Spolu s Portem a Lisabonem se Algarve řadí k nejnavštěvovanějším místům v Portugalsku. Mnozí ho mají zaškatulkované v kolonce nejlepších plážových destinací v Evropě. Ne že by neměli pravdu, ale nejmenší portugalský region toho může nabídnout daleko více. V úrodné oblasti sídlili Římané i Vizigóti, nesmazatelnou stopu však zanechali zejména Maurové. Samotný název vychází z arabského „al-gharb“, tedy západ.
Ráj požitkářů
Praia da Falesia, jedna z mnoha algarvských pláží
Na 200kilometrovém pobřeží najdete okolo 130 písečných pláží, které jsou proloženy stovkami zlatavých útesů, do kterých voda a vítr vyrývají nejrůznější tvary. Všechny ty jeskyně, skalní věže a průrvy přirozeně lákají k bližšímu prozkoumání, často jsou ale nestabilní, a tak opravdu nikdy nechoďte tam, kde je vyznačen zákaz vstupu.
Algarve je jedno z nejslunečnějších míst Evropy – slunce zde svítí neuvěřitelných 300 dní v roce. Teploty vzduchu se v létě pohybují mezi 25 a 32 °C, v zimě mezi 15 a 18 °C a také oceán je tady nejteplejší v celém Portugalsku. Region svým návštěvníkům nabízí různorodé vyžití. Vedle lenošení, koupání, surfování, kajakování nebo golfu můžete vyrazit pozorovat delfíny a plameňáky nebo zdolávat zelené kopce pohoří Serra de Monchique.
Místní kuchyně potěší hlavně milovníky čerstvých ryb a mořských plodů. Pokud jim neholdujete, vsaďte na lokální iberskou šunku (presunto de porco preto) nebo pečené kuře piri piri, které pochází právě odtud. V záplavě výborných restaurací je dokonce pár podniků, které si vysloužily michelinskou hvězdu.
Faro a přilehlá krása
Faro je pomyslnou vstupní branou do Algarve, většina turistů totiž přilétá právě na zdejší mezinárodní letiště. Mnozí však městu nevěnují větší pozornost a pokračují dále na západ. A to je škoda, protože zhruba šedesátitisícové město je metropolí regionu a má za sebou dlouhou a rozmanitou historii.
V 18. století zasáhlo Faro, a potažmo celou zemi, hned několik silných zemětřesení. Z původní podoby města se toho proto příliš nedochovalo. Přesto se můžete zatoulat v uličkách malebného a hradbami obehnaného starého města (Cidade Velha). V jeho středu najdete římskokatolickou katedrálu (Sé de Faro) z poloviny 13. století. Katedrála stojí v místech, kde původně stávala raně křesťanská bazilika, kterou pak Maurové přestavěli na mešitu. Z její věže budete mít Faro i přilehlou Riu Formosu jako na dlani.
Volavka v přírodním parku Ria Formosa
Přírodní park Ria Formosa je soustava lagun a bariérových ostrovů, které se táhnou podél pobřeží od Fara až po hranici se Španělskem. Postupem času tady vznikly mokřady a solné bažiny, jež jsou domovem řady vzácných rostlin a živočichů. Vidět můžete volavky, čápy a při troše štěstí i plameňáky.
Za návštěvu stojí také kostnice v karmelitánském kostele Igreja do Carmo, přírodovědné nebo námořní muzeum, kapesní palác Palacete Belmarço nebo divadlo Teatro Lethes, které je údajně miniaturní verzí milánské La Scaly.
Opomenout byste neměli ani zdejší přístav, kde si můžete dát kávu a jednoduše splynout s místními, kteří se nikam neženou. Z přístavu můžete vyplout na některý z 5 přilehlých bariérových ostrovů – písečných dun a přesypů, na jejichž vzniku se podepsalo také zemětřesení a následné působení vln.
Nejnavštěvovanější je Ilha Deserta (též Ilha da Barreta), v překladu „opuštěný ostrov“, který je lidmi sice neobydlený, ale přírodě se tady daří skvěle. V záhybu jeho nekonečné písečné pláže najdete mys Panny Marie (Cabo de Santa Maria), který je nejjižnějším bodem pevninského Portugalska.
