„Malá země, která může nabídnout vše, co jen země v Evropě je schopná nabídnout.“ Toto je nejen slogan mnoha slovinských cestovních kanceláří, ale hlavně absolutní pravda, na které se shodnou všichni, kdo jen trochu stačili tuto zemi poznat. Na severu Alpy s hlubokými jezery, středověká města, hluboké jeskyně, kuchyně spojující středoevropské chutě s balkánskými, a to vše podtrženo na jihu položeným Jadranem.
1. Vysoké horské štíty z rozpáleného vápence
Julské Alpy jsou pojmem mezi cestovateli i horskými polykači kilometrů. Jsou totiž nejteplejší a zároveň nejdeštivější oblastí evropských Alp. Horstvo je tvořeno vápencem, který je velmi savý, a tak po jarním tání, kdy se většina vody prosákne do podloží a slunce zahřeje kopce, jsou Julské Alpy vyhlášenou botanickou zahradou pod širým nebem. Jsou doslova rájem pro milovníky květin, obzvláště pak orchidejí nebo lilií.
Přes dvanáct štítů zde dosahuje výšky přes 2 000 m. n. m., jsou tedy výzvou pro horolezce. Říká se, že žádná z cest tu není jednoduchá. Vždyť i na samotný Triglav (2 864 m. n. m.), nejvyšší horu Slovinska i bývalé Jugoslávie, se bez jistícího setu ani nedostanete.
2. Krátké, ale do posledního metru využité mořské pobřeží
Po rozpadu bývalé Jugoslávie, Slovinsku připadlo jen asi čtyřicet kilometrů jadranského pobřeží. Nějakou dobu se pak o přístupové vody do hlavních přístavů dohadovalo se sousední Itálií. Dnes své krátké pobřeží využívá do posledního metru. Města Koper, Izola, Piran a Portorož jsou hlavními slovinskými přímořskými letovisky.
Koper je nejvýznamnější přístav Slovinska, Izola pak jachtařským centrem, Piran přehlídkou architektonických slohů s křivolakými uličkami a Portorož lázeňské město plné kasin a přepychových vil z dob Rakouska-Uherska. Mezi těmito městy pak vede přímořská cesta pro pěší, která spojuje jednotlivé hotelové komplexy, restaurace, kavárny a třeba jen stánky se zmrzlinou.
Čtení: Zájezdy do Slovinska – srovnání a doporučení3. Kuchyně na rakousko-italsko-balkánském pomezí
Slovinsko je země na pomezí tří evropských „minisvětů“. Toho středoevropského, reprezentovaného Rakouskem. Jihoevropského, reprezentovaného Itálií. A specifického, balkánského, kterého je z historického pohledu stále součástí. Tato skutečnost, staletími budovaná, se promítá nejen do povahových rysů necelých dvou miliónů Slovinců, ale samozřejmě i do pestré kuchyně.
A tak není divu, že si tady vychutnáte balkánské speciality z mletého masa, jakou je typická pleskavice nebo kofte. Běžná je tu i kombinace šopského salátu se smaženými hranolky.
Do Itálie chuťově zavítáte hlavně v cukrárně, při perfektním cappuccinu s lahodnou zmrzlinou.
Rakousko pak ochutnáte hlavně v horách, kde vám běžně nabídnou špekový knedlík, hovězí vývar nebo pro nás netradiční spojení kyselého zelí s osmaženou klobásou.
Samotnou slovinskou specialitou je pak blejska kremna rezina pouze na Bledu vyráběný žloutkový řez.
4. Voda kam se podíváš, na povrchu i v podzemí
Julské Alpy jsou součástí pohoří, které tvarovalo vrásnění a následně na to ustupující ledovce. Jsou nejdeštivější oblastí Alp, a tak tady o vodu rozhodně není nouze. V Julkách se nacházejí dvě velká ledovcová jezera. Bled, u stejnojmenného lázeňského města Bled z dob Rakouska-Uherska a o kousek hlouběji v Triglavském národním parku pak Bohinj, největší sladkovodní plocha Slovinska.
Čtení na podobné témaBohinjské jezero: přírodní skvost obklopený horamiPřečíst
Obzvláště na jaře a v brzkém létě pak zurčí soutěskami hor potoky plné tající vody, která si razí cestu měkkým vápencem, a dává tak vzniknout nádherným skalním útvarům. Možná znáte soutěsku Mostnica a Vingart. V hlubokých krasových jeskyních se pak nacházejí řeky a hlavně jezera, která se v těchto místech ztrácejí z povrchu, aby pak po pár kilometrech zase vystoupily na povrch.
5. Dějiny psala geografická poloha
Historii Slovinska ovlivnilo stěhování národů i rozpad státních celků. Stejně jako slovinská kuchyně, i historie, která vepsala stopy slovinského národa do encyklopedií lidstva, vychází z geografického postavení země. Pomezí rakousko-italsko-balkánské bylo zásadní pro dějiny Slovinska.
