Na podzim bývají zájezdy do Izraele nejkrásnější. Fotografii se zapadajícím sluncem nad zlatou kopulí Skalního dómu chce mít každý. Zážitek, který si odváží průvodkyně Dáša Sedláčková a skupina 18 našich cestovatelů z posledního zájezdu, ale příjemný nebyl, přestože se jich sobotní události v Tel Avivu přímo nedotkly. Všichni jsou v pořádku doma a na cestování nezanevřeli. Co se v Izraeli dělo a bude dít? Co to znamená pro místní? A co pro cestovatele?
První dny trávili v Jeruzalémě a povinná fotka se Skalním dómem nesměla chybět.
Začněme od začátku. Do Izraele jezdíš coby průvodce už spoustu let. Proč zrovna Izrael?
Je to nádherná země a nikde neuvidíte tolik svatých míst, památek a úžasných staveb jako tady. Přitažlivé na něm je i to, že je to úplně jiný svět. Izrael je zkrátka natolik zajímavá země, že je o ní pořád co vykládat. Těch příběhů je tolik, že po prvním dnu budete nasáklí informacemi skrz naskrz.
U Zdi nářků se modlili Židé, kteří přišli slavit svátek Sukkot (židovské dožínky).
I tento zájezd probíhal normálně, nebo něco naznačovalo, že bude jiný?
Upřímně řečeno napětí poslední dobou stoupalo. Během naší návštěvy probíhal v Jeruzalémě svátek Sukkot, což bývá poklidné a většinou ho slaví Židé jen doma. Do Jeruzaléma ale přijeli ultraortdoxní judaisté a z jejich strany tam probíhaly drobné provokace, kterých jsme i my byli svědky, jako mávání vlajkami, vstupování do okolí mešity a podobně. Dívám se proto na to celé i z hlediska Palestinců, kteří jsou samozřejmě vinni tím, co se odehrálo poté.
Ve chvíli, kdy se objevily zprávy, že tentokrát to nebude jen tak, jsme právě obědvali.
Popiš nám, co se v sobotu ráno vlastně stalo. Kde jste v tu chvíli byli?
My jsme byli v Jeruzalémě. Rozezněly se sirény. S většinou lidí to ani nehlo. Tohle se tady prostě občas děje. Důležité je schovat se do některé z budov, protože ve chvíli, kdy protiraketový systém rakety odrazí, rozpadnou se a mohou na zem doletět střepy. Ale jinak se nic moc neřeší. Třeba první reakce našeho místního průvodce nebyla panika, ale prosté prohlášení: „Zase se to rozmázne a máme po sezoně.“
Normálně jsme tedy nasedli do transferu a vyjeli na plánovaný výlet ke Galilejskému jezeru. U báječného oběda v grill baru jsme se dozvěděli, že nesmíme jet dál. Měli jsme ten den přitom ještě pokračovat do Nazaretu. Dostali jsme ale pokyn z ministerstva zamířit přímo na hotel, který jsme měli pro nadcházející noc domluvený v Tel Avivu. Samozřejmě jsme uposlechli a nešli nebezpečí naproti. Tady totiž, co se týče bezpečnosti, dobře vědí, co dělají.
Pláž v Tel Avivu bývá v neděli obvykle plná lidí.
Tel Aviv byl prázdný. Zvláštní úkaz. Ostatně výše můžete vidět fotku nebývale prázdné pláže. To odpoledne už byl klid. Dokonce jsme po instrukcích, které pro nás na hotelu měli, dostali povolení projít se po městě. Po setmění se ale opět rozezněly sirény. Pro nás to znamenalo, že jsme se pokaždé z pokojů museli přesunout na protipožární schody. Nic víc.
Jak moc myslíš, že se změní tvář Jeruzaléma a Tel Avivu, až konflikt utichne, a kdy to podle tebe bude?
