Víte, že...
Z malebné čtvrti Ano Poli můžete při dobrých rozptylových podmínkách zahlédnout vrcholky bájného Olympu?
Řecko... To nejsou jen Athény a ostrovy, ruiny antických chrámů, moře a pláže, ale také oblasti, kde se antika a Středomoří snoubí s Balkánem a byzantskou kulturou, to vše okořeněné osmanským vlivem, který je dodnes patrný. Typickým příkladem takovéto pestré směsi je severořecké město Soluň – pojďme se podívat, čím nám může perla, stojící ve stínu slavnějších Athén, učarovat.
1. Antické památky
Centrem starověké Soluně byla agora (dnešní náměstí Dikastirion, kde se nachází byzantský kostel Panagia Chalkeon a turecké lázně Bey Hamam) – politické, obchodní a náboženské centrum každého většího starořeckého města. Nejvíce památek ovšem zůstalo z římského města, především z doby vlády císaře Galeria, jenž si Soluň zvolil za své sídelní město.
Z řecké agory se v římské době stalo římské fórum, které rozšířilo svou plochu a obsáhlo kromě krytého sloupoví po obvodu též ódeion (římské divadlo), dnes krásně zrekonstruované.
Nejvýznamnější stavbou byl ovšem palácový komplex císaře Galeria, z něhož se dochovalo sloupovím obehnané nádvoří, záhadná osmiboká stavba (oktagon), sloužící dnes již nejasnému účelu (možná se jednalo o trůnní sál), hippodrom a především dvě nejslavnější soluňské památky – Galeriův vítězný oblouk, klenoucí se nad hlavní třídou Egnatias, a blízká Rotunda, zbudovaná původně pro kult zbožněného císaře, později přeměněná na kostel zasvěcený sv. Jiří a ještě později, v době osmanské nadvlády, v mešitu.
2. Byzantské skvosty
Byzantské chrámy, kostely i malé kostelíky dodávají Soluni její nezaměnitelné kouzlo. Nejstarším křesťanským chrámem je zde bazilika sv. Démétria, patrona města. Původní stavba byla zbudována na počátku 5. století v místě starověkých římských lázní, kde byl Démétrios v roce 304 umučen. Bazilika nás uchvátí velkolepou vnitřní výzdobou, především bohatě zdobenými sloupy a skvostnými mozaikami.
S monumentalitou této stavby kontrastuje půvab malinkého kostelíku Hosios David (zasvěcen blahoslavenému Davidovi), důkladně ukrytého ve spleti křivolakých uliček horní části města (Ano Poli).
Naopak v dolní části města se nachází jeden z nejkrásnějších chrámů ve městě, chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia). Postaven byl v 8. století podle vzoru svého tehdejšího slavného jmenovce v Konstantinopoli (dnešní Istanbul), zapůsobí na vás především svou obrovskou kupolí s nádhernou stropní mozaikou s výjevem Nanebevstoupení.
Z dalších nespočetných byzantských kostelů a kostelíků v Soluni jmenujme alespoň některé – Theotokos Acheiropoiétos (zasvěcený Bohorodičce a uchovávající zázračnou ikonu, jež prý spadla z nebe; odtud přízvisko „acheiropoiétos“ – doslova „vytvořená bez rukou“), Panagia ton Chalkeon (zasvěcený patronce bronzířů), chrám svatých Apoštolů (Agii Apostoli), kostel Taxiarchů (Taxiarches), Agios Nikolaos Orfanos (původně patřil ke klášteru, který se staral o sirotky) a velký kostel proroka Eliáše (Profitis Ilias).
V byzantském období fungovalo v Soluni také několik klášterů, z nichž pouze klášter Vlatadon v horní části města je do dnešních dob obýván mnichy.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučení3. Osmanské stavby
Do dnešní doby se v Soluni dochovalo několik osmanských památek, které osobitým způsobem podtrhují orientální ráz města. Na místě starověké řecké agory, na dnešním náměstí Dikastirion, stojí zachovalé turecké lázně Bey Hamam (někdy také zvané Paradisos), nejstarší ve městě.
