Víte, že...
Benátky jsou tvořeny celkem 121 ostrovy, mezi nimiž protéká 170 vodních kanálů?
Už jste také byli v Benátkách a tohle město vás vzalo za srdce? Pojďte se nechat provést utajenými místy pohádkového města! Objevíte starobylou výrobnu gondol, ojedinělé renesanční paláce, zelená bludiště a zahrady ve městě, kde se zeleň vyskytuje jen zřídka... Prozkoumáte nejkrásnější knihkupectví v Itálii, trochu New Yorku v Evropě i nejužší uličky na světě. Tady jsou!
1. Squero di San Trovaso – výrobna gondol
Slovíčko „squero“ je v benátském dialektu synonymem pro loděnici, tedy místo, kde se staví gondoly. V době největšího rozkvětu Benátské republiky jich tu bylo několik desítek, ale do dnešních dnů se nám jich dochovalo opravdu jen pár. Loděnice San Trovaso je nejlepším příkladem výrobny, kde se dodnes gondoly dělají ručně za pomocí dávných metod.
Vznikla v roce 1600 a od této doby nezměnila místo, věhlas a v podstatě ani výrobní postupy. Přímo tady vzniká tělo, ale i tzv. duše gondoly, která je vždy vytvářena na míru gondoliéra. Každý kus je dělán přesně na postavu člověka, jež ji bude používat.
Skládá se z několika druhů dřev, její tvar je zploštělý a místo pro gondoliéra je přesně utvářeno dle jeho tělesných proporcí. Před výrobou loďky musí budoucí majitel několikrát navštívit loděnici, aby byl řádně přeměřen a převážen. Jestli chce gondolu dlouhodobě používat, měl by si míry a váhu udržet!
Ve Squero di San Trovaso dodnes můžeme pozorovat lodníky, jak pracují na dalším novém kusu. Nejlepší pohled na jejich práci je z ulice Fondamenta Nani, kde je taky skvělý bar Osteria al Squero, v němž si pohled můžete zpestřit skleničkou vína či spritzu a typickou benátskou jednohubkou zvanou cicchetta.
2. Scala del Bovolo se šnečím schodištěm
Gotických a renesančních paláců na břehu kanálu Grande je ve městě nepočítaně. Málokdo však zavítá až k tzv. Palazzo Contarini honosícím se příkladným renesančním schodištěm ve tvaru šneka, které dalo paláci italský druhový název.
Vystoupíte-li z místního parníčku na zastávce Sant´Angelo, projdete náměstí Campo Manin a přibližně v jeho půlce se vydáte doprava uličkou Calle Locande, dojdete ke zmíněnému paláci.
Jeho vyzdobené gotické průčelí nemůžete minout, ovšem utajená krása se skrývá v jeho dvoře, řečeném Corte del Maltese. Dvacet sedm metrů vysoká pětiposchoďová věžička vybudovaná z istrijského vápence je bohatě zdobena červenými cihlami. Z jejího vrcholu můžete navíc obdivovat panoráma Benátek.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučení3. Mosty Ponte del Chiodo a Diavolo
Benátské vodní kanály spojuje více než 400 mostů a můstků. Dříve bývaly všechny dřevěné a na mnoha z nich se v minulosti odehrávaly pěstní zápasy siláků z jednotlivých městských čtvrtí. Pravidla byla jednoduchá. Kdo vytlačil soupeře z mostu do vody, vyhrál! Na některých můstcích se dodnes dochovaly otisky chodidel, které značily, kam si mají závodníci na začátku boje stoupnout.
Postupem času byla k můstkům přimontována zábradlí tak, jak to vyžadovaly moderní stavební předpisy a normy. Přesto se nám v Benátkách dochovaly dva unikátní starobylé mosty, na kterých zahrazení není, a tak je jednoduché představit si, jak asi dříve vypadaly.
Jeden se nachází ve čtvrti Cannaregio na konci nábřeží Fondamenta della Misericordia. Jedná se o soukromý mostík překlenující kanál Rio di San Felice a spojující veřejné nábřeží se soukromým domem. Říká se mu Ponte del Chiodo.