Nejdříve se vystřídali Řekové a Římané, ty pak vyhnali dost nevybíravým způsobem Slované, přicházející z dalekých východních stepí. Utvářející jihoslovanský národ se pak na chvíli zalíbil i Napoleonovi, který zde vytvořil svou jižní kolonii. Slovinci pak velmi neradi vytvořili nerovnocenný vztah s Chorvaty a Srby, aby se z něho po několika výstřelech z tanků v roce 1991 konečně vymanili.
Čtení na podobné témaHistorie Slovinska: zuby nehty si chrání svou nezávislostPřečíst
6. Krasové jeskyně, lákadlo pro turisty pod záštitou UNESCO
Slovinsko je součástí soustavy jižních vápencových Alp. Je jejich nejvýchodnější částí. Podloží je vápencové, a tak dává vzniknout na většině míst tzv. krasovým jevům. Vždyť i podle druhého nejznámějšího slovinského pohoří Krasu, dostal tento geologický jev jméno.
A právě tady, v mírně zvlněném pohoří Kras, se nachází nepřeberné množství podzemních jeskyní. Snad k nejznámějším patří Postojna jama, velkolepý podzemní labyrint chodeb, krápníkových dómů, podzemních jezer a domov endemita, tzv. lidské ryby, macaráta jeskynního.
7. Opevněné kostely a Lublaňské baroko
Tak jak šly dějiny, které vytvářely charakter lidí, vytvářela se nejen specifická kuchyně, ale i specifická architektura. Kromě klasických románských či renesančních staveb, ve Slovinsku najdeme například tzv. opevněné kostely. To když se mniši připravovali na vpád Osmanů, opevnili kostel a nám zůstala tato unikátní architektonická zvláštnost. Najdeme ji i na Istrii, kde italský vliv dal vzniknout několika campaniolám, podobným té slavné v Benátkách.
V hlavním městě Lublani se pro změnu kloubí tzv. Lublaňské baroko, reprezentované několika měšťanskými domy a secese, kterou můžete obdivovat na několika výstavně zrestaurovaných domech, které dnes slouží jako nákupní centra.
8. Kde je slunce a vápenec, tam nemůže být špatné...
Co? No přece víno! Ale ruku na srdce, kdo z vás pil nějaké víno ze Slovinska? Inu, v našich obchodech ho jen tak nenajdete. A to je velká škoda.
Vinařská údolí jsou tu doslova rozeseta po už zmíněném pohoří Kras. Podloží je vápencové, slunce svítí mnoho dnů v roce, a tak nic nebrání vzrůstu odrůd, jako je červený Rofož nebo v bílém pak legendární Malvazija.
Čtení na podobné témaSlovinská vína: jsou málo známá, ale znamenitáPřečíst
Vína jsou to specifická a rozhodně stojí za to láhev při večerním dovolenkovém dýchánku otevřít. Anebo rovnou zajet třeba do větrného údolí Vipava, které je pěstováním vinné révy pověstné. Třeba vám k tomu místní ze stromu utrhnou i khaki, zvláštní trpké ovoce, které změní svou chuť na lahodně sladkou poté, co projde prvním mrazem.
9. Lipicáni, to není jen Humberto a Vídeň
V roce 1580 císař Karel přesunul chov koní na pomezí Slovinska a Itálie do malé vesnice Lipica. Postupně dal přivézt dalších šest plemen, bez kterých se pak po 400 let šlechtil kůň, kterého známe jako lipicána. Toho šikovného koně, který uvádí v úžas návštěvníky rakouského Hofburgu ve Španělské jízdárně. Toho bílého krasavce, který nás udivoval svými kousky v seriálu Cirkus Humberto.
Ve Slovinsku můžete jeho rodiště, Lipici, navštívit, projít se historickým hřebčínem a na bělostného lipicána si sáhnout nebo se zúčastnit jeho drezúry při hodinovém představení. Obzvláště na podzim je Lipica v padajícím listí kouzelná.
10. Slovinci – pořádkumilovní Rakušané se srdcem Balkánců
Slovinci – pořádkumilovní Rakušané se srdcem Balkánců
Kdo z nás by si někdy nepřál být pünktlich jako Rakušan a kdo z nás by občas nebral divoké srdce Balkánce! Slovinci, ti kteří byli kováni dějinami trojúhelníku Rakušané, Balkánci a Italové tyto dva skvělé povahové rysy snoubí. Obzvláště v Julských Alpách je přepychově naklizeno, seno skopeno včas a domky čisté.
Přijdete-li však do restaurace, možná se načekáte, vždyť přece i zde platí, že číšník: „Něma problema“. I zde platí, že auta jsou naleštěná a neobouchaná jako v nedalekém Rakousku, ale běda jak dojde na dopravní situaci… hádka s pěstmi nad hlavou na sebe nenechá dlouho čekat. Inu, Rakousko měnící se pomalu v Balkán a Balkán pospíchající do Rakouska! Pro nás, mnohdy sucharské středoevropany, je to rozhodně inspirující podívaná.
