Zájezdy pro cestovatele

Ptejte se nás +420 608 261 719 Po – Čt: 8:30 – 17:00, Pá: 8:30 – 16:00

FOTOREPORTÁŽ Z INDIE: Země mnoha náboženství, nesmírně bohatých i chudých lidí a nejchutnějšího jídla!

Autor: Klára Hrobníková, Radynacestu.cz | Vydáno: 5. 3. 2024 | Přečteno: 1439x

Na konci ledna se nám s kolegyní Jitkou Bajtkovou zadařilo opustit kancelářské židle a vydat se za neskutečným dobrodružstvím. Cíl naší cesty byla daleká a tolik diskutovaná Indie. Rádi byste se dozvěděli víc? Pojďte se s námi seznámit se zájezdem To nejlepší z Indie + TÁDŽ MAHAL + SAFARI a na podzim tam vyrazte i vy!

Skupinka cestovatelů před Zlatým chrámemSkupinka cestovatelů před Zlatým chrámem

Plni očekávání jsme v brzkých ranních hodinách dorazili do Nového Dillí, které bylo utopeno ve vrstvě smogu. Člověku se při pohledu z okýnka v letadle honí hlavou, zda pilot trefí přistávací dráhu a jak se tady vůbec dá žít. 

Naše obavy se ale rozplynuly okamžitě po opuštění letištní haly. Všudypřítomný ruch nás jednoduše přivedl na jiné myšlenky. V čele s průvodkyní Janou Křížovou jsme vyrazili k našemu autobusu, který nás měl vozit dobrodružstvím nadcházejících dní.

Hned zkraje nás oslnila hbitost našeho řidiče a místních, kteří bez mrknutí oka naházeli naše těžké kufry na střechu autobusu, a my mohli vyjet na hotel.

Kufry na střechu? V Indii běžný způsob přepravyKufry na střechu? V Indii běžný způsob přepravy

Po krátkém odpočinku na hotelu jsme vyrazili poznávat krásy Nového Dillí. Jako první jsme se prošli areálem Kutub, který ve svých zahradách ukrývá největší cihlový minaret na světě Kutub Minár. Člověku zůstává až rozum stát, jak dokázali ve 12. století začít budovat 72 m vysokou stavbu, která zde stojí dodnes.

Kutub MinárKutub Minár

Odpoledne jsme pokračovali prohlídkou Humájúnovy hrobky (UNESCO) a nevynechali jsme ani Lotosový chrám zasvěcený víře Bahaí.

Místní dívka v sárí sedící před Humájúnovou hrobkouMístní dívka v sárí sedící před Humájúnovou hrobkou

Závěr dne pak patřil Indické bráně, která byla vybudována jako památník indických vojáků padlých během první světové války.

Indická brána v Novém DillíIndická brána v Novém Dillí

Následující den jsme se vlakem přesunuli do Amritsaru, největšího města státu Pandžáb. Nenechali jsme si ujít speciální ceremoniál „uzavírání hranice a stahování vlajky“, který každý den probíhá přímo na indickopákistánské hranici.

Ceremoniál „uzavírání hranice a stahování vlajky“ na indickopákistánské hraniciCeremoniál „uzavírání hranice a stahování vlajky“ na indickopákistánské hranici

Vrcholem dne byla návštěva Zlatého chrámu, nejposvátnějšího místa sikhského náboženství

Dokonce se nám poštěstilo dostat se s průvodem sikhů přímo do Harimandiru, chrámu, ve kterém se nachází originál knihy Guru Granth Sahib. Byl to opravdu velký zážitek.

Tato posvátná kniha se každý večer přenáší na nosítkách k úschově. Samotní sikhové považují za nejvyšší čest, mohou-li se tohoto přenášení účastnit jako nosiči. My jsme knihu sice nenesli, ale fakt, že nás nechali nahlédnout takto zblízka, byl nezapomenutelný.

Zlatý chrám v AmritsaruZlatý chrám v Amritsaru

Jelikož nás atmosféra Zlatého chrámu naprosto pohltila, vyrazili jsme sem i na druhý den. Někteří z nás se vyfotili se strážci, kteří jsou vybaveni skutečnými kopími. Zbraněmi, které slouží k ochraně proti návštěvníkům nedodržujícím pravidla posvátného místa.

