„Benvenuti a Firenze“ – „Vítejte ve Florencii“. Přesně tato slova mi zněla v hlavě po celou cestu z letiště v Pise do Florencie. Blížila jsem se totiž ke splnění svého snu konečně se podívat do Itálie. A věřte tomu, že Florencie je jako první zastávka v této zemi jednoduše skvělou volbou. Když se k tomu navíc přidá poutavé vyprávění našeho průvodce Pavla Volfa, mám po zájezdu To nejlepší z Florencie + SIENA jasno, že se do Itálie určitě zase vrátím.
Kolotoč na náměstí Piazza della Repubblica
Florencie je městem renesance a zároveň metropolí celého Toskánska. I přesto, že je impozantní na pohled, její centrum není nijak obrovské. A tak se můžete v klidu toulat uličkami a za rohem na vás vždy vykoukne jeden ze skvostů místní architektury.
Vedle nádherných budov ale můžete narazit třeba i na starodávný kolotoč na náměstí Piazza della Repubblica, který, jak jsme se dozvěděli od průvodce Pavla, zdobí náměstí celý rok a dělá radost hlavně těm nejmenším.
Street-artová verze Hlavy Medúzy od Caravaggia
Florencie je nesmazatelně spojena s uměním. Kde jinde tedy začít den než v galerii Uffizi. Je libo vidět díla umělců, jako je Michelangelo, Leonardo da Vinci nebo Tizian? Pak byste neměli návštěvu galerie vynechat.
Z našeho zájezdu jsme se šli pokochat téměř všichni a nikdo nelitoval. Umění je tady ale všude kolem, aniž byste museli překročit práh galerií. Na stěnách budov můžete zcela náhodou potkat obrazy místních pouličních umělců, kteří se nebojí po svém ztvárnit díla známých mistrů.
Neptunova kašna na náměsí Piazza della Signoria
Po návštěvě galerie vedly naše kroky na náměstí Piazza della Signoria neboli Katedrální náměstí. Zdobí jej nejen socha Michelangelova Davida, ale také Neptunova kašna. Mimochodem ideální objekt k pořízení rodinné fotografie.
Jste-li filmovými fanoušky jako já, určitě vás zaujme středověká radniční budova Palazzo Vecchio. Právě na jejím balkonu se totiž odehrává jedna ze scén filmu Hannibal. Pro fanoušky sira Anthonyho Hopkinse je tak Florencie jedním velkým zážitkem.
Svěží a čerstvé panini v italském podání
Itálie je proslulá svou gastronomií po celém světě. Když jste skoro celý den v pohybu, nevyhnutelně vám vyhládne, proto se nesmí zapomínat na něco dobrého k zakousnutí. Je-li venku příjemné počasí, a to při naší návštěvě bylo, stojí za to vyzkoušet místní panini, které můžete sníst prakticky kdekoliv.
Stačí kus italského chleba focaccia s čerstvými rajčaty, rukolou a mozzarellou a máte výborný lehký oběd nebo větší svačinu. Během našeho pobytu v Itálii jsem panini vyzkoušela hned v několika verzích a ani jedna mě nezklamala.
Pohled na Most zlatníků (Ponte Vecchio) z galerie Uffizi
Odpolední procházka nás zavedla k jednomu ze symbolů Florencie. Málokterý most je tak slavný jako Ponte Vecchio – Most zlatníků. Nejenom řeka Arno byla svědkem bombardování Florencie za 2. světové války. Jako jediný mu odolal právě most, který je už na první pohled výjimečný. Most totiž zdobí už od 13. století malé obchůdky zlatníků a řemeslníků.
Pokud chcete potěšit někoho ze svých blízkých šperkem, tak právě tady máte možnost ho zakoupit. S účastníky z naší cestovatelské skupiny jsme se při návštěvě mostu potkávali u výloh jednotlivých krámků a dělali si legraci, kterým šperkem koho obdarujeme. Nakonec se ale tuším všichni pouze kochali pohledem a nákup suvenýrů a dárků si nechali na jiná místa. Ale pokud se nebojíte plácnout se přes kapsu, výběr šperků je tady nekonečný.
Jeden z mnoha pohledů na katedrálu Santa Maria del Fiore
Další den ve Florencii jsme zahájili u katedrály Santa Maria del Fiore. Jestli můžeme něco nazvat dominantou Florencie, je to právě tento dóm. Pohled zvenčí je z jakékoliv strany neskutečný. Z naší skupiny se část rozhodla pro návštěvu kopule, která je takovým malým zázrakem stavebnictví a stala se vzorem pro kopuli chrámu sv. Petra v Římě.
Nebudu lhát, že schody mým nohám nejsou úplně po chuti, tak jsem tento čas využila procházkou okolními uličkami a kolem katedrály. Na mnoha místech jsou zde navíc různé obchůdky se suvenýry či kavárny, takže to byl ideální čas pro rychlou kávičku „na stojáka“ a nákup dárečků z cest pro své blízké.
Ochutnávání italské zmrzliny ve Florencii
Když už jsem zmínila kávu, bez které si svůj den snad ani nedokážu představit, nesmím zapomenout na jinou dobrotu, která k Itálii neodmyslitelně patří. A tou je zmrzlina neboli gelato. Během našeho zájezdu jsme měli vždy i nějaký čas pouze pro sebe. Pokud si chcete návštěvu Florencie trochu osladit, je zmrzlina volbou číslo jedna.
Na každém náměstí najdete nějakou tu gelaterii, kde si můžete vybrat z mnoha příchutí. A porce? Ta je dle mého soudu vždy větší než náš klasický český kopeček. Jestli jste vybíraví a necháte si poradit, můj osobní tip je pistáciová.
