Ohnivý i ledový, plný života i pustý – to je nejzápadnější evropský stát – Island, země plná kontrastů. Na tomto druhém největším evropském ostrově (po Velké Británii) žije asi 325 000 obyvatel, což z něj dělá nejřidčeji osídlený evropský stát. Přesto je na něm živěji, než myslíte a v letních měsících nezřídka 20 °C.
Ostrov leží na rozhraní tektonických desek Euroasie a Severní Ameriky, které se ročně posunou až o 2 cm. Tento pohyb je doprovázen zemětřeseními a zejména vulkanickou činností, což má vliv na krajinný ráz ostrova.
I když má Island bohatou kulturní tradici, to, co sem návštěvníky stále láká nejvíc, jsou krásy přírody v podobě hor, jezer a věčného ledu.
1. Islandská krajina: činné sopky, fjordy, pusté vnitrozemí a puklina mezi světadíly
Symbolem ostrova jsou díky pohyblivým tektonickým deskám stále činné sopky. Kdo by si nepamatoval rok 2010 a sopku s typicky nezapamatovatelným islandským jménem Eyjafjallajökull, která svým výbuchem ochromila leteckou dopravu v celé Evropě?
Sopka Snaefellsjökull měřící 1445 m. n. m., jejíž vrcholek je trvale pokryt sněhovou čepicí, bude zase známá především čtenářům Julese Verna a jeho románu Cesta do středu Země. Stopy již vyhaslých sopek najdeme v podobě mnoha lávových jeskyní a kráterů, například Grábroku nedaleko Reykjavíku.
Náš tip pro vás:
V Národním parku Thingvellir, jenž se rozkládá na hranicích tektonických desek, lze vidět naprostá světová rarita – puklina v zemi, kde můžete doslova stát na pomezí dvou světadílů.
2. Islandská fauna: početná ptačí říše, koně a lovené velryby
Island je doslova rájem pro ornitology, je totiž domovem asi 270 ptačích druhů. Nejlepší dobou pro jejich pozorování je začátek léta.
Zvířecím symbolem Islandu jsou bezesporu papuchalci bělobradí. Tyto roztomilé 30 cm velké černobílé ptáky s charakteristickým pruhovaným zobákem a oranžovýma nohama najdete vyobrazené na většině místních pohledů a suvenýrů. Bohužel však těchto ptáčků na Islandu drasticky ubývá, a to především kvůli jejich chutnému masu podobnému kachnímu, jen méně tučnému.
Kromě papuchalků se tady v hojné míře setkáte také s bělokurem horským.
Speciálním plemenem koně je Islandský kůň, jeho charakteristickým znakem je styl běhu, s nímž se u jiného plemene nesetkáte. Místní jej využívají především v zemědělství a dopravě. Z větších zvířat žijí na Islandu tuleni.
Ostrov disponuje také světově vyhlášenou atrakcí – výlety na širé moře za účelem pozorování velryb. I přesto, že je Island extrémně zaměřen na ochranu svého přírodního bohatství, přístup k velrybářskému průmyslu je zde relativně jednostranný, většina místních je pro jejich lov.
Na začátku 90. let 20. století byl sice díky tlaku ochránců přírody lov velryb zakázán, ale v roce 2006 byl opět obnoven, zejména za účelem komerčního obchodu s velrybím masem. Jeho převážná část je na Islandu spotřebována turisty, zbytek se vyváží hlavně do Japonska.
Náš tip pro vás:
Nejlepším výchozím bodem k pozorování velryb je Húsavík na severním pobřeží, šance na spatření nějakého z kytovců je až 98 %.
3. Island jako vodní velmoc: voda v různých skupenstvích
Ostrov je známý svou geotermální činností. Teplou vodou jsou zde vytápěny domy, byty a také chodníky v hlavním městě! Místní elektrárny vyrobí tolik elektřiny, kolik jeho obyvatelé nemohou ani spotřebovat. A co víc? Voda ve většině vodních tocích je pitná! Díky tomu všemu je Island považován za nejekologičtější stát na světě.
Horkých pramenů je na ostrově bezpočet. Tím nejznámějším je bezesporu Geysir. Ten už dnes sice tryská pouze občas, ale svého času dal jméno všem horkým zřídlům na světě. Nedaleko od něj se nachází horký pramen Strokkur, který je spolehlivější a někdy trýská až do výše 20 metrů.
