Byli jste už na poutní cestě do Santiaga de Compostela? Podobná duchovní cesta se nachází na druhé straně světa. Vydejte se na pouť po 88 chrámech, kterou vykoná přes 100 tisíc poutníků za rok. Cesta je spojena s mnichem Kúkaj neboli Kóbó Daiši. Pojďte se o ní dozvědět víc!
Pouť by se tradičně měla dokončit pěšky, ale mnozí poutníci často využívají i další prostředky, od kol až po auta. Především proto, že pouť je dlouhá, a teď se podržte, 1200 kilometrů! Cesta tak může trvat i 30 až 60 dní.
Kdo byl Kóbó Daiši pro japonský buddhismus?
Kúkaj, posmrtně nazývaný Kóbó Daiši, byl japonský mnich, básník, učenec a zakladatel japonské buddhistické školy Šingon. Narodil se v roce 774 na ostrově Šikoku a zemřel zhruba o 60 let později na již posvátném místě na hoře Kója.
Kúkaj je považován za zakladatele stovek chrámů po celém Japonsku. Také je údajně zakladatelem básní iroha a slabikové abecedy katakana. Sám studoval v Číně a po návratu měl velký vliv na rozvoj ezoterického buddhismu.
Kdy to celé začalo
První zmínka o pouti Šikoku se objevuje v dokumentech z 12. století, konkrétní chrámy nebo cesty však nejsou zmíněny. Předpokládá se, že současná pouť sestávající z 88 chrámů vznikla mezi koncem 16. a začátkem 17. století.
Cestu absolvují často vyznavači buddhistické sekty Šingon, kterou Kúkaj založil. Číslo 88 označuje počet hříchů, kterých se můžeme dopustit.
Někteří poutníci začínají a končí pouť výstupem na horu Kója, kde je místo Kúkajova posledního odpočinku a které je také centrem sekty Šingon.
Chrámy poutě Šikoku jsou rozptýleny po celém ostrově, většinou na pobřeží nebo v jeho těsné blízkosti.
Čtení: Zájezdy do Japonska – srovnání a doporučeníRůzné možnosti, jak cestu absolvovat
Pouť můžete absolvovat pěšky či autem
Poutní cesta přes čtyři provincie ostrova bývá přirovnávána k symbolické cestě k osvícení, kdy chrámy 1–23 představují myšlenku probuzení, chrámy 24–39 sebedisciplínu, chrámy 40–65 dosažení osvícení a chrámy 66–88 vstup do nirvány.
1. Chůze:
Pěšky trvá pouť asi 6 týdnů (průměrně 30 km/den). Projít cestu pěšky je nejtradičnější způsob, ale zabírá to nejvíce času a peněz. Po cestě ale můžete narazit na milé lidi, kteří vám mnohdy nabídnou něco k snědku nebo i nocleh.
2. Turistický autobus:
Tento způsob cesty vám bude trvat 9–12 dní. Cestovní a autobusové společnosti poskytují celou řadu autobusových plánů a skupinu provází oficiální specializovaný průvodce, tzv. sendatsu.
3. Auto:
Autem projedete trasu asi za 10 dní. Můžete si auto půjčit na nejbližší železniční stanici nebo na letišti, ale ujistěte se, že jste obeznámeni s pravidly silničního provozu.
4. Kombinace veřejné dopravy:
Vlak, autobus a chůze – i takto lze trasu absolvovat. Pro cizince existuje „All Shikoku Rail Pass“ (na 2–5 dní), který lze použít na všech železnicích v Šikoku.
Jak poutníky poznáte a nejlépe zapadnete?
Poutníci se poznají podle klobouku
Není nutné používat všechny předměty, které lze zakoupit v různých chrámech a obchodech podél poutní cesty, ale jedná se o tradiční styl oblečení. Minimálně se doporučuje nosit bílou vestu a používat hůl. Podle oblečení vás lidé jako poutníka poznají, vítají a pomáhají. A díky specifickému oblečení budete mít více šancí mluvit s místními.
1. Kuželovitý klobouk sugegasa
Je dobré se chránit před sluncem či deštěm. Není třeba klobouk sundávat, když jste na posvátném místě nebo když mluvíte se zaměstnanci chrámu.
2. Bílé oblečení Haku
Bílé oblečení, které nosí poutník, představuje čistotu a nevinnost, ale v minulosti mělo také význam smrtelného pláště, symbolizující, že poutník byl připraven kdykoli zemřít.
3. Růženec juzu
Růženec je pro Japonce velmi náboženský předmět. Pokud ho držíte dlaněmi k sobě, říká se, že iluze mysli zmizí a přijde štěstí.
4. Zvonek Jirei
Zvonkem se zvoní po každé recitaci sutry.
5. Taška Zudabukuro
Do tašky se vkládají předměty jako svíčky, kadidlo, jmenovky, poutní kniha atd.
6. Štola Wagesa
Štola je symbolem celého buddhistického roucha. Můžete si vybrat barvu, která se vám líbí. Jejím nošením dokazujete úctu a pokoru k tradicím a chrámům.
7. Dřevěná hůl kongōzue
Hůl je údajně ztělesněním Kóbó Daišiho, který vede poutníky kolem trasy.
8. Nameslips osamefud
Jedná se o papírové pásky v délce 16 centimetrů. Na ně byste měli napsat své jméno, adresu a datum. Papírky se vkládají do chrámů nebo se dávají pohostinným lidem a slouží jako vaše vizitka.
9. Knížka s razítky nōkyōchō
Knížka slouží jako důkaz, že jste navštívili každý chrám. Po uctívání na každém posvátném místě ji nechte podepsat a dát razítko. Navíc knížka slouží i jako krásný vzpomínkový suvenýr.
Almužna… Navzájem si pomáháme
Vzájemná pomoc je velice důležitá
Pojem o-settai, v překladu jako almužna nebo darování, je tradicí místních obyvatel podporujících poutníky na Šikoku.
Henro je japonské slovo pro poutníka. Obyvatelé Šikoku nazývají poutníky, které poznají podle oděvu, o-henro-san.
Zcela bez okolků tu najdete místní, kteří k vám přicházejí a dávají vám občerstvení nebo nápoje. Někdy organizovaně, někdy jen tak sami za sebe, záleží na místě.
I mnoho podniků nabízí zdarma své služby procházejícím poutníkům, například lázně nabízí snížené sazby pro poutníky. Dokonce se tu najdou místa, kde se můžete zdarma ubytovat a strávit noc, i když je to ubytování poměrně jednoduché a spartanské.