Kostel a náměstí Santa Maria Novella ve Florencii
Každý den, ať už jsme opouštěli hotel, nebo se vraceli zpět z našich toulek městem, se nám naskytnul pohled na kostel Santa Maria Novella. Náměstí, na kterém se tento kostel dominikánského řádu nachází, bylo jen kousek od našeho hotelu.
Mezi prvními ho také uvidí řada návštěvníků, kteří do Florencie přicestují vlakem. Kostel totiž stojí přímo naproti a je tak jedním z dobře zapamatovatelných bodů, kdyby se vám ve Florencii náhodou podařilo ztratit. Nám se to naštěstí nestalo a zdejší náměstí jsme jeden večer využili ke krátkému posezení se zmrzlinou a panini. Jako spousta dalších turistů i místních.
Duomo di Siena - katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sieně
Po dvou dnech strávených ve Florencii jsme se vlakem vydali do středověkého městečka Siena. I když si z nás náš průvodce Pavel dělal legraci, že nás čeká výstup do pořádného kopce, cesta nahoru do centra města je zajištěna jezdícími eskalátory a schody. Pak už je to jen příjemná procházka úzkými uličkami do historického centra města.
Katedrála, kterou místní jednoduše nazývají Duomo di Siena, je zapsána na seznam UNESCO. Patří k nejkrásnějším italským kostelům, a tak jsme se téměř všichni rozhodli i pro návštěvu jejího interiéru. Co je zajímavé, že obklad uvnitř katedrály je černo-bílý a přiznám se, že jsem takový ještě nikdy neviděla. Dozvěděli jsme se, že černá a bílá barva jsou znakem samotné Sieny.
Náměstí Piazza del Campo v Sieně
Dalším místem, které jsme nemohli v Sieně vynechat, je hlavní náměstí Piazza del Campo. Náměstí ve tvaru lastury nebo rozevřeného vějíře jakoby vás zavedlo zpátky do středověku. Bezpochyby mu dominuje Palazzo Pubblico, v současné době sídlo zdejší radnice. Na druhé straně, naproti radnice, nepřehlédnete kašnu Fonte Gaia, která je specifická svým tvarem do obdélníku. Náměstí je místem odpočinku všech návštěvníků, kteří posedávali nejen na terasách místních restaurací.
Protože svítilo sluníčko a počasí bylo příjemné, hemžilo se to tady skupinkami zvědavých turistů a studentů, kteří seděli v hloučcích přímo na zemi a užívali si jarní pohodu. Náměstí bývá mimo jiné dvakrát ročně také svědkem dostihu Il Palio, kdy na koních bez sedel soutěží zástupci jednotlivých částí Sieny.
Kopule zdobící Cappella dei Principi v bazilice San Lorenzo
Protože náš zpáteční let byl až později odpoledne, měli jsme poslední den možnost naposledy vyrazit objevovat ještě nepoznaná místa Florencie. Náš průvodce Pavel si pro nás nechal na závěr návštěvu baziliky San Lorenzo a Cappelle Medicee, tedy Medicejské kaple. Nikdo z nás se nezlobil, že jsme zde zavítali až v den našeho odjezdu.
Místo, kde jsou pohřbeni významní členové rodu di Medici, má nepopsatelnou atmosféru a ještě nádhernější výzdobu. Vždyť mezi Medicejské patřili i papežové nebo královny. Při pohledu nahoru na osmibokou kouli Capella dei Pricipi se nám až zatajil dech.
Michelangelova Madona s Ježíškem v Nové sakristii (Cappelle Medicee)
V Medicejských kaplích projdete hned několika prostory. Jejich komplex se skládá celkem ze tří částí. Nová sakristie je dílem Michelangela Buonarrotiho. Ten je autorem návrhu a vytesal i veškerou sochařskou výzdobu. Už jen pohybovat se v místě, kde tento umělec tvořil, nahání trochu husí kůži.
Madona s dítětem zůstala ne zcela dokončena a je vůbec posledním Michelangelovým sochařským dílem. Za jedním z náhrobků se navíc skrývá na stěně nenápadný náčrtek nakreslený rukou samotného mistra. Všechno ale jednou končí, tak jsme se plní dojmů vydali k místu naší poslední zastávky.
Návštěva tržnice v centru Florencie
O tom, že se mi Florencie dostane pod kůži, jsem nepochybovala ani minutu už při prvním pohledu. Kromě toho mi taky bylo jasné, že můj kufr poveze domů nějaké to kilo navíc. Naší úplně poslední zastávkou byla jedna z místních tržnic. Uvnitř se ukrývaly všechny chutě Itálie, které si dokážete představit. Do batůžku jsem tak přihodila sýry, salám, koření i poslední panini na cestu.
Venku jsem si ještě udělala radost a koupila vtipné tričko s Michelangelovým Davidem. Tyhle módní legrácky z cest mám ráda a je to suvenýr, který v následujících letech ráda nosím jako připomínku mých cestovních zážitků.
Pak už nezbývalo nic jiného než jen zamávat a říci „Arrivederci Firenze“.
Rádi byste také cestovali do Florencie s někým, kdo vás zavede na známá i ta téměř neznámá místa, zasvětí vás do zdejší atmosféry a zároveň se postará o hladký průběh cesty? Pak není nic jednoduššího, než si zájezd To nejlepší z Florencie + SIENA nezávazně zarezervovat.
Objevit ale můžete i jiná místa v Itálii. Možností, kam se s námi v Itálii vypravit, je spousta.
