Omán je skrytou perlou Blízkého východu. Všichni jsme už o zemi z pohádek Tisíce a jedné noci někdy slyšeli, jen málokdo však tuší, jaké poklady se pod její vlajkou ukrývají.
Omán má v rukávu nejen nekonečné pouště, ale také třítisícové hory s měsíční krajinou, překrásné pobřeží a bohatou historii. Pojďme si ukázat 10 pádných důvodů, proč byste jej měli připsat na svůj seznam cestovatelských přání.
1. Budete ho mít sami pro sebe
Dnes už se řadí mezi moderní arabské země
Sultanát Omán leží ve stínu sousední Dubaje. V porovnání s ní působí podstatně skromněji (žádné mrakodrapy ani velká nákupní střediska tady nenajdete), na druhou stranu si však zachovává svůj tradiční ráz a autenticitu.
Během padesátileté vlády sultána Kábúse bin Saída (*1940–†2020) se Omán otevřel světu a prošel zásadní proměnou. Ještě v roce 1970, kdy Kábús svrhnul svého otce, sultána Saída bin Tajmúra, bylo v zemi pouhých pár kilometrů asfaltových silnic, dvě základní školy a mnoho míst sužovala občanská válka.
Dnes je z Ománu moderní arabská země. Zatím zde ale není tolik patrná stopa cestovního ruchu, a tak si jeho krásy můžete užívat téměř nerušeně.
2. Pohostí vás přátelští Ománci
Ománci jsou velmi pohostinný a přátelský národ. Velmi snadno se může stát, že vás pozvou k sobě na kávu, karak (tradiční kořeněný čaj) a datle. Setkávání je nedílnou součástí jejich kultury. Rádi vám na ulici pomohou, poradí nebo vás rovnou osobně zavedou na ta nejkrásnější místa v okolí.
Cizinci jsou pro Ománce vzácnými hosty. Prokažte jim proto na oplátku trochu úcty a respektujte místní zvyklosti. Pozdravit můžete v arabském světě běžně používanou frází „(as) salam alejkum“ („mír s vámi“ alias dobrý den) a „ma salama“ (na shledanou). Také pamatujte na to, že místní příliš neholdují alkoholu.
3. Uvidíte nejkrásnější pouště...
Omán je proslulý písečnými pouštěmi, které pokrývají téměř celou rozlohu země. Za zmínku rozhodně stojí Rub al Chálí, jedna z největších pouští na světě, která zasahuje také do Jemenu, Saúdské Arábie a SAE. Přestože se její název překládá jako „Pustá končina“, nudit se zde určitě nebudete – můžete totiž džípem sjíždět písečné duny, navštívit kadidlovníkovou plantáž, velbloudí farmu nebo pouštní město Ubar, které bylo po dlouhá staletí pohřbeno v písku.
Druhou největší v zemi je Wahibská poušť (Wahiba Sands), která je proslulá barevným pískem, stometrovými dunami a několika turistickými kempy, kde můžete strávit nezapomenutelnou noc. Oblast obývají nomádské kmeny beduínů, kteří se hlásí k tradiční sunnitské větvi islámu, zatímco většina Ománců vyznává umírněnější ibadijský islám.
4. ...hory...
Pouště ale nejsou to jediné, čím vás ománská příroda omámí. Po celé zemi se rozprostírají hory, které ukrývají tajemné jeskyně a typická údolí vádí (o těch bude řeč později).
Žije zde velbloud, antilopa přímorožec arabský (též oryx), kriticky ohrožený levhart perský nebo tahr arabský (příbuzný kozy a ovce divoké). V zavlažovaných oblastech se daří palmám (zejména datlovníkům), narazit můžete na dracény nebo baobaby.
Nejvyšší pohoří Al Hadžar se táhne podél severního pobřeží. Měsíční krajině dominuje vrchol Džabal aš-Šám (v překladu Sluneční hora), který dosahuje úctyhodných 3009 metrů nad mořem. Zdolat ho můžete třeba džípem, který vás proveze 500 let starými kamennými vesničkami. Téměř stejně vysoký je vrchol Džebel Achdar (Zelená hora), který vyniká svými zelenými terasovitými políčky.