Myslím si, že to nebude trvat dlouho. Do jara bude klid, ale jsem si skoro jistá, že hned poté padne vláda. Jestli ta, co přijde po ní, bude lepší, je samozřejmě otázka. Každopádně pokud se bavíme o tom, jak víkendové události zamávají s turismem, tak myslím, že nijak zásadně. Unikátní místa, která stojí za to vidět, tady budou dál. Protiraketový štít obou měst je natolik sofistikovaný, že 99 % raket odrazí.
Vzhledem k tomu, že do Izraele a na území Palestiny pravidelně jezdíš, potkáváš se s místními, s mnohými se léta znáš, jak myslíš, že konflikt sami prožívají?
Tady funguje tzv. status quo. Dokud se nic neděje, je mezi Izraelci a Palestinci relativní klid. Je nutné si ale říct, že Hammás je teroristická organizace. Obyčejní Palestinci si nepřejí, aby se bojovalo, stejně jako konflikty nechtějí obyčejní Izraelci. Většina Palestinců pracuje v cestovním ruchu a takto přijdou o práci. Proto i reakce místního průvodce, o které jsem mluvila na začátku.
Vyzkoušeli si místní tradiční oděvy. To ještě bylo všechno v pořádku.
Odlétat jste měli už v sobotu, ale jak je známo, letiště bylo plné cizinců, kteří se snažili dostat domů. Jak to na letišti vypadalo?
Let nám nejdříve dvakrát odložili. Naštěstí mám jistotu ve specialistkách v kanceláři Radynacestu tady doma, se kterými jsem vše na dálku řešila a vyřešila. Nakonec jsme možná až v překvapivé pohodě odcestovali. Všechno bylo perfektně zorganizované, žádné tlačenice ani panika. Za tohle musím Izraelce určitě pochválit. Jsou velmi disciplinovaní. Ujal se nás jeden z pracovníků, postavil si nás bokem a pak protáhl naši skupinku letištěm. Uvnitř všechno fungovalo naprosto normálně.
Mohli jste dát vědět blízkým, dorozumět se mezi sebou?
Síť samozřejmě na čas spadla. Já pro tyhle případy mám nakoupena izraelská data. Komunikace s hotelem, místními průvodci a se známými, kteří jsou v Izraeli doma a vyznají se, byla díky tomu bezproblémová. Klienty jsem mohla o všem informovat a oni samozřejmě dávali vědět domů, že jsou v pořádku.
V pondělí ráno dosedlo letadlo s našimi cestovateli a s tebou na pražském letišti. To byl ten moment, kdy ti spadl kámen ze srdce?
Popravdě moment, kdy jsem měla obavy, a moment, kdy mi spadl kámen ze srdce, dělilo jen pár minut. Letadla nemohla vzlétnout klasicky, musela chvíli kroužit nad centrem Izraele a čekat na koridor, který dostanou přidělen, aby vzdušný prostor opustila. V čase onoho kroužení jsem na jednu stranu byla ráda, že už jsme všichni úspěšně v letadle, ale zároveň jsem chtěla být tou dobou už o něco dál.
Skupina stihla většinu programu včetně návštěvy Mrtvého moře.
Cestovatelé se nás teď ptají, zda celá situace ovlivní cestovní ruch v sousedním Jordánsku. Jak to je?
Jordánsko je nejklidnější země. A zakládá si na tom, že je to bezpečná země. Jakýkoliv náznak terorismu tady v zárodku historicky ostře potlačili, takže tady nemají šanci. Je to nejmírumilovnější země vůbec a Jordánci se velmi snaží, aby tady cestovatelé byli spokojeni. Pokud jste tedy plánovali cestu do Jordánska, určitě ji můžete bez obav podniknout. A pokud jste plánovali cestu do Izraele, bude Jordánsko víc než adekvátní náhradou. Neuvidíte sice Jeruzalém, který je jednoduše nenahraditelný, ale například pláže, pobřeží a moře samotné je tady krásnější než to izraelské.
A kam se s Radynacestu.cz chystáš teď?
Do Barcelony. Bude to za odměnu. Barcelona je má srdcovka, hlásí nám sluníčko, takže se možná ještě i okoupu v moři a dáme si relax na pláži. Na to se moc těším.