Strážci Zlatého chrámuStrážci Zlatého chrámu

Další den ráno jsme opustili Amritsar a vyrazili do Džajpúru, hlavního města státu Rádžasthán. Ubytovali jsme se v autentickém palácovém hotelu, který je dodnes sídlem mahárádžovy rodiny. A večer nás čekala zábava v podobě loutkového představení.

Loutkové divadlo v tradičním palácovém hotelu v DžajpúruLoutkové divadlo v tradičním palácovém hotelu v Džajpúru

Po spánku v postelích s nebesy jsme nasbírali energii na všechny krásy Džajpúru. Nejdřív jsme navštívili pevnost Amber, bývalé sídlo místních mahárádžů…

Cesta k pevnosi Amber v RádžastánuCesta k pevnosi Amber v Rádžastánu

…odkud se nám otevřel nádherný výhled na protější horu v oparu

Nádvoří pevnosti Amber s nádherným výhledemNádvoří pevnosti Amber s nádherným výhledem

Dech nám vyrazil Hawa Mahal (Palác větru) připomínající na růžovo natřený včelí úl. Má neuvěřitelných 953 oken, která sloužila k pozorování dění na ulici pro mahárádžovy manželky. 

Palác větru v DžajpúruPalác větru v Džajpúru

V Městském paláci v srdci starého města Džajpúru jsme vyhlížely současného mahárádžu. Když se neukázal, vyfotily jsme se alespoň s jeho stráží…

Stráž v Městském paláciStráž v Městském paláci

A poznávání růžového města, jak je Džajpúr přezdíván, jsme ukončili návštěvou Opičího chrámu, který je hinduistickým poutním místem. Krásná procházka džunglí, žádní lidé a opravdu velké množství opic. 

Všudypřítomné opice v Opičím chrámuVšudypřítomné opice v Opičím chrámu

Naše putování směřovalo do Ágry, a tím pádem i za hranice třetího svazového státu naší cesty, do Uttarpradéše. Po cestě jsme navštívili Fátehpur Sikrí, které nechal vystavět Akbar Veliký jako nové hlavní město Mughalské říše.

Skupinka cestovatelů ve Fátehpur SikríSkupinka cestovatelů ve Fátehpur Sikrí

Dnes se mu říká „město duchů“, protože bylo po smrti císaře úplně opuštěno. 

Fátehpur Sikrí – bývalé hlavní město Mughalské říšeFátehpur Sikrí – bývalé hlavní město Mughalské říše

Následující ráno patřilo nesmírně klidnému místu bez turistů… Hrobka císaře Akbara Velikého je monumentální stavba z červeného pískovce a bílého mramoru. Osobně na mě toto místo zanechalo největší dojem…

Monumentální hrobka císaře Akbara VelikéhoMonumentální hrobka císaře Akbara Velikého

Kochali jsme se krásou architektury a nasávali energii Mughalské říše. Společnost nám dělali pouze místní školáčci v uniformách, kteří hrobku jen proběhli.

Místní školáčci v uniformách u Akbarovy hrobkyMístní školáčci v uniformách u Akbarovy hrobky

V pravé poledne na nás čekal hřeb celého zájezdu. Už po cestě bylo vidět, že tentokrát sami nebudeme. Ano, odhadujete správně. Naší další zastávkou byl Tádž Mahal, nejslavnější hrobka a snad největší symbol lásky na světě

Skupinka cestovatelů u Tádž MahaluSkupinka cestovatelů u Tádž Mahalu

Místní říkají, že když Tádž Mahal opouštíte, odnášíte si jej s sebou v srdci. Můžeme jedině souhlasit…

Plní dojmů, ale také hladoví, odcházíme a těšíme se na oběd, který tentokrát máme rezervovaný v restauraci s názvem (jak jinak než) Taj Mahal. 

Kromě oblíbeného paneeru (místní sýr), kterým se tu živíme, jsme tentokrát vyzkoušeli kuře tandoori. Voňavé kuřecí čtvrtky marinované v jogurtu a koření a připravované v tandoor peci. Chuť takto pečeného kuřete je naprosto nezaměnitelná. A jako přílohu jsme si objednali česnekovou placku, tzv. garlic naan.

