Víte, že...
Část obyvatelstva, která v 5. století z Aquilei uprchla před nájezdy Hunů? Usídlila se v laguně při severním pobřeží Apeninského poloostrova a založila město Benátky.
Aquileia je město v severním italském regionu Friuli – Venezia Giulia, které bylo pro své nesmírné historické bohatství zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Aquileia byla v roce 181 př. n. l. založena Římany jako vojenská základna sloužící k obraně před případnými útoky barbarských kmenů ze severu. Z původních 3 000 kolonistů se za doby císaře Augusta rozrostl počet obyvatel stokrát, na neuvěřitelných 300 000 občanů. Aquileia se stala druhým největším městem Římské říše – největším a nejdůležitějším hned po Římu.
Byla centrem veškerého obchodu Římské říše s východními a severními oblastmi. Její poloha na břehu řeky a zároveň jen pár kilometrů od moře dala vzniknout čilému námořnímu obchodu. Dokonce zde končila Jantarová stezka, po které putoval jantar a jiné zboží z oblasti Severního moře přes Carnuntum (město na území dnešního Rakouska).
V době kolem počátku našeho letopočtu byla Aquileia hlavním městem celé oblasti a císař Augustus ji dokonce ustanovil za místo setkání s judským králem Herodem Velikým, známým pro své kruté „vraždění neviňátek“ v době narození Ježíše Krista. Počátkem 4. století n. l. zde pak vzniklo důležité sídlo křesťanské církve.
První patriarcha Teodor zde nechal postavit velkou baziliku, pravděpodobně vůbec první křesťanskou stavbu postavenou po povolení křesťanství Ediktem milánským roku 313. Jedním z patriarchů této diecéze byl mimo jiné Svatobor, jediný syn velkomoravského knížete Spytihněva II.
Jedna z největších a nejstarších křesťanských bazilik
Ačkoli původní stavba ze 4. století byla z velké části zničena pozdějšími nájezdy Hunů a Langobardů, jako zázrakem se zde dochovala obrovská mozaiková dlažba. Má rozlohu kolem 800 m2 a tvoří krásné obrazce čerpající z křesťanské ikonografie.
Jedná se o největší mozaiku v celém západním světě a nejstarší dochovanou křesťanskou mozaiku vůbec. V 11. století byla bazilika znovu vystavěna na původních starých základech, a navíc k ní přibyla ještě 79 metrů vysoká zvonice, která je viditelná z okruhu několika kilometrů. Platí to i opačně – ze zvonice je ohromující výhled na široké okolí.
Uvnitř baziliky stojí za zhlédnutí krypta z 9. století. Sestoupíte do ní po schodech vedle kněžiště. Byla zbudována, aby ukrývala ostatky svatých, dnes je však ceněna zejména pro rozsáhlé nástěnné fresky, které pokrývají krom stěn také sloupy. Nalezneme na nich výjevy ze života Ježíše Krista, Panny Marie nebo svatého Marka a také životní příběh svatého Hermagora, dle legendy prvního aquileiského biskupa.
Pozůstatky římského velkoměsta
Za nenápadným vzhledem současné Aquileie, čítající sotva 3 500 obyvatel, by dnes málokdo hledal město plné historických pokladů, které kdysi patřilo k nejdůležitějším centrům starověkého světa. Římské památky, připomínající slavnou minulost, začaly být odkrývány až začátkem 20. století. Jejich výzkum probíhá dodnes, přesto mnohé z již znovuobjeveného dává dobrou představu o nádheře a bohatství tohoto místa.
Forum, nejvýznamnější místo, srdce celého města, kde se odehrávalo vše podstatné, protínaly dvě hlavní ulice. Jedna z nich, Via Iulia Augusta, dodnes funguje jako hlavní cesta do Udine. Samotné náměstí, dlouhé 115 metrů, zahrnovalo vše podstatné pro běžný život: chrámové a úřední budovy, soudy, obchodní budovy, řečnické tribuny i tržiště.
