Amazonský prales, koupání v červené vodě, výlet mezi domorodce, setkání s exotickými zvířaty a velkolepé vodopády. To je jen hrstka toho nejlepšího z Brazílie, za čím každé jaro létá skupina našich cestovatelů po boku průvodkyně Lenky Tučkové. Z brazilského dobrodružství sepsala autentickou reportáž doprovázenou fotkami. Nechte se vtáhnout!
Výhled z Cukrové homole na Rio
Jen co jsme se po příletu aklimatizovali, vypravili jsme se na první výlet, a to k jednomu z nejslavnějších symbolů Ria – Cukrové homoli, Pão de Açúcar (396 metrů n. m.), která je společně s dalšími památkami Ria na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Nahoru jsme vyjeli lanovkou Bondinho del Pão de Açúcar, nazývanou též teleférico. Prosklené a vypouklé kabiny lanovky nabízí úžasný panoramatický výhled do všech stran.
Vychutnávali jsme si fantastické výhledy a žasli nad krásou města, přírodní scenérií, dívali jsme se jak do hlubokého zálivu Guanabara, tak směrem na Atlantik, kde jsou slavné pláže Copacabana a Ipanema, obdivovali jsme kopce, které chrání město a přitom jsou posázené chudinskými domky ve favelách (dělnických čtvrtích). Prostě ne nadarmo místní cariocas nazývají své město Cidade Maravilhosa – Nádherné město.
Chudinská čtvrť Favela Rocinha
Při cestě zpět do hotelu jsme zastavili u slavného fotbalového stadionu Maracaná. Po rychlém obědě startoval pro zájemce fakultativní výlet do favely Rocinha a čtvrti Santa Teresa. Vyrazili jsme dvěma džípy za poznáním jiných částí Ria, a tak trochu odvrácených tváří města.
První zastávkou byla čtvrť Rocinha, která je největší favelou v Riu. Tvoří ji směs domků z levných stavebních materiálů, úzkých uliček, klikatících se hlavních silnic, smetišť, obchůdků, restaurací a barů.
Zakotvili jsme v baru s fantastickým výhledem na Rio, a tak jsme měli jako na dlani obrovské kontrasty mezi bohatými částmi města a favelami. Džípy jsme pak pokračovali do čtvrtě Santa Teresa, kde jsou také strmé, vinoucí se ulice, ale už s elegantními starými sídly. Následoval přejezd do sousední čtvrtě Lapa – to je živá bohémská část Ria s tradičními bary, kluby s živou hudbou, tanečními sály a venkovními párty se sambou.
Kachlička Prahy na schodišti Escadaria Selarón
Sešli jsme dolů po slavném schodišti Escadaria Selarón, které je zdobené mozaikou z ručně malovaných dlaždic, a našli jsme i kachličku z Prahy. Došli jsme směrem k akvaduktu Arcos da Lapa v římském stylu. Zpátky jsme se pak vraceli přes centrum kolem pláží Flamingo a Botafogo.
Socha Ježíše Krista na hoře Corcovado
Třetí den nás bohužel provázel déšť. Přesto jsme se vydali k dalšímu ze symbolů Ria – k soše Ježíše Krista na hoře Corcovado (česky Hrbáč, 710 m n. m.). Nahoru nás dopravila pozemní ozubnicová dráha – zubačka.
30minutové stoupání bylo poměrně strmé. Souprava projíždí bujnou džunglí tropického pralesa Tijuca s nádhernou květenou. Následoval přestup na výtah a jezdícími schody jsme se dostali co nejblíže k soše Krista Vykupitele – Cristo Redentor.
Večeřeli jsme v churrascarii (v restauraci, kde s připravuje churrasco). Vrcholem gurmánského zážitku bylo množství masa, které číšníci odkrajují přímo na talíř z velkých mečů každému, kolik sní.
Kulturní show po večeři ve Foz do Iguaçu
Ráno jsme odletěli do São Paula a odtud do Foz do Iguaçu. V ptačím parku Parque das Aves jsme viděli krásné papoušky, tukany, zoborožce, plameňáky, harpyje, sovy, ale také hady, želvy nebo motýly.
Ubytovali jsme se a vydali se vstříc večernímu programu – kulturní show s večeří. Šlo o směsici tanců, písní a krojů z Argentiny, Brazílie a Paraguaye či Mexika.
Přelet vrtulníkem na argentinskou stranu národního parku Iguaçu
Pátého dne jsme se vydali směrem k národnímu parku Iguaçu na brazilské straně. Užívali jsme si výhledy na vodopády Iguaçu, největší na Zemi. Cestou nás míjeli legrační nosálové, kteří se mezi námi neohroženě proplétali.
Kdo měl zájem, přeletěl na argentinskou stranu parku helikoptérou a užil si vodopády z ptačí perspektivy.
V Argentině jsme cestou na nádraží míjeli opičky kapucíny. Vláčkem jsme se přesunuli blíže k Ďáblovu chřtánu, největšímu ze soustavy vodopádů. Ohromující hukot masy vody byl opravdu impozantní.
Večer po výletu jsme se průběžně potkávali u bazénu, kde byla krásně teplá voda. Bylo to moc příjemné večerní koupání.
