Dovolená na Azurovém pobřeží, které je také známé pod názvem Francouzská riviéra, je vynikajícím rozhodnutím. Chcete vědět proč? Průvodkyně Iva Ťupová pro vás má několik protože! Před pár měsíci se s cestovateli Radynacestu.cz vydala na zájezd To nejkrásnější z Nice + AZUROVÉ POBŘEŽÍ a sepsala nejen důvody, proč si jih Francie připsat na wish list, ale také nafotila den po dni. Mrkněte a zasněte se nad cestou za francouzskou elegancí, gastronomií a spoustou skvělých zážitků!
Naše parta cestovatelů na červeném koberci
1. Azurové pobřeží nabízí malebné pláže s průzračně modrou vodou Středozemního moře, které poskytují ideální podmínky pro relaxaci, plavání nebo vodní sporty.
2. Tato oblast je proslulá luxusním životním stylem a mnozí turisté sem přijíždějí pro atmosféru prestiže a elegance. Luxusní jachty kotví v přístavech a světová elita si užívá v luxusních restauracích a buticích.
3. Francouzská riviéra oplývá množstvím kulturních a historických památek. Krásná jsou historická centra s úzkými uličkami, v muzeích a galeriích lze obdivovat díla slavných umělců, kteří zde hledali inspiraci. Umělci jako H. Matisse, M. Chagall či P. Picasso zde našli své útočiště a spisovatelé jako F. Scott Fitzgerald psali o místním luxusním a romantickém životním stylu.
4. Skvělé slunečné počasí, teplé léto a mírné zimy dělají z této oblasti ideální místo k návštěvě prakticky po celý rok.
5. Azurové pobřeží je také rájem pro milovníky jídla a dobrého pití. Místní kuchyně je plná čerstvých ingrediencí, ryb, plodů moře, zeleniny, olivového oleje a kvalitního vína.
6. Mezinárodní akce a festivaly jsou magnetem pro turisty i celebrity. Nejznámější jsou Mezinárodní filmový festival v Cannes a Grand Prix Formule 1 v Monaku.
Tak vzhůru do jedné z nejvyhledávanějších turistických destinací na světě!
1. den: Odlétáme z Letiště Václava Havla v Praze na Azurové pobřeží
Na své cestovatele jsem čekala už na letišti
Na křídlech Air France letíme konkrétně na jih Francie do města Nice.
Přistáváme v Nice a slunce zapadá za obzor
2. den: Výlet do proslulého Cannes
Hlavní vlakové nádraží v Nice je nedaleko od našeho hotelu. Cestou míjíme ještě rozespalé obchody a věže baziliky Nanebevzetí Panny Marie (19. st.) jsou příslibem krásného počasí.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
V automatu vlakového nádraží si kupujeme zpáteční jízdenky, cesta do Cannes netrvá ani 45 minut.
V Cannes (přibl. 75 000 obyv.) je už opravdu krásně, teploměr ukazuje 22 stupňů. Bulvárem Croisette míříme k našemu prvnímu cíli – Paláci festivalu a kongresu, kde se každoročně koná Mezinárodní filmový festival. Festival byl v Cannes poprvé pořádán v r. 1964. My tu stojíme o 60 let později, sice bez rób a smokingů, ale na červeném koberci. Bez ocenění Zlatá palma, ale s palmami všude kolem nás.
Britského lorda Henryho Broughama nadchlo v polovině 19. století toto místo tak moc, že si zde nechal postavit letní sídlo. Krásu Cannes rozšířil natolik, že sem začala proudit evropská aristokracie. „Thank you, Lord Brougham!“
Zaujaly nás vodotrysky, litinový hudební pavilon (19. st.), lavičky, tržnice, obchůdky se suvenýry, zmrzlina a velká pohoda.
Pokračujeme až k obrovské budově z 19. století s nápisem Hotel de Ville. Pozor, není to hotel, ale radnice. A naproti ní se tyčí památník obětem 1. světové války.