Na Musandamském poloostrově pak narazíte na zátoky, které připomínají norské fjordy. Led tady ale samozřejmě nečekejte, v zimě se teplota vody pohybuje okolo příjemných 23 °C.
5. ...i pobřeží
Potkat můžete karetu obrovskou
Země má přes 3000 km dlouhé pobřeží, na kterém se rytmicky střídají strmé útesy s bílými písečnými plážemi. Omývá je Perský a Ománský záliv a Arabské moře, které je domovem delfínů, velryb a mořských želv, včetně karety obrovské. Karety mají na mysu Ras al Hadd – v nejvýchodnějším bodě země – dokonce svou „porodnici“.
6. Poznáte fenomén vádí
Napříč celým Ománem najdete také plno tzv. vádí (v arabštině wádí), údolí v (polo)pouštních oblastech, která jsou buď zcela vyschlá, nebo jimi po období dešťů protéká tyrkysově zbarvená voda, která svádí ke koupání. Úchvatné je údolí vádí Darbat, zelená oáza s vodopády a malými jezírky, ve kterých můžete zahlédnout koupající se velbloudy.
7. Zažijete zdejší kulturu
Omán dnes patří k nejčistším a nejbezpečnějším zemím Blízkého východu. Tuto pozici si ale vzhledem ke své strategické poloze musel tvrdě vybojovat. Dnešní Ománci jsou si toho vědomi, a tak jsou na svou zemi i její zvyklosti náležitě hrdí. V každodenním životě dodržují řadu rituálů a (nejen) během svátečních událostí nosí tradiční oblečení. Každý region má svůj vlastní kroj.
Sluší se také dodat, že Omán býval námořní velmocí. Svého času Ománci ovládali část Keni a Tanzánie a až do druhé poloviny 19. století vládli Zanzibaru. Pomáhali také Portugalcům na cestě do Indie.
8. Supermarket vyměníte za tradiční souk
Nejlepší místo, kde v Ománu pořídíte suvenýry a k tomu krásné fotky, je tzv. souk. Velká tržnice v Maskatu (Mutrah Souk) se vyrovná té v Istanbulu. Je plná barev a exotických vůní a kromě jídla a koření zde seženete také ručně vyrobené šperky, keramiku, originální oblečení, koberce a mnoho dalšího. Další velký souk najdete v Salále. Tržnici rozhodně navštivte i v případě, že nechcete nic nakupovat – je to zajímavý kulturní zážitek.
9. Zjistíte, jak se získává kadidlo
Kadidlo je vedle ropy, plynu a datlí hlavním vývozním artiklem Ománu. Aromatická pryskyřice se získává z kůry kadidlovníku. Má protizánětlivé účinky a působí příznivě na lidskou psychiku (snižuje stres a úzkost), a proto se už od starověku využívá při meditacích a náboženských rituálech. Na významu pak nabralo s nástupem křesťanství, které jej využívá k vykuřování kostelů.
V Ománu roste nejvíce ceněný kadidlovník pravý (Boswellia sacra). Vzácná surovina se dříve do Evropy dopravovala po Kadidlové stezce. V Salále můžete navštívit muzeum kadidla.
10. Ochutnáte to nejlepší z Orientu
Ománská kuchyně je vzhledem ke své geografické poloze směskou té perské, arabské, indické i severoafrické.
Základem jsou ryby, jehněčí, skopové a velbloudí maso. Jako příloha pak chlebové placky a rýže, která se připravuje na tisíc způsobů. Ománci nešetří kořením ani silnou kávou či čajem.
Jednou ze svátečních specialit je tzv. šuva – bylinkami marinované hovězí nebo jehněčí maso, které se pomalu peče v podzemní peci. Maso se přikryje palmovými listy a nechá se na dva dny v jámě vyhloubené v písku. Na přípravě se často podílí celá vesnice.
Oblíbeným nápojem je laban, podmáslí s osvěžující slanou příchutí, a chybět nesmí ani želatinová halva nebo datle.