Z místního letiště jsme se přesunuli zase o kus dál. Do Manausu, hlavního města obrovského tropického pralesního státu Amazonas.
Z letiště jsme se vydali rovnou na prohlídku města. Napřed jsme navštívili Teatro Amazonas – operu, kterou časopis Vogue označil za jednu z nejkrásnějších oper světa.
Dále jsme jeli k budově tržnice Mercado Municipal na břehu Rio Negro. Koupili jsme si tu pár suvenýrů, třeba cachaçu s jambu (alkoholický nápoj s květy Acmella oleracea, plamatky zelné). Pak už jsme jeli do hotelu Blue Tree Premium Manaus na večeři.
Sedmý den jsme se vydali do přístavu Marina Aquas Claras, odkud jsme odpluli ubytovat se v příjemných chatkách v Amazon Ecopark Lodge. Na recepci jsme dostali na přivítanou drink a trochu se aklimatizovali v tropickém vlhkém počasí.
Poté jsme lodičkami dopluli naproti na Opičí ostrov pro super zážitek – byli jsme svědky krmení opic, které byly naprosto všude kolem nás!
Po obědě jsme si dopřáli koupel v místním přírodním jezírku, kde je tmavá voda, a tak jsme všichni vypadali oranžovočerveně. Bylo to parádní osvěžení.
Odpoledne jsme vypluli k místním lidem caboclo, kde jsme se dozvěděli něco o rybách v řece Rio Negro a v Amazonce, jaké rostliny se dají využít v přírodní medicíně, dozvěděli jsme se něco o jejich životě na řece, velmi zajímavé bylo zpracování manioku (kasavy), jak se z něj dělá mouka, tapiok, ochutnali jsme jejich chléb, para ořechy, také jsme viděli tradiční způsob zpracování kaučuku.
Následovala návštěva plovoucího domu, který byl ovšem zakotven u břehu, abychom si zkusili chytit piraně. Nepodařilo se, ale dali jsme si aspoň pivo…
Za tmy jsme vypluli na lov kajmanů. Podařilo se chytit jedno maličkaté mládě, které si všichni vyfotili, pohladili a pak jsme ho pustili zpět k mamince, která určitě čekala nedaleko.
Kajman odpočívající na soutoku Ria Negro a Ria Solimoes
Větší lodí jsme směřovali na Manaus. Viděli jsme nádherné plovoucí domky, jiné pontony zase sloužily jako plovoucí benzínky, pluli jsme kolem velkých nákladních přístavů, prohlédli si most přes Rio Negro.
A konečně jsme dopluli k setkání vod Rio Negro a Rio Solimoes. Dál jsme prošli po mostku směrem k obrovským leknínovým květům viktorie královské a při cestě zpět jsme viděli, že u domku na břehu si jen tak odpočívá kajman.
Vyrazili jsme na pěší procházku místní džunglí. Amazonský prales je úžasný.
Následoval fakultativní výlet. Rychlou lodí jsme pluli k místním indiánům, kteří možná žijí tradičně, ale nemají nic proti komerci a turistům, takže nám předváděli tradiční tance, rituály a hudbu. Co bylo teda hodně zajímavé, tak jejich neuvěřitelně rychlá chůze…
Následoval další přelet. Letěli jsme do Fortalezy, odtud dál do Salvadoru da Bahia.
Ubytovali jsme se a na recepci hotelu nás uvítaly barevné stužky, typické pro Salvador i welcome koktejl Caipirinha. Povečeřeli jsme v nedaleké restauraci u moře s pěkným výhledem na pláž a nedaleký maják.
Zdobený interiér Františkánského kostela
Projížděli jsme si části Salvadoru autobusem, viděli jsme staré historické domy a dojeli až do centra k výtahu Lacerda, který spojuje dolní a horní město (rozdíl 80 metrů), měli jsme odtud pěkný výhled na Zátoku všech svatých, u které se město rozprostírá.
Navštívili jsme úžasný františkánský kostel a klášter. Obdivovali jsme stropní malbu a hru s perspektivou, žasli nad nádherným, až přezdobeným interiérem samotného kostela.
Potom jsme procházeli křivolakými uličkami Salvadoru, došli jsme na barevné náměstí Pelourinho, kde je také dům světoznámého brazilského spisovatele Jorgeho Amada.
Odpoledne jsme se ubytovali v malých chatkách kousek od moře i od bazénu.
Další host v areálu hotelu - leguán
Tady jsme si dopřáli volné dny k relaxu. V areálu hotelu jsou také roztomilé opičky nebo poměrně velcí leguáni. Stále se nám střídalo pěkné slunečno s deštěm, ale bylo to příjemné, protože vedro a sluníčko je tady vysilující.
Patnáctý den ráno jsme odlétali ze Salvadoru do São Paula, odtud směr Paříž a poté už do Prahy, kde jsme se rozloučili a každý už se vydal svou vlastní cestou k domovu...
Přidejte se k Lence Tučkové napříště i vy, ať to všechno zažijete na vlastní kůži! Těší se na vás na příštím letu za Tím nejlepším z Brazílie + AMAZONSKÝ PRALES + KOUPÁNÍ NA KOKOSOVÉM POBŘEŽÍ!
