Arménie patří k nejvýše položeným státům na světě. Její průměrná nadmořská výška dosahuje téměř 1 800 m n. m., přičemž 90 % území leží ve výšce nad 1 000 m n. m.
Příroda se tady pěkně vyřádila – Arménie oplývá kavkazskými horami, průzračnými jezery, vodopády i vyprahlými kaňony a zdánlivě nekonečnými zelenými údolími, na kterých tu a tam zahlédnete pasoucí se dobytek. Třešničkou na dortu je majestátní Ararat, symbol arménské státnosti, který však na zemi dohlíží z turecké strany hranice.
Arménie je sluncem zalitý ráj. Má totiž až 280 slunečných dnů v roce. Tato informace se ale nejspíš ještě k mnohým cestovatelům nedonesla, a tak si krásy nejmenší kavkazské republiky zatím můžete užívat téměř nerušeně. A o jakých krásách je tedy řeč?
1. Karastan, země kamení
Soutěska Garni nedaleko Jerevanu
Kamenná zahrada Kavkazu, „Hajastan – Karastan“, tedy „Arménie – země kamení“… To jsou jen některé přídomky skalnaté Arménie. O kameny opravdu zakopnete téměř na každém kroku. Orná půda se vyskytuje jen na cca 15 % území.
Arméni svůj úděl ale berou s nadhledem a vykřesali z něj, co mohli. Těží se zde načervenalý tuf, čedič i obsidián. O tom, co vše tady z kamene dokážou vyrobit, si mnozí mohou nechat jen zdát. Místní si dokonce sami ze sebe dělají srandu, že když Bůh rozděloval svět jednotlivým národům, byli asi někde na večírku.
Polovinu země zabírají hory. Tu druhou pak barevné kaňony a soutěsky, které mohou bez ostychu konkurovat svým slavnějším americkým kolegům. Hezkým příkladem je třeba soutěska Garni nedaleko Jerevanu, kde narazíte na zajímavý čedičový útvar Symphony of Stones, který připomíná obrovské varhany. Jen si tak přisednout a zahrát Tokátu a fugu d moll!
2. Sevan, největší jezero na Kavkaze
Věhlasné jezero Sevan na severu Arménie leží v nadmořské výšce 1 900 metrů nad mořem. S rozlohou okolo 1 250 kilometrů čtverečních je největším jezerem na Kavkaze a zároveň jedním z největších vysokohorských jezer na světě. Už na první pohled vás oslní jeho barva, která se s počasím mění od tyrkysové až po tmavě modrou.
V 50. letech minulého století byla z důvodu pohánění nedaleké hydroelektrárny postupně snížena hladina jezera asi o 20 metrů. Pokles hladiny odkryl tisíce let staré artefakty, zároveň však negativně ovlivnil stav místních ekosystémů. Asi nejhůře to odnesl zdejší endemit pstruh sevanský (Salmo ischchan) – dříve běžná součást arménské kuchyně, dnes bohužel kriticky ohrožený druh.
I přes vysokou nadmořskou výšku se teplota vody v létě pohybuje okolo příjemných 20 °C, a proto láká ke koupání. Na břehu jezera zaujme ikonický klášter Sevanavank z 9. století nebo středověký hřbitov Noratus s precizně zdobenými náhrobními kameny, kterým se říká chačkary.
3. NP Dilidžan, „malé Švýcarsko“
Národní park Dilidžan v severní provincii Tavuš je vůbec nejzelenější oblastí celé Arménie. Jeden ze čtyř arménských národních parků zaujímá rozlohu okolo 24 000 hektarů. Je znám svou čarovnou přírodou a příjemným horským podnebím. Ve zdejších lesích žijí vlci, medvědi, rysi a řada ohrožených ptáků. Dlužno podotknout, že lesy jsou v Arménii vzácností, pokrývají totiž asi jen 10 % celé rozlohy.
V samém srdci parku leží lázeňské město Dilidžan. Oblast si pro své kamenné horské chaty obklopené pohádkovými kopci vysloužila přezdívku „malé Švýcarsko“. Za léčivými prameny a ochlazením sem jezdí hlavně lidé z vyprahlého Jerevanu a místní kavárničky jsou oblíbeným útočištěm umělců.
Z města vede spousta dobře značených turistických tras, které vás dovedou třeba k jezeru Parz. Za návštěvu stojí také kláštery Haghartsin a Gošavank, oba ze 13. století.
4. Aragac, nejvyšší hora Arménie
Aragac je s 4 090 metry nad mořem nejvyšším vrcholem Arménie. Samozřejmě za předpokladu, že pomineme bájný Ararat, který je už sto let (tak trochu nespravedlivě) oficiální součástí území Turecka.
Je to vyhaslá sopka s celkem čtyřmi vrcholy nápaditě pojmenovanými podle světových stran. Nejhůře dosažitelný je ten severní. Cestou nahoru můžete obdivovat „skalní umění“, řadu kamenů totiž zdobí lidové malůvky a rytiny zvířat a lidských postav. Některé výtvory jsou tady už stovky let.
Na úbočí Aragacu, ve výšce okolo 2 300 metrů, stojí pevnost Amberd ze 7. století. Tvrz v oblacích, kterou ze všech stran chrání příkré stěny kaňonu, bývala svého času téměř nedobytná. Vedle ní stojí starobylý kostel Vahramašen.
V létě dost možná narazíte na arménské jezídy, kteří táboří ve vyšších polohách, aby zde mohli pást dobytek. V podhůří je také spousta tradičních restaurací, kde můžete ochutnat arménskou kuchyni. Zkuste třeba masitou polévku chaš, něco jako vývar z hovězích nebo skopových nožiček.
5. Přírodní rezervace Chosrov
Chosrovský les v Geghamských horách nedaleko Jerevanu je jedním z nejstarších chráněných území na světě. Založil ho král Chosrov III. už ve 4. století našeho letopočtu, aby zlepšil přírodní i klimatické podmínky v dané provincii. V té totiž sídlilo historické město Artašat a také nově vznikající metropole Dvin.
Rezervace měla chránit vzácnou flóru a faunu a zároveň sloužit k vojenským cvičením, honitbám a další královské zábavě. Chosrov zde nechal vysázet nové stromy a dovézt zvěř z Persie.
Dnešní rezervace byla vyhlášena v roce 1958. Pod pojmem les si ale nepředstavujte žádný prales. Jsou to spíše travnaté (v létě vyprahlé) kopce a kaňony, na kterých se tu a tam objeví skupinky jalovců a jiných dřevin. Přesto se zde podařilo zachovat populace vzácných evropských i asijských druhů. Ze zvířat třeba kozu bezoárovou nebo ohroženého levharta zakavkazského.
6. Křídla Tatevu
Posledním (ne až tak přírodním) tipem je lanovka Křídla Tatevu v provincii Sjunik na jihu Arménie. 5,7 km dlouhá kabinová lanovka, která pravidelně vyjíždí z vesničky Halidzor, je nejdelší obousměrnou lanovou dráhou s nepřetržitým provozem na světě.
Jízda, během které překlenete proklatě hlubokou soutěsku řeky Vorotan, trvá asi 12 minut. Cílovou stanicí je klášter Tatev. Chrám postavený okolo roku 800 našeho letopočtu stojí na zelené plošině na okraji vysokého útesu a tvoří jedno z nejimpozantnějších panoramat celé Arménie. Pokud se s lanovkou příliš nekamarádíte, nesmutněte. Ke klášteru si můžete vyšlápnout i po svých, z vesnice Tatev je to příjemná túra.