A naproti je památník obětem 1. sv. války
Hradní vrch Suquet nad starým přístavem, radnicí a plážemi nabízí nejen útěchu v kostele Panny Marie (16. st.), zajímavosti v Muzeu světového průzkumu v areálu bývalého hradu z 11. st., ale také úžasný výhled na moře a Lerinské ostrovy.
Na největší z Lerinských ostrovů, pojmenovaný po svaté Markétě, vyjíždějí lodě z přístaviště pod vrchem Suquet.
Plavba trvá 15 minut, ostrov má rozlohu 2 km² a žije tu 40 stálých obyvatel. Svatá Markéta nás hned po připlutí nasměrovala do bývalé Královské pevnosti ze 17. st. Léta tu bývalo vězení, vězněn byl zde i záhadný muž se železnou maskou. Viděli jsme pozůstatky cel zdobené novodobými tematickými malbami a muzeum s archeologickými nálezy.
Nádherný výhled na ostrov a moře
A protože z ostrova odplouvá poslední loď v 17:00, musíme si pospíšit. Skáčeme na loď, pak na vlak. V Nice si dáváme dobrou večeři a nezapomeneme na skleničku vína. Nachodili jsme toho moc, zítra nás čeká druhý nejmenší stát světa. Bonne nuit! (Dobrou noc!)
Den jsme zakončili skvělou večeří a ještě lepším vínem
3. den: Návštěva Monackého knížectví
Ráno vstáváme brzy, na vynikající snídani v hotelu potřebujeme čas. Navíc nás čeká návštěva Monaka, přesněji řečeno Monackého knížectví. Je konstituční monarchií, v jejímž čele stojí kníže Albert II. Žije zde cca 40 000 obyvatel a 30 % z nich jsou milionáři.
Vlakem přijíždíme po 30 minutách na monacké hlavní vlakové nádraží. Systémem chodeb a eskalátorů se dostáváme do přístavu, který je součástí velkolepého okruhu Grand Prix Formule 1.
Nemůžeme se nabažit pohledem na luxusní jachty a nádherné secesní budovy lemující cestu ke slavnému kasinu. Monacká čtvrť Monte Karlo je jeho synonymem. Jestlipak kněžna Caroline tušila, jaké zisky budou plynout do knížecí a státní pokladny, když zakládala v roce 1856 první kasino?
Naše parta cestovatelů před slavným kasínem v Monaku
Současné kasino (1863) je umístěno ve fascinující secesní budově, na jejíž stavbě se podílel i slavný architekt Charles Garnier.
Vracíme se do přístavu. V obrovské podzemní hale je umístěna knížecí sbírka automobilů. Je to podívaná, až oči přecházejí!
Po pomalých, rychlých a nejrychlejších vozech stoupáme na Skálu! Do srdce Monackého knížectví, do čtvrti Monaco – Ville. Knížecí palác byl nejprve ve 12. století pevnost, od 13. století hrad rodu Grimaldi, nyní domov knížete Alberta II. z dynastie Polignac-Grimaldi a jeho rodiny.
Na nádvoří před palácem kupujeme vstupenky a najednou nás usměrňuje policie. Co se děje? To není možné! Z paláce v automobilu vyjíždí kníže Albert II.!
Expozice v muzeu paláce je moc pěkná, poznáváme i monackou kněžnu Charlene či matku Alberta II. – někdejší americkou herečku Grace Kelly.
Muzejní exponáty
Knížecí pár, Albert II. a Charlene, kněžna monacká ve zlatě.
Knížecí stráž se vystřídá v 11:55 a my pokračujeme v prohlídce. Katedrála Neposkvrněné Matky Boží (19. st.) je bělostná a stejně světlé jsou i knížecí hrobky členů rodiny Grimaldi. Poslední dvě náhrobní desky nesou květiny a patří rodičům knížete Alberta II.: krásná kněžna Grace tu leží od roku 1982, kdy zemřela na následky automobilové nehody, a kníže Rainier III., který zemřel roku 2005.