Čtení: Zájezdy do Portugalska – srovnání a doporučeníKrálovské město Silves
Silves bylo po dlouhá staletí hlavním městem regionu. Říká se, že ve středověku mohlo svou krásou a významem směle konkurovat i samotnému Lisabonu. Dnes ospalé město poskytuje spíše útočiště před rušnými přímořskými letovisky. Jeho někdejší slávu ale připomíná mohutný hrad z červeného pískovce. Základy největšího hradu v Algarve položili už Římané nebo Vizigóti, na současné podobě se ale nejvýznamněji podepsali Maurové, kteří region ovládali mezi 8. až 13. stoletím. Vstup do hradu symbolicky střeží král Sancho I. Portugalský, který v roce 1189 porazil Maury a získal Silves zpět do křesťanských rukou. Poslední Arabové odtud ale byli vyhnáni až o padesát let později.
Hrad má velmi zachovalé věže a jeho hlavním lákadlem je cimbuří, z něhož je krásný výhled na okolní kopcovitou krajinu posetou pomerančovými sady. Naproti hradu stojí katedrála, která (jak jinak) vznikla přestavbou mešity. Mísí se v ní prvky gotiky a baroka. V srpnu Silves ožívá dobovým festivalem.
Lagos, tvář přístavu
Skalní útvary Ponta da Piedade na Lagosu
Lagos je oblíbené přístavní město a prázdninové letovisko v západní části Algarve. Elegantně se zde snoubí portugalské tradice s kosmopolitní atmosférou. Město protíná moderní přístav a jeho historické centrum je velmi fotogenické.
V dobách zámořských objevů byl Lagos námořním centrem a základnou Jindřicha Mořeplavce. Jeho pomník stojí na hlavním náměstí (Praça do Infante Dom Henrique). Město bylo centrem obchodu s Afrikou, odvrácenou stranou ekonomického rozvoje však bylo obchodování s otroky. O jejich osudu vypráví muzeum Mercado de Escravos, které sídlí přímo v budově, kde se s otroky kupčilo.
Ty největší skvosty pak najdete na pobřeží. Vévodí jim Ponta da Piedade, skupina zlatavých skalních útesů, do kterých voda vymlela nejrůznější oblouky, chodby a výklenky. Můžete si je prohlédnout shora z nově vybudovaných dřevěných vyhlídek nebo si vyberte některou z vyhlídkových plaveb. Nedaleko útesů leží překrásné pláže Praia da Dona Ana a Praia do Camilo.
Mys svatého Vincence
V jihovýchodním cípu suchozemské Evropy leží mys svatého Vincence (Cabo de São Vicente), který byl až do 14. století považován za skutečný konec světa. Skalnatý výběžek se tyčí asi 60 metrů nad rozbouřenou hladinou Atlantiku. Stojí tady 28 metrů vysoký maják z poloviny 19. století a pevnost z 16. století, která po staletí statečně odrážela útoky pirátů.
Maják vyrostl v místech, kde ve středověku sídlil františkánský klášter. V něm byl podle legendy pochován svatý Vincenc ze Zaragozy, patron námořníků, vinařů a řemeslníků, jehož tělo sem ve 4. století měly vynést vlny oceánu. Místo proto nese jeho jméno.
Mys svatého Vincence je až kýčovitě romantické místo. Obklopuje ho divoká příroda chráněné oblasti Parque Natural do Sudoeste Alentejano e Costa Vicentina a lidé sem s oblibou jezdí pozorovat západ slunce nad oceánem. Hladovým krkům je k dispozici několik stánků s občerstvením. Jeden z nich má výstižný název: „Letzte Bratwurst vor Amerika“, tedy „Poslední klobásky před Amerikou“.
Mys leží 6 kilometrů od městečka Sagres, odkud portugalští mořeplavci vyráželi na cesty do neznáma. Jindřich Mořeplavec tady založil prestižní námořní akademii, mezi jejíž absolventy patřili i Vasco da Gama nebo Fernão de Magalhães.
Rybářské městečko Tavira
Kousek od španělských hranic leží malebné rybářské město Tavira. Přezdívá se mu „město kostelů“, je jich tu totiž rovných 37. Zajímavostí je maurský hrad z 8. století a římský most přes řeku Gilão, která se vlévá do laguny Ria Formosa. Typické jsou také domy se čtyřbokou střechou.
Milovníci oceánu ocení sněhobílé pláže na nedalekém písečném ostrově Ilha de Tavira. Nejoblíbenější je Praia do Barril, kam se můžete nechat dovézt stylovým turistickým vláčkem. Na pláži narazíte na podivný „hřbitov“ kotev (Cemitério de âncoras), jenž připomíná dávnou tradici místních rybářů. Ti se živili zejména lovem tuňáků, které chytali do sítí natažených mezi kotvami. Tuňáci ale před lety z oblasti odtáhli, a tak zanikla i tato tradice.