V současné době nejvyhledávanějším je však Deildartunguhver, nejmocnější horký pramen Evropy.
Další vyhledávanou podívanou jsou na Islandu vodopády. Za všechny jmenujme například Gullfoss (Zlaté vodopády), což je ve skutečnosti kaskáda dvou vodopádů nad sebou, ze kterých se svého času měla stát vodní elektrárna. K tomu naštěstí nedošlo a dnes při jejich obdivování doporučujeme vzít si pláštěnku.
Nádhernou záležitostí je Skógafoss, jeden z největších vodopádů na ostrově, kde voda řeky Skóga padá z výšky 25 metrů.
Island disponuje také jedním z nejkrásnějších koupališť pod širým nebem na světě, je jím Modrá laguna, jezírko vyhřívané geotermální činností. Teplota vody zde dosahuje 37–40 °C a zdejší bílé bahno a minerální voda mají příznivé účinky na lupénku a ekzémy.
Navštivte i unikátní ledovcovou lagunu Jökulsárlón, kde kusy ledu pochází z ledovce Vatnajökull.
Náš tip pro vás:
Nezkoušejte teplotu vody gejzírů na vlastní kůži, mnohdy mají i přes 90 °C! Průměrně se prý v islandských horkých pramenech opaří jeden turista denně.
4. Hlavní město Islandu: Reykjavík neboli Kouřová zátoka
Reykjavík se rozkládá v jihozápadní části ostrova a soustřeďují se zde více než 2/3 obyvatel celého Islandu. Název města znamená „Kouřová zátoka“ díky gejzírům a horkým pramenům v okolí města. Reykjavík je zároveň nejseverněji položeným hlavním městem světa i nejzápadněji položeným hlavním městem Evropy.
Při prohlídce města rozhodně nesmíte vynechat monumentální kostel Hallgrímskirkja, jehož tvar věrně připomíná vesmírnou raketu. Uvnitř jsou nainstalovány až 15metrové varhany a výtahem je možné vyjet až na věž, odkud se otevírají nádherné výhledy na město.
Místní atmosféru nejlépe načerpáte na hlavní nákupní třídě vedoucí od kostela nebo v přístavu plném barů, kaváren a restaurací.
Náš tip pro vás:
V Reykjavíku navštivte Muzeum penisů, asi jediné takto orientované muzeum na světě. Obsahuje na 200 exponátů, z toho 4 lidské.
5. Islandská gastronomie: ryby, ovce a bramborová pálenka
Hlavní potravinou na Islandu jsou ryby
Jelikož byli Islanďané až do moderních dob převážně závislí na tom, co si sami ulovili nebo vypěstovali, jsou logicky základem pravé místní kuchyně především ryby. Hojně se však setkáte také se skopovým a odolnějšími druhy zeleniny, například bramborami.
Mezi tradiční islandská jídla patří treska, jejíž maso natrhané na tenké proužky se podává se sklenicí mléka. Další specifickou islandskou specialitou je žraločí maso, ale ne ledajaké – pojídá se výhradně maso několik měsíců uleželé zakopané v zemi. Zbylé rybí pochoutky jsou už méně extravagantní a pro turisty asi i chutnější, například uzený losos, platýz či pstruh.
Skopové se na Islandu většinou upravuje uzením, místní si běžně pochutnávají na ovčích vnitřnostech, jedinečným kulinářským zážitkem jsou bezesporu nakládaná beraní varlata.
Z nápojů se na Islandu vypije bezkonkurenčně nejvíc kávy. Nicméně pokud máte zájem ochutnat typickou místní pálenku, zvolte brennivín, destilát z brambor a kmínu, kterému se přezdívá „Černá smrt“.
Víte, že pití piva bylo na Islandu 74 let zakázané? Na oslavu znovupovolení pití tohoto zlatavého moku se každoročně 1. března koná slavnost s názvem „Pivní den“.
Náš tip pro vás:
Chtěli byste ochutnat řízek z velryby? Pak vězte, že chutná velmi podobně jako hovězí maso a že velrybu na talíři běžného Islanďana téměř nenajdete. Jedná se už spíš jen o turistickou atrakci.