Jižně od tohoto náměstí leží oblast tureckých bazarů – některé uličky slouží jako pouliční tržnice, kde můžete koupit leccos od řemeslných výrobků a proutěného zboží až po živá zvířata.
Bývalá turecká tržnice Bezesteni se nachází nedaleko Aristotelova náměstí a dnes jsou v ní různé obchody s klenoty, látkami apod. V osmanském období bylo mnoho byzantských kostelů přestavěno na mešity, jedna taková (dnes již ovšem poněkud zchátralá) je přímo naproti tržnici – Hamza Bey z 15. století.
Některé osmanské stavby jsou uzavřené a drží pohromadě jen zázrakem (a s pomocí trvalého lešení), jiné byly zrekonstruovány a slouží novému účelu – např. v bývalých tureckých lázních Yeni Hamam je dnes letní kino a hudební klub. Naproti nim, na klidném náměstíčku, stojí velká turecká stavba s mnoha kupolemi – Alatza Imaret (neboli Aigli).
4. Nábřežní promenáda a přístav
Pro ty, kteří jsou již znaveni prohlídkami starobylých památek a kostelů, je ve městě úžasná nábřežní promenáda – dlouhatánská ulice Leoforos Nikis, vedoucí od přístaviště podél centra města až k proslulé Bílé věži, majestátnímu symbolu Soluně. Jde o rušnou hlavní třídu (ovšem se širokým chodníkem podél moře), lemovanou nesčetnými tavernami, kavárnami a bary.
Od Bílé věže pokračuje promenáda již jako pěší zóna dále na jihovýchod až ke slavné koncertní hale. Promenáda v této části města byla nedávno nádherně zrekonstruována, byly zde vybudovány nové chodníky a stezky, založeny pestrobarevné záhony a vysazeny nové stromy. Je celkem logické, že právě tady tráví Soluňané s oblibou svůj volný čas.
5. Městské hradby + Kastro
Symbolem Soluně je majestátní Bílá věž – součást hradebního okruhu, který kdysi obklopoval celé město. Věž byla postavena zřejmě až v 15. století, městskými hradbami však bylo město poprvé obehnáno již za římského císaře Theodosia (4. století). Na římských základech pak bylo později v byzantském období vybudováno nové mohutné opevnění, jež dále zdokonalili o několik století později Turci.
Vysoké masivní zdi můžeme nejlépe obdivovat v severní části města, kde hradby lemují oblast horního města, tzv. Ano Poli. Tady se také, na samotné městské akropoli (tedy nejvyšším bodě původního města), tyčí monumentální hrad-pevnost zvaný Heptapyrgio („Sedmivěží“) nebo jednoduše Kastro.
Fascinující je detailní pohled na zdi obklopující a chránící tento hrad, kdy při bližším pohledu spatříme neuvěřitelnou směsici stavebních prvků – od kamenů zdobících římské pohanské svatyně přes cihly z křesťanských kostelů až po kamenné kvádry s arabskými nápisy.
6. Kouzelná čtvrť Ano Poli
Jako mají Athény svou Plaku, má Soluň čtvrť, která se nazývá Ano Poli (= horní město). Pod vysokou akropolí se rozkládá městský obvod s původní středověkou zástavbou nízkých domků s omšelými střechami a dřevěnými okenicemi.
A stejně jako athénská Plaka má i soluňská Ano Poli svůj půvab a kouzlo – rozhodně stojí za to vyšplhat se až ke Kastru a pak scházet křivolakými uličkami starého města po mnoha ošlapaných schodech do nového („dolního“) města a kochat se uchvacujícím výhledem na přístaviště a moře.