Lahodné kuře připravované v tandoori peciLahodné kuře připravované v tandoori peci

Pro některé z nás nastal den D, nejobávanější část celého programu. Večer opouštíme hotel v Ágře a chystáme se na noční přejezd vlakem do Váránasí. Je jedna hodina v noci, napětí by se dalo krájet a my jsme připraveni nastoupit do vlaku, ulehnout společně s ostatními Indy na lehátka ve vlaku a přesunout se 650 km až do Váránasí. 

Mohu říct, že jsme si to představovali daleko horší, než to ve skutečnosti bylo. Cesta byla pohodová a všichni jsme spali jako zabití. 

Dopoledne jsme dorazili do Váránasí, přejeli na hotel a po sprše vyrazili na prohlídku města, které je posvátné pro hinduisty, buddhisty i džinisty. Dostali jsme se k západnímu břehu řeky Gangy, kde jsme se prošli po ghátech – dlouhých schodištích vedoucích až do vody.

„Matka Ganga“ v celé své kráse„Matka Ganga“ v celé své kráse

Druhý den jsme zažili pohled na gháty z paluby motorového člunu. Viděli jsme spalovací ghát, kde zrovna probíhal pohřební rituál, koupací ghát, kde se lidé koupali, a také prací ghát, kde si místní prali prádlo. Všechno probíhalo ve stejný čas a na stejném místě. Na posvátné řece Ganze… Pro západního turistu naprosto nepředstavitelné.

Spalovací ghát na řece GangaSpalovací ghát na řece Ganga

Abychom poznali i historii buddhismu, vydali jsme se do nedalekého Sarnáthu – významného buddhistického poutního místa. Do Sarnáthu přišel Buddha poté, co dosáhl osvícení, a svou nauku zde vyložil pěti mnichům. 

Sarnáth – buddhistické poutní místoSarnáth – buddhistické poutní místo

Poslední den jsme se zaměřili na poznání Starého Dillí. Navštívili jsme Červenou pevnost, která je obehnána 18 metrů vysokými hradbami. Jako všude, i zde, využili místní každé příležitosti, aby se s námi vyfotili.

Focení s místními před branou Červené pevností v DillíFocení s místními před branou Červené pevností v Dillí

Své nezaměnitelné kouzlo měla i Velká páteční mešita, ve které jsme se seznámili s islámskou vírou. Muslimové se sem chodí modlit několikrát denně, hlavně v pátek. Její dvůr je obrovský, pojme neuvěřitelných 25 000 věřících!

Jama Masjid neboli Velká páteční mešitaJama Masjid neboli Velká páteční mešita

A na závěr dne a celého zájezdu jsme navštívili místní tržnici, na které jsme pořídili voňavé koření za bezkonkurenční ceny!

Trh s kořením ve Starém DillíTrh s kořením ve Starém Dillí

Ačkoliv Indie není snem každého člověka, rozhodně za návštěvu stojí. Z domů jsem si vezla mnohé předsudky, které byly zbořeny během prvních pár dní. Nikde jinde se nesetkáte s tak syrovou realitou každodenního života, tolika nádhernými architektonickými skvosty, bohatou historií a prostými lidmi, kteří vás vítají na svých nejposvátnějších místech s otevřenou náručí

Poznávejte svět, poznávejte sebe! Třeba právě na dalším zájezdu do této nádherné země To nejlepší z Indie + TÁDŽ MAHAL + SAFARI nebo novince pro dobrodruhy Okruh Kašmírem a Ladakhem + NEJVYŠŠÍ HORSKÉ PRŮSMYKY INDICKÉHO HIMÁLAJE nebo už na podzim se zájezdem To nejlepší z Indie + TÁDŽ MAHAL + SAFARI

Jitka Bajtková

Jitka BajtkováExpert Radynacestu.cz

Krása se musí prožít… ale za rohem nečeká.


Všechny články     Zobrazit zájezdy



Získejte pravidelné tipy na skvělá místa

Přidejte se do klubu a získáte exkluzivní přístup ke skrytým perlám v Evropě i ve světě, které vám představí naše největší cestovatelské osobnosti.

Katalog 2025