Advent pomalu ťuká na dveře, a tak možná zrovna přemýšlíte, kam se letos pojedete naladit na vánoční notu. Krakov, Vídeň, Drážďany… Tam všude už jste byli. Co takhle vyrazit do Slovinska?
Slovinské adventní trhy mohou směle konkurovat svým slavnějším evropským kolegům. Nabízejí vše, co k takovým trhům patří, a příjemným bonusem je, že se nebudete muset prodírat nekonečným davem turistů. Většina slovinských měst a městeček navíc leží v obležení zasněžených hor, a tak o bílých Vánocích nebudete jen snít.
Lublaň živá a udržitelná
Hlavní město Vánocemi doslova žije. Hlavní trhy se konají na Prešerenově náměstí a spoustu dalších stánků najdete podél řeky Lublanica a na Lublaňském hradě, kam se můžete nechat vyvézt lanovkou. Oblíbený městský park Hvězda (Zvezda) se mění v kouzelný les s čarovnou výzdobou a ledovými sochami (Ledena dežela). Na některém z workshopů si tady můžete sami vyzkoušet vyrobit drobný dárek.
Slovinsko je jednou z nejzelenějších zemí Evropy a zakládá si na udržitelném cestovním ruchu. V ulicích proto narazíte na stromečky v nádobách, které po svátcích poputují zpět do přírody. Poznáte je podle označení „zeleno drevo“ a ozdob z recyklovaných materiálů. Řada stánkařů prodává parádní eco-friendly a zero waste produkty od lokálních výrobců.
V ulicích starého města pravděpodobně narazíte i na pěvecký sbor nebo slavnostní průvod. A možná potkáte i ptáka emu, se kterým se můžete vyfotit.
Vesmírná podívaná
Vesmírná výzdoba ulic a náměstí
Co vás ale na první dobrou praští do oka, to je neotřelá světelná výzdoba, která jinde v Evropě nemá obdoby. Klasické motivy, jako jsou andílci, svíčky nebo sněhuláci, byste tady hledali marně.
Město zdobí abstraktní instalace z dílny již zesnulého výtvarníka Zmaga Modice, který se nechal inspirovat vesmírem a přírodními vědami. Nedivte se tedy, když se vám nad hlavou rozzáří dvoušroubovice DNA, spermie a vajíčka, padající hvězdy, nejrůznější planetky a galaxie. Lublaňští umělci každý rok přicházejí s novými a aktuálními nápady, takže o netradiční podívanou nebudete mít nouzi.
Čtení: Zájezdy do Slovinska – srovnání a doporučeníVínem provoněný Maribor
Ani druhé největší město v zemi se nenechá zahanbit. Jakmile je ve vzduchu cítit přicházející zima, jeho středověké centrum se promění v pohádkovou vesnici s živou hudbou a pouličním divadlem. Vánoční výzdoba je o poznání tradičnější než ta lublaňská a její slavnostní rozsvícení provázejí kouzelné víly a žongléři s ohňovou show.
Na trzích seženete běžné vánoční zboží i originální rukodělné výrobky. A až vás přepadne (c)hlad a žízeň, není nic lepšího, než se vypařit do některého z vinných sklípků. Maribor je totiž vyhlášené vinařské město.
Co ochutnat
Sladká tečka nesmí chybět, ochutnejte kremeš
K Vánocům patří dobré jídlo. Hodně dobrého jídla. Základem slovinského slavnostního menu překvapivě nejsou ryby ani maso (které však také na stole nesmí chybět), ale zdobený vánoční chléb poprtnik a ořechová roláda potica, kterou každá rodina připravuje podle svého vlastního receptu.
Pokud ujíždíte na sladkém, ochutnejte zákusek kremeš (kremna rezina, kremšnita), který vám možná připomene nedělní obědy u babičky. Pro Slovince je to národní dezert, a přestože se o jeho původu hašteří snad všechny země bývalého Rakouska-Uherska, nejčastěji bývá spojován s hotelem Park na břehu Bledského jezera.
S přáteli si užijte vynikající svařák
No a čím se venku zahřát? Svařené víno hledejte pod názvem „kuhano vino“ a nebojte se ochutnat balkánský (fast)food – výborné je čevapčiči, kraňská klobása, pršut nebo burek (smažené nebo pečené pečivo plněné sýrem či mletým masem).
Co si odtud přivézt
Přivézt si můžete i skvělé jedlé suvenýry
Slovinci milují pohodlnou domácí obuv. Pořiďte proto sobě i svým blízkým papuče z kvalitní vlny jezersko-solčavských ovcí. Malé (a možná i velké) potěší suvenýr s podobiznou Lublaňského draka, který je symbolem hlavního města. Vedle nešlápnete koupí domácího vína, slivovice a medoviny a určitě neurazíte ani bahenní kosmetikou z termálních lázní.
Pokud byste chtěli udělat radost nějakému včelaři, nechte si od místních řemeslníků vyrobit tradičně zdobený úl. Slovinský včelmistr Anton Janša byl průkopníkem moderního chovu včel, a právě v den jeho narozenin (20. května) se od roku 2017 slaví Světový den včel.
Kdo Slovincům nosí dárky? Národ v tom nemá úplně jasno…
Slovinci se nemohou shodnout na tom, kdo a kdy jim nosí dárky
Slovinské Vánoce se v minulosti odvíjely od toho, pod jakou nadvládou se země zrovna nacházela. Za vlády Habsburků děti (stejně jako u nás) věřily na Ježíška (Božiček), za jugoslávské éry nosil dárky Děda Mráz, a to až na Nový rok, a po vyhlášení slovinské nezávislosti v roce 1991 si sem svou cestičku postupně vyšlapává také komerční Santa Claus.
Na tom, kdo je dnes ten „hlavní Santa“, se Slovinci stále neshodnou. Mohou si ale svobodně vybrat, kdo bude dárky nosit v jejich rodině. V kalendáři mají pevně ukotvené oba svátky: 25.–26. prosince i 1.–2. ledna.