Druhý původně dochovaný most najdeme na ostrůvku Torcello. Nese přídomek „Ďáblův“, protože byl údajně postaven za jedinou noc díky pomoci pekla. Prý se zde samotný vládce podsvětí každoročně o štědrovečerní noci zjevuje, přičemž na sebe bere podobu černé kočky. Most je stále veřejnosti přístupný, a tak se stal oblíbeným námětem fotografií turistů.
4. Calle Varisco a Widmann – nejužší uličky
Ve změti tisíců úzkých uliček Benátek musí být některá z nich úplně nejužší! Víte, která to je? Prvenství drží Calle Varisco ve čtvrti Cannaregio, zhruba na půli cesty mezi mostem Rialto a Fondamenta Nuove.
Její šířka kolísá mezi 52–58 centimetry a skutečně slouží k běžnému průchodu mezi dvěma náměstími. Z obou stran je obklopena blokem vysokých obytných domů.
Kousek od ní se nachází další ulice, jež by nebyla příjemným zážitkem pro klaustrofobiky. Jmenuje se Calle Widmann a krom toho, že je opravdu uzoučká, má ještě navíc značně omezenou výšku. Místní ji označují jako „most pro panenky“, což asi mluví za vše.
5. Utajené benátské zahrady
Klášterní zahrady San Francesco della Vigna
Všimli jste si, že v Benátkách téměř neexistují okrasné zahrádky, květinové záhony a dvorky? Většinu otevřeného prostoru tvoří dlážděný povrch. Víte proč? Vysvětlení je prosté. Benátky, ač město vystavěné na vodě, vždy bojovaly s nedostatkem pitné vody. Bylo nutné ji nějak získat.
Nejjednodušším způsobem bylo odchytávání dešťové vody, její filtrace a shromažďování ve studnách. Veškeré volné prostory, jako náměstí či vnitřní dvory domů a klášterů, byly se spádem vydlážděny, aby zachytávaly vodu. Mít zahradu byl neuvěřitelný přepych a rozmar, který si mohli dovolit opravdu jen ti nejbohatší.
Marnotratnost však vládla i v historii, proto pár starobylých zahrad lze v Benátkách najít ještě i dnes! K nejkrásnějším patří zahrady paláce rodiny Contarini dal Zaffo, umístěné ve čtvrti Cannaregio. Je možné vychutnat si zde procházku mezi vzrostlými stromy, okrasnými květinovými záhony doplněnými fontánkami a sochami.
Mezi další příklad volně přístupné benátské zeleně můžeme zařadit klášterní zahrady konventu San Francesco della Vigna, kde jako by se zastavil čas. Nachází se ve čtvrti Castello.
Pěknou ukázkou barokní zahradní architektury 17. století je také dvůr paláce rodiny Zenobi, tzv. Ca´ Zenobio degli Armeni ve čtvrti Dorsoduro. Veřejnosti přístupný však bývá jen při zvláštních příležitostech, jako je například slavná výstava Biennale di Venezia.
6. Casa Flatiron – trojstranný dům
Určitě znáte slavný newyorský mrakodrap přezdívaný, pro svůj bizarní tvar, „Žehlička“ (Flatiron). Trojúhelníková stavba na křižovatce slavných ulic opravdu připomíná starou litinovou žehličku. Tahle podivná, nepraktická stavba vznikla v době, kdy nejzajímavějšími a nejvyššími stavbami na Manhattanu byly kostelní věže.
V Benátkách najdeme její malou kopii. Není sice tak vysoká jako ta newyorská, je ale mnohem starší! A kdo ví, jestli nesloužila té známější jako předloha! Jedná se o trojstranný dům umístěný v benátské městské čtvrti Castello. Tvoří roh ulic mezi náměstíčky Santa Maria Formosa a San Zaccaria.
Tady byl tvar stavby zcela určitě podmíněn kolem protékajícím vodním kanálem a nedostatkem okolního prostoru. Nicméně až půjdete kolem, nezapomeňte zvednout oči vzhůru a zhodnotit, jak malý a těžko obyvatelný prostor musí být ve špici domu, a přesto jej místní obývají už několik staletí!
