Hamburk byl mým snem už delší dobu, ale nikdy nebyla ta správná příležitost. Až vloni. Neváhala jsem ani vteřinu, a když se šance naskytla, skočila jsem po ní a vyrazila s naším zájezdem TO NEJLEPŠÍ ZE SEVERNÍHO NĚMECKA + PLAVBA HAMBURKEM + LÁZNĚ U BALTU poznat nová místa.
Vyjíždělo se večer z Ostravy, cesta přes noc byla skvělá a rychle utekla. Nemalou zásluhu na tom mají i naši řidiči a náš nový pohodlný autobus.
První zastávkou byl Hannover, hlavní a největší město německé spolkové země Dolní Sasko. Dopoledne byl ve městě klid, tak jsme si v klidu prošli historické centrum, nevynechali jsme budovu staré radnice ani kostel Marktkirche a procházku jsme zakončili u nové radnice.
Úžasná budova nové radnice v Hannoveru
Uvnitř radnice je vyobrazen Hannover na čtyřech maketách tak, jak se vyvíjel v čase. Bylo velmi zvláštní pozorovat růst města, který zastavilo bombardování během 2. světové války. Velmi smutné bylo vidět na modelu z roku 1945, jak je město zničené. Nicméně při procházce městem jsme si zlepšili náladu, je totiž vybudované znovu, je krásné a má jedinečnou atmosféru.
Model Hannoveru po bombardování za 2. světové války
Vydali jsme se opět na cestu a naším cílem už byla země zaslíbená, Hamburk. Neboli Svobodné a hanzovní město Hamburk, druhé největší město Německa, největší německý přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa. A kam jsme vyrazili nejdřív? Do čtvrti špejcharů!
Konečně jsme se dočkali a jsme ve čtvrti špejcharů!
Bloudění mezi cihlovými budovami bylo naprosto skvělé a to jsme ještě netušili (my, co jsme se kochali krásou města a nevnímali výklad), že naším cílem je nejikoničtější ikona města, budova Labské filharmonie. Budova filharmonie je jednou z nejunikátnějších staveb uplynulé dekády, její střecha má připomínat rozbouřenou hladinu Severního moře. Co na to říkáte? Mimochodem výhled na celé město a na přístav je odtud parádní!
Už na nás čeká ikona města - budova Labské filharmonie
Večer jsme zakončili jak jinak než jídlem. Průvodce Vláďa Šmehlík nás vzal do typicky německé restaurace, kde si můžete dát tupláka a vychutnat si echt německou gastronomii. Mňam!
Typický německý podnik - tuplák, schnitzel, špecle a obsluha v krojích!
Druhý den v Hamburku jsme začali u budovy Chilehaus, výjimečného architektonického díla. Tady bych chtěla mít kancelář! Čtvrtí Altstadt jsme pokračovali až k budově Radnice, do čtvrti Neustadt a na nechvalně známou Reeperbahn, centrum nočního života. Musím říct, že projít se takhle ulicemi Hamburku i mimo úplné turistické trasy bylo skvělé, člověk hned pozná město jinak. Den jsme zakončili plavbou místní MHD po přístavu. Doslova za pár euro se člověk lodí podívá k majestátním jeřábům, dokům i plovoucím barům.
Radnici Hamburku při svých toulkách nesmíme vynechat.
Ráno jsme nasedli do autobusu a vyrazili směrem na severovýchod, cílová stanice Schwerin. Malebné město je obklopeno jezery Meklenburské jezerní oblasti a u jednoho z jezer stojí překrásný zámek Schwerin.
Zámku Schwerin se přezdívá Neuschwanstein severu
Prošli jsme si interiéry, lovecké pokoje, pozlacený trůnní sál, obrazárny i úžasné točité schodiště. Venkovní zahrady také stojí za návštěvu, relax na kolonádě s výhledem na vodu a dobrou kávou musí být.
Trůnní sál v zámku Schwerin je bohate zdobený.
Pak už nás čekal Boltenhagen, lázeňské městečko u břehu Baltu. Já to u Baltu mám moc ráda, nadechnout se mořského vzduchu a zabořit nohy do bílého písku bylo božské! Dali jsme si na oběd rybu, skleničku místního vína a v podvečer už jsme to směřovali zpět k autobusu na odjezd do Hamburku.
Sednout si na pláž Baltského moře a odpočívat, to je paráda!
Poslední snídaně v Hamburku byla trochu hořkosladká, vůbec se mi nechtělo tohle skvělé město opouštět. Ale jak už to tak bývá, všechno jednou skončí, a tak jsem se nalodila se zbytkem skupiny do autobusu a vydali jsme se k domovu. Cestou nás čekala ještě zastávka v Postupimi a zámek Cecilienhof, kde se konala nechvalně známá Postupimská konference.
Zámek Cecilienhof, místo konání Postupimské konference.
Přesunuli jsme se do města, přes zámek a zahrady Sanssouci až k Braniborské bráně, kde nám dal průvodce Vláďa volno. Protože už centrum Postupimi znám, vydala jsem se prozkoumat Holandskou čtvrť, nedaleký kostel sv. Petra a Pavla a přilehlý hřbitov sovětských vojáků, kteří zahynuli ve 2. světové válce při bojích o Postupim.
Hřbitov sovětských vojáků v Postupimi stojí za návštěvu.
Sever Německa byl zážitkem, a pokud máte jen trochu rádi evropská města a vůni moře ve vzduchu, bude tohle to pravé i pro vás. Potkáme se na konci prázdnin na zájezdu TO NEJLEPŠÍ ZE SEVERNÍHO NĚMECKA + PLAVBA HAMBURKEM + LÁZNĚ U BALTU? Za mě je to jedno velké ano!
