Letos v květnu jsme pořádali první zájezd do fascinujícího Japonska. Naše putování po zemi vycházejícího Slunce navíc bylo spojeno s návštěvou květinového festivalu přímo pod posvátnou horou Fudži. Sešla se skvělá parta lidí a všechny nás brzy spojilo obrovské množství různorodých zážitků. Zájezdy do Japonska u nás ale najdete i v příští sezoně. Provázet vás touto nádhernou zemí budu buď já, Barbora Klementová, nebo můj kolega a cestovatel Vláďa Soukup. Na letošní cestě do Japonska jsme se ovšem sešli oba, abychom pro vás nový zájezd vypilovali do nejmenšího detailu. A jak to probíhalo? Koukněte se sami!
Barča Klementová s Vláďou Soukupem
Barča s Vláďou pro vás ladili i ty nejmenší detaily
Míst, památek a zážitků, které nám Japonsko připravilo, bylo skutečně nespočetně. Abychom toho poznali co nejvíce, přesouvali jsme se během zájezdu z místa na místo. A jak jinak než ikonickým šinkanzenem.
Jak jsme cestovali šinkanzenem
Na japonských nádražích jsme byli jako doma, ale užívali jsme si také jiných dopravních prostředků, třeba lodí. A to hned třikrát – během plavby na umělý ostrov Odaiba v Tokiu, na vyhlídkové plavbě v Ósace a využili jsme také trajekt na posvátný ostrov Miyjadžima.
Japonsko je zemí protkanou náboženstvím. Navštívili jsme mnoho zajímavých šintoistických chrámů a svatyní, dozvěděli jsme se o šintoistických očistných rituálech, nakupovali tradiční amulety a dělali nejrůznější věci, které nám mohly přinést štěstí.
Viděli jsme ta nejkrásnější posvátná místa v Tokiu, Ósace i Kjótu.
Ústřední chrám čtvrti Gion v Kjótu
Svou energií nás nabila také posvátná hora Fudži. A květinový festival přímo pod ní byl pro většinu z nás zážitkem na celý život.
Na Fudži jsme vystoupali až k 5. stanici, odkud poutníci a dobrodruzi nejčastěji podnikají výpravu až na vrchol této posvátné sopky.
Jak jsme dorazili na 5. stanici
Zde jsme nezapomněli ochutnat ani tradiční cukrovinku ve tvaru hory Fudži.
Ochutnali jsme sladkosti ve tvaru hory Fudži
Poznávali jsme i některé zvláštnosti japonských náboženství – moc se nám líbily hlavně tyto sošky bódhisattvů Džizó s červenými čepičkami a bryndáčky.
Občas nám stála v cestě zvířátka – třeba tito drzí, ale roztomilí jelínci na ostrově Miyjadžima.
Na naše objevování Japonska jsme se museli také pořádně posilnit a leckdy jsme společně ochutnávali speciality japonské kuchyně.
Užili jsme si společný oběd v Kjótu
Vyjížděli jsme také na nejrůznější vyhlídkové plošiny a vozili se na ruských kolech, abychom si prohlédli města hezky shora.
A dokonce jsme měli i to štěstí, že jsme viděli pravé gejši, které v Japonsku zahlédne jen málo turistů…
Poštěstilo se nám vidět pravé gejši
A občas toho bylo víc než dost a my jsme v noci padali unavení do našich hotelových postelí. Ale i to k Japonsku patří :-)!
Už se na vás moc těšíme na některém z dalších poznávacích zájezdů do Japonska!
Vaše Barbora
