Specialistky na zájezdy v CK Radynacestu.cz využily dobu, kdy se cestovatelé na pobočky nehrnuli, a vypravily se sbírat zkušenosti na portugalský ostrov Madeira. Odnesly si nevšední zážitky, ze kterých vám teď přinášejí podrobný fotoreport. Co viděly, zažily a jak jejich zájezd To nejlepší z Madeiry + LEHKÁ TURISTIKA ovlinila pandemie?
Petra a Daniela na Pico de Arieiro
Byl květen, v Česku to ještě vypadalo všelijak, ale Madeira nebyla riziková, a tak jsme krom pár nutných formalit zvládli všechno hravě. S ostatními cestovateli jsme se potkali na letišti v Praze, kde začalo dobrodružství, které si budeme ještě mnoho let pamatovat. Nasedli jsme do letadla a na letišti ve Funchalu nás už čekala průvodkyně Petra Bujoková.
Z letiště jsme vyrazili na hotel a odtud jsme šli na večeři. Místo bylo neuvěřitelné, seděli jsme na terase s výhledem na zapadající slunce a oceán. Dali jsme si steak z tuňáka a pomalu jsme se všichni poznávali. Úžasný první den!
Zleva Petra Dorčáková, Petra Bujoková a Daniela Lukovicsová a za nimi špička Kohoutí hory
Náš druhý den začal na Kohoutí hoře, vyšli jsme na vrchol a mohli jsme se kochat pohledem na okolní přírodu a nekonečný oceán.
Přejeli jsme o kousek dále a ocitli jsme se v pohádkovém vavřínovém háji. Všude okolo byla pouze zelená tráva, kopce, vavříny a krávy. Úžasné místo!
Po procházce po háji jsme jeli do místa Porto Moniz, kde jsme se vykoupali v lávových jezírcích. Voda nebyla úplně nejteplejší, ale v horkém dni byla velice osvěžující. Po procházce po pobřeží jsme vyrazili na pořádný pozdní oběd.
Čekalo nás asi 11 různých masových špízů, ze kterých se odřezávalo maso, dokud už jsme nebyli plní. Jako dezert nás čekal grilovaný ananas se skořicí. K večeru jsme dorazili na hotel a každý si užil zbytek dne podle libosti.
Příprava nápoje zvaného poncha
Krásný slunečný den, třetí den našeho zájezdu, jsme začali na místním horském trhu. Ochutnali jsme místní ovoce, zeleninu, nakoupili jsme si dobroty a objednali místní ponchu.
Po menší ochutnávce nás autobus dovezl ke krásnému vinařství. Měli jsme možnost si prohlédnout tradiční doškové domy, ve kterých původně obyvatelé Madeiry žili. Zašli jsme na ochutnávku růžového vína do vinařství a kochali se výhledem na oceán.
Chobotnice, jedna z madeirských specialit
Na oběd jsme měli perfektně udělanou tresku, mušle či mořské plody. Po obědě jsme vystoupali pár schodů a prohlédli si kostel na vrcholu kopce. Na odpoledne jsme měli přichystanou degustaci portugalských vín.
Vinař Miguel a Ivka vyprávěli o vínu. Bylo nachystáno přibližně 15 vín a různorodé občerstvení k vínu. Večer jsme si poté zpříjemnili hrou na kytaru a zpěvem. Celý večer jsme si pořádně užili a vychutnávali si příjemné prostředí vysněné destinace.
Čtvrtý den jsme vyrazili na průzkum hlavního města Madeiry: Funchalu. Naší první zastávkou byla úžasná orchidejová farma. Mohli jsme obdivovat více než 2500 druhů orchidejí – byla to opravdu pastva pro oči.
Odsud jsme vyrazili do centra města, kde jsme mimo jiné viděli pevnost, kostely, univerzity a radnici. Den jsme si zpestřili ochutnávkou madeirských vín v přední vinárně D´Oliveiras, majitelé této vinárny jsou nejbohatšími obyvateli ostrova Madeira. To také podtrhuje, jak výborná tato vína jsou.
Odtud jsme se vydali poklidnou procházkou do restaurace k Ricardovi, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů za vlastnění největšího počtu fotbalových šál na světě.
Po obědě někteří vyrazili na horu Monte, odkud se sjíždí z vrcholu v tradičních sáních, nebo se vydali do vln oceánu na nedalekou pláž. Večer jsme si vychutnali večeři v místní restauraci.
Madeira je velmi oblíbenou destinací pro ježdění na kole, a tak jsme využili možnost se oddělit od skupiny a individuálně si zařídili sjezd na kolech. Bez vývozu si tady člověk moc nezajezdí, začátky trailů jsou poměrně daleko od měst, a hlavně všude je to do kopce.