Čtení na podobné téma10 důvodů, proč navštívit Řecko: doširoka otevřená náruč chutí, slunce a pohostinnostiPřečíst
7. Archeologické a byzantské muzeum
Žádný milovník památek a muzeí nemůže při návštěvě Soluně opomenout dvě nejvýznamnější a nejbohatší zdejší muzea – Archeologické muzeum a Muzeum byzantské kultury. Ale ani ten, kdo není vyloženě „muzejním“ typem, bude unesen při pohledu na obrovské bohatství, které tyto dvě instituce (mimochodem v pěším dosahu centra) obsahují.
Obě muzea prošla v nedávné době rekonstrukcí a kromě jedinečných exponátů vás překvapí i svými moderními prostory a dokonalým nasvícením exponátů.
8. Výhled na bájný Olymp
Co možná tuší málokterý návštěvník Soluně, aniž by měl načtené průvodce, je fakt, že při troše štěstí může z některých částí města zahlédnout vrcholky bájného Olympu, který byl dle starořecké mytologie sídlem řeckých bohů.
Od Soluně je vzdálen cca 140 km směrem na jihozápad a při dobrých rozptylových podmínkách jsou jeho vrcholky dobře patrné třeba z přístavu nebo z některých částí „horního“ města Ano Poli. Zvláště pak v době, kdy jsou ještě pokryty sněhem, což v případě nejvyššího pohoří Řecka může být i na konci května.
Víte, že...
Olymp není hora, ale celé pohoří sestávající z několika vrcholů?
9. Jídlo, jídlo, jídlo... A zase to jídlo
Zde sice na devátém místě, ale s klidem by tento důvod k návštěvě Soluně mohl být na místě prvním. Řecká kuchyně se oprávněně řadí mezi nejlepší kuchyně světa a ten, kdo ji jednou ochutná, pochopí proč. Vynikající a především vždy čerstvé suroviny z místních zdrojů jsou její vůbec nejsilnější stránkou.
Jehněčí, skopové, telecí, různé druhy zeleniny, rozličné předkrmy, lahodné sladkosti a „zákusky“ a nesmíme zapomenout na to, čím je Řecko proslulé po celém světě – olivy a olivový olej, sýr feta, „řecký“ salát a také „fastfoodový“ gyros a souvlaki.
Řekové si jídlo opravdu umějí vychutnat, ačkoliv přes den toho moc nesnědí, hlavní slovo má totiž večeře. U bohatých tabulí se scházejí celé rodiny a skupiny přátel a dlouho do noci jedí, pijí a klábosí. Až budete v Řecku, zkuste to alespoň jednou jako oni – v klidu a pohodě.
10. Příroda: pláže na Chalkidiki i národní park
Až se vám omrzí ruch velkoměsta a budete chtít strávit vydatnou večeři z předchozího dne, máte v Soluni kam vyrazit. Směrem na jihovýchod se nacházejí městské pláže pohodlně dosažitelné městskými autobusy – nejde sice o široké pláže s bělostným pískem jako z katalogu, ale k občasnému relaxu a koupání bohatě stačí.
Máte-li čas a toužíte-li po opravdové celodenní „koupačce“ a „opalovačce“ jako na klasické pobytové dovolené, stojí za to vyjet až na jeden z „prstů“ poloostrova Chalkidiki – blíže Soluni je ten nejzápadnější, Kassandra, jenž je vyhledávanou rekreační oblastí. Druhý z výběžků Chalkidiki, Sithonia, je lákavý především panenskou přírodou a podmínkami vhodnými k pěší turistice.
Do přírody můžete ovšem vyrazit ze Soluně i na opačnou stranu – na jihozápad. Nedaleko za městem se rozkládá úchvatný národní park Delta Axiou v deltě tří řek – Axios, Loudias a Aliakmonas. Rezervací vede několik značených naučných stezek, pozorovat zde můžete především nesčetné druhy vodního ptactva (mj. plameňáky), ale při troše štěstí třeba též vodní buvoly, nebo dokonce divoké koně.