Katedrála Neposkvrněné Matky Boží
Skála nám nabízí administrativní budovy Monackého knížectví, arcibiskupství, restaurace, hotely. My odpočíváme v zahradě sv. Martina, odkud je krásný výhled na moře. Posledním bodem našeho dnešního výletu je Oceánografické muzeum, které bylo slavnostně otevřeno v roce 1910 princem Albertem I. a skrývá skvostné akvárium.
Neminuli jsme ani unikátní akvárium
Opouštíme Skálu, přístav, Monaco. Okno do tohoto ministátu se pro nás uzavírá. Do Nice přijíždíme za tmy, těšíme se na večeři! Restaurace vedle našeho hotelu nabízejí opravdové dobroty.
Den končíme opět vynikající večeří
4. den: Prohlídka Nice o odlet zpět do ČR
Poslední den se probouzíme opět do sluníčka. Je teplo, nebe bez mráčku, den jako stvořený pro další poznávání a odpočívání, např. na pláži. Vyrážíme do centra Nice. Nice je pátým největším městem Francie, žije zde přibl. 350 tisíc obyvatel. Jeho historické centrum musí překvapit a současně uchvátit každého. Kostely, skvostné budovy, široké bulváry i úzké uličky. Míjíme pravoslavný kostel sv. Mikuláše a sv. Alexandra z 19. st., který je v majetku Ruska. Má krásný ikonostas a u vchodu žebrá několik mužů.
Pravoslavný kostel sv. Mikuláše
Přicházíme na sluncem zalité náměstí Masséna. Je pojmenováno podle Napoleonova generála A. Massény a pochopíme hned, proč se mu říká „klenot Nice“. Krása střídá nádheru.
Sedm klečících mužů střeží náměstí (představují sedm kontinentů) a Apollón ve Fontáně slunce nám kyne na cestu. „Jděte na Cours Saleya! To je hlavní pěší tepna starého města!“, volá. A zde jedna historická památka střídá druhou, vše budovy z 18. a 19. století.
Přicházíme na květinový trh, který se zde koná od roku 1861. Rázem všichni dostáváme nakupovací horečku a u Justičního paláce se musíme svolat telefonem. Palác je sídlem prefektury a prefekta oblasti Alpes Maritimes a má krásnou zahradu.
Navštívili jsme také květinový trh
Nekonečné zvonění zvonů Katedrály svaté Reparáty (16. st.) si vynutí odpočinek a od něj je už skok ke kávě a skleničce vína. Usedáme před kostelem a vychutnáváme atmosféru starého města.
Propleteme se úzkými uličkami, vyjdeme na hradní vrch a krása nás dostává. Hradní hřbitov. Tedy hřbitov na místě, kde stával hrad. Tak monumentální náhrobky nikdo nečekal!
Hned vedle něj je brána na židovský hřbitov, u které je vzpomínka na holocaust v Nice. Smutné místo.
Poslední bod naší prohlídky je místo, kde stávala původní vojenská pevnost a hrad. Je označováno jako „kolébka slunce“. Vidíme pozůstatky hradu a první katedrály, umělý vodopád, cvičidla pro děti, občerstvení, toalety. Je to tu moc hezké. A ten výhled!
Na pláži je spousta lidí, ale koupe se jich pár. Voda je chladnější a trochu divoká. Hledáme kameny na památku a míříme na hotel. Večeříme, bereme věci z úložny v hotelu a autobus nás veze na letiště.
Na závěr nemohla chybět skvělá francouzská kuchyně
V Praze se loučíme a všechny nás mrzí, že naše cesta na Azurové pobřeží končí. Bylo to krásné, super, magnifigue. A můžete to zažít i vy! Zájezd To nejkrásnější z Nice + AZUROVÉ POBŘEŽÍ najdete opět v naší nabídce nekonečných cestovatelských zážitků.
Věřím, že se zase někdy uvidíme!