Není problém překonat 1000 metrů převýšení během jedné jízdy. U některých trailů se nám během jízdy i třikrát změnilo počasí. Začali jsme v horách, často v mlze a s nízkou teplotou, a skončili jsme na dohled od moře, kde bylo teplo a svítilo sluníčko. Bez pár modřin se to neobešlo, ale ty rychle zmizí a skvělý zážitek zůstává.
Po snídani jsme vyrazili na horu Pico do Arieiro, která leží ve výšce 1810 metrů. Na vrcholu nás čekal úžasný pohled na pohybující se mraky a také na překrásné údolí. Prošli jsme se po vrcholu hor a nezapomněli jsme si toto krásné místo zvěčnit.
Naší další zastávkou byla malá stylová chatička, kde jsme nemohli vynechat ochutnávku ponchy.
Některé z nás výhledy na Pico do Arieiro tak uchvátily, že jsme se zase rozhodli oddělit a individuálně se ještě vydat na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo (1862 m).
Po malé ochutnávce jsme šli na místo Balcoes, kde jsme krmili pěnkavy z ruky drobným zrním. Na oběd nás čekala výborná chobotnice, která se podávala v úžasné restauraci s výhledem na oceán.
Po obědě jsme odjeli na nejfotografovanější místo ostrova: Ponta do Rosto. Výhled jsme si náramně užili, ale tímto den ještě neskončil.
Abychom viděli sochu Ježíše, nemuseli jsme jet až do slavného Rio de Janeira, stačilo nám vyrazit na Madeiru.
Socha Ježíše stojí na okraji skály, není sice tak vysoká jako v Riu, ale na zážitku to nic neubralo. Večer jsme strávili na terase hotelu při skleničce dobrého vína.
Tento den jsme se vydali na menší túru. Šli jsme objevovat, jak fungují zavlažovací systémy na Madeiře, tzv. levády. Naším výchozím bodem byla Levada do Moinho, která nás vedla úžasnou přírodou až k vodopádu.
Část výpravy se vrátila po stejné cestě zpět do výchozího bodu, ale ti odvážnější pokračovali do vyšší polohy na Levadu Nova, odkud se nám naskytl neuvěřitelný pohled na kvetoucí přírodu a krásu ostrova.
Později jsme se všichni potkali u malé hospůdky, kde jsme se osvěžili ponchou a místním banánem a vyrazili jsme na banánovou stezku. Tato stezka vedla banánovou plantáží, na které jsme mohli vidět, jak se pěstují banány.
Odtud jsme šli na oběd, kde jsme měli na výběr mezi místní rybou, nebo arroz de marisco – což je obdoba španělské paelly s mořskými plody.
Naší poslední zastávkou byla skleněná plošina, která se tyčí nad útesem ve výšce 580 m nad mořem. Celý den jsme opět zakončili povídáním na terase při pohledu na zapadající slunce a oceán.
Pozorování delfínů bylo jedním z nejhezčích zážitků
Ráno jsme vyrazili do Funchalu, kde jsme si objednali výlet na lodi s pozorováním delfínů či kytovců. Měli jsme ohromné štěstí a při plavbě jsme narazili na mnoho hejn delfínů, kteří plavali vedle naší lodi.
Prohlédli jsme si celé pobřeží Funchalu z moře a poté vyrazili do Údolí jeptišek. Prošli jsme se po hřebenu skály a poté jsme si vychutnali likér z kaštanů.
Espetady na mnoho způsobů nám zachutnaly
Naší další zastávkou byla restaurace, na kterou se nejvíce těšili milovníci masa. Na oběd jsme měli masové špízy z hovězího masa, tzv. espetada. Po sytém obědě jsme se šli projít.
Náš výchozí bod byl Camara de Lobos, navštívili jsme přístav, kde si rybáři připravovali lodě na sezonu, ukázali jsme si dům, kde pobýval Winston Churchill, a našli jsme také jeho sochu u přístaviště. Poté jsme se vydali kolem pobřeží oceánu do Funchalu.
Večerní piknik a hra na kytaru s průvodkyní Petrou
Odpoledne jsme si udělali pohodovější a opět jsme se setkali s našimi portugalskými přáteli, kteří vzali kytaru a housle, a dokonce i z řad našich cestovatelů jsme našli hudební talenty. Večer se nesl ve stylu hudby, zpěvu, tance, vína a dobré nálady.
Čekala nás poslední snídaně a po snídani odjezd na letiště. Ale na závěr pro nás měla Petra ještě perličku – sledovali jsme unikátní přistání letadel na jednom z nejvíce fascinujících letišť světa. Poté už nás čekal odlet domů.
Průvodkyně nás provedla nejkrásnějšími místy ostrova a rádi bychom jí za to poděkovaly. Zažijte nádherný zelený ostrov naplno také! Jak? Na některém z našich zájezdů na Madeiru!