Z prvního století pochází zbytky důležitého říčního přístavu na řece Natissa. Přístav byl důležitým obchodním uzlem, a proto byl velkolepě přebudován císařem Claudiem. V současnosti městem protéká jen malý potůček. Do doby, než byl tok řeky odkloněn, měla však řeka Natissa šířku až 48 metrů a z obou stran ji lemovalo široké nábřeží.
Západní nábřeží v délce 380 metrů je dnes znovu odkopané a přístupné. Pohled na ně vám umožní udělat si představu o stavební genialitě starověkých Římanů. Kvůli různě velkým lodím, které do přístavu vplouvaly, mělo molo dvě různé výšky.
Přístav měl také dva druhy kotvišť, jedno vertikální a jedno horizontální, které byly střídavě používány v závislosti na přílivu a odlivu. Pro výstavbu byl použit istrijský vápenec, který odolává erozi způsobené slanou vodou. Dodnes jsou dobře rozpoznatelné sklady zboží, obranné zdi celního úřadu, úseky dlážděných cest, které umožňovaly rychlou přepravu zboží z doků na tržiště, i přilehlá vesnice námořníků a přístavních dělníků.
Unikátem, který také stojí za zhlédnutí, je dochovaný antický hřbitov. Ačkoli je jisté, že jich v této oblasti bylo více, tento v Aquilei je jediným objeveným. Pohřebiště bylo využíváno mezi 1. a 4. stoletím a nacházelo se za hradbami města, jak bylo ve starověku zvykem.
Dochované hrobky, sarkofágy, nápisy a sochy nám dovolují pochopit více o pohřebnictví starých Římanů. Většina náhrobků jsou zdařilé kopie, za originály se musíte vypravit do místního Archeologického muzea.
Krom originálních nálezů z pohřebiště jsou v muzeu uloženy také antické sochy, keramika, šperky ze zlata, jantaru a drahých kamenů, mince a dochované mozaiky. Místní sbírka předmětů z císařského období starověkého Říma patří k nejrozsáhlejším na celém Apeninském poloostrově, a už jen z toho důvodu stojí za vidění. V létě se navíc na nádvoří pořádají koncerty.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníAquileia pro labužníky a víno hodné císařů
Domácí těstoviny jsou zde hodně oblíbené
Aquileia byla od nepaměti křižovatkou národů, které zde prošly a zanechaly za sebou něco ze svých zvyků a tradic. Všechny tyto vlivy se projevují také v nezaměnitelných kulinářských dovednostech tohoto kraje. Všechny pokrmy se vyznačují neobvyklou, ale zajímavou kombinací sladkých a kyselých chutí.
Díky blízkosti moře jsou základem místní kuchyně vždy čerstvé ryby a mořské plody. Místní podnebí je také vhodné k pěstování mnoha druhů zeleniny, luštěnin a hub. V místním jídelníčku se často vyskytují delikatesy z drůbežího masa, zejména se využívá husí a kachní.
Co si v tomto kraji dopřát dobrého na zub? Jako předkrm ochutnejte lahodné omeletky s divokými bylinkami. Jako první chod si můžete dát typickou místní polévku z ječmene a fazolí, domácí těstoviny nebo brambory zapečené se sýrem. V nabídce hlavních chodů máte nepřeberné množství možností.
Různé druhy mořských plodů s jemnou bílou polentou, smažené ryby, gratinované mušle, rizoto nebo krabí ravioly s kambalou. Ani milovníci grilovaného masa nebudou zklamáni. Různé variace rybího, drůbežího a vepřového masa doprovází vždy čerstvá sezónní zelenina. To vše zapito výborným místním vínem vytvoří dokonalý kulinářský zážitek.
Mimochodem, víte, že vína z tohoto kraje patří k nejkvalitnějším a nejvíce oceňovaným? Oblast kolem Aquileie si pro pěstování vinné révy vybrali už římští císařové. Nejznámější z nich, červené Refosco dal Peduncolo, se vyrábí dodnes.
Je doloženo, že toto víno bylo oblíbeným nápojem Livie, druhé ženy císaře Augusta, a dalších znalců na císařském dvoře. Tohle, ale i jiná vynikající vína, jako Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot, Pinot Grigio či Malvasia, můžete ochutnat u místních vinařů na Vinné cyklostezce či v kterékoli městské vinárně.