7. La Vigna Murata – dóžecí vinice
Bílá vína pocházející z kraje Veneto jsou pověstná a vyhlášená pro svou lehkost a skvělou chuť. Většina z nich roste v úrodné nížině na pevninské části a do Benátek se dováží. Existuje však jedna ostrovní vinice na laguně, na níž se už po staletí rodí hrozny pro víno hodné dóžat a bohaté šlechty.
Starobylé víno nese hrdý název Dorona a nachází se na ostrůvku Mazzorbo. Ten je lehce dosažitelný z turisticky oblíbeného ostrova Burano, se kterým je spojen mostem pro pěší.
Uprostřed vinice, jíž dominuje věž středověkého kostela, můžete vychutnávat jedinečnou atmosféru a zároveň okusit místní víno. Nechybí ani romantická restaurace pro nezapomenutelnou večeři.
8. Libreria Acqua Alta – knihkupectví na vodě
V minulém roce bylo tohle knihkupectví oceněno jako nejzajímavější a nejkrásnější na světě. Pokud nemáte rádi zápach tlející vody, starých tisků a máte alergii na kočky, tak se vám tu asi úplně líbit nebude. Nicméně ojedinělost, nápaditost a zajímavost se tomuto místu upřít nedá.
Nachází se za náměstím svatého Marka v ulici Calle Lunga Santa Maria Formosa a nabízí veškerou vydanou literaturu týkající se Benátek a přilehlých ostrovů v posledních desetiletích. Mezi jinými jsou k sehnání také staré mapy, knižní průvodci či obrazy.
Naditým poličkám s knihami vévodí černá gondola uprostřed, plně naložená různými spisy. Působí zvlášť efektně, když se zvedne voda v laguně. Knihkupectví se totiž zaplaví! Do toho všude posedávají kočičí mazlíčci majitelů. Nechybí ani stolečky a židle, aby si nakupující mohli v klidu vybranou knihu prolistovat.
9. Renesanční palác obklopený vodou
Dům obklopený vodou ze tří stran
Nezapomeňte se při své návštěvě bizarního knihkupectví jít podívat na „vyhlídku“. Úplně na konci prodejny uvidíte průchod na terasu. Schody vytvořené z navrstvených starých knih vám dovolí vyšplhat úplně nahoru a potěšit se pohledem na zajímavou stavbu.
Jedná se o jediný benátský dům, který je ze tří stran obklopen vodou. Pěknou fotku pořídíte také z můstku v uličce Calle Bragadin o Pinelli či z nábřeží Fondamenta Felzi.
10. Labirinto Borges – benátské bludiště
Ve městě, skoupém na zeleň z důvodu nedostatku místa, bychom něco tak rozmarného a bohémského, jako je bludiště, asi nečekali. A přesto Benátky mají svůj zahradní labyrint!
Navíc se nachází na místě nejméně pravděpodobném. Přiléhá totiž ke kostelu svatého Jiří! Ano, skutečně. Tvoří část jeho klášterních zahrad. Byl vytvořen v roce 2011 nadací Cini jako připomínka 25. výročí úmrtí významného argentinského básníka Jorgeho Luise Borgese.
Anglický architekt Randoll Coate se inspiroval Borgesovou povídkou „Labyrint“ a vytvořil rozsáhlou zahradu, dlouhou celkem jedn kilometr, osázenou 3 200 vzrostlými stromy, které tvoří složitou změť uliček, z nichž ven vede pouze jediná cesta.
Uprostřed bludiště jsou umístěny prvky a symboly, které se v autorově novele objevují – přesýpací hodiny, hůl, písek, zrcadla a podobně. Pro návštěvu je nutné přejet vaporettem na Isola di San Giorgio, který se nachází mezi náměstím svatého Marka na severu a ostrovem Giudecca na jihu. Nejhezčí pohled na celé dílo budete mít ze zvonice kostela svatého Jiří.
