Když vám svitne Alkmaar aneb Prožijte slavné sýrové trhy

Správní centrum nizozemské provincie Sevení Holandsko Alkmaar leží asi 40 km severně od Amsterdamu. Se svými 100 000 obyvateli nepatří k největším, ale i přesto se sem sjíždějí turisté z celého světa. Mezi jeho čtyřmi sty památkami si vybere každý.

Jak už název napovídá (Alkmaar znamená alčí jezero), vzniklo město jako rybářská osada, ale již roku 1254 získalo městská práva. Alkmaar se pyšní faktem, že městská část Rochdal leží na nejstarším nizozemském polderu Achtermeer, který byl vysušen již roku 1536.

Jeho poloha na Severoholandském průplavu a na síti grachtů jej předurčila k mnoha obléhání různými cizími vojsky, naposledy roku 1799 tu Napoleon porazil rusko-britská vojska.

Každý pátek, již 422 let

Nejvíc návštěvníků však přijíždí každý pátek dopoledne – konají se tu totiž slavné sýrové trhy. Na tuto tradiční a funkční burzu sýrů jsou vypravovány speciální vlaky z Amsterdamu či Rotterdamu a kolony zájezdových autobusů se snaží vysadit cestující co nejblíže centru. Najít místo na zaparkování auta je nadlidský výkon.

Rituál, který se koná již od roku 1593 od prvního pátku v dubnu do prvního zářijového týdne, si málokdo nechá uniknout.

Nosiči, obchodníci a víly

Vše začíná v 10:00 na Waagplein (tzn. Vážní náměstí) údery zvonů – na ty zvoní starostou pozvaní vzácní hosté z řad nizozemských umělců, sportovců či důležitých obchodních partnerů města. Přesně v 10:00 se otevřou velká vrata budovy Waaggebouw, v níž se váží sýr od 14. století, a z nich vyběhnou první nosiči sýrů.

Je jich celkem 28 a jsou oblečení v bílém. Barevné stužky na jejich slamácích (zelené, žluté, modré, červené) je rozdělují pro jejich lepší orientaci do čtyř skupin. Pouze tzv. otec sýrů má klobouk oranžový. Jeho úkolem je práci nosičů řídit a koordinovat.

Dřevěná nosítka mají zavěšená kolem krku, aby rozložili váhu mezi co nejvíce svalů a ulehčili si nelehkou práci. Jejich úkolem je rychle přenášet náklad, což není vůbec jednoduché – jsou obutí v tradičních dřevácích a jejich náklad dosahuje až 130 kg.

Proto také používají zvláštní typ chůze, aby se nosítka co nejméně rozhoupala. Během práce nesmí pít a kouřit a nesmí ani klít. Když se stane, že se jim sýr skutálí z rozhoupaných nosítek, jediné slovo, kterým si mohou ulevit, zní: „sova“.

Poté se na náměstí sejdou obchodníci a projdou celou nabídku sýrů. Pečlivě si je prohlíží, vybírají ty nejlepší, znalecky proklepávají, očichávají a speciálním nožem vykrajují vzorky. Nedílnou součástí celého „představení“ je i tvrdé smlouvání, které probíhá tleskáním ruky a vykřikováním ceny.

Stisknutím pravice je obchod uzavřen a následuje vážení na tradiční dvouramenné váze. Poté nosiči dopraví náklad k dvoukolákům, které muži v šedých košilích odvezou k chladícím dodávkám.
Všechny sýry, které se tu prodávají, jsou typu gouda a jeden bochník váží 13,5 kg. Pro tento trh je dodávají dvě sýrárny sídlící v okolí Alkmaaru – Campina a Cono.

Na trzích můžete potkat i tzv. sýrové víly. Jsou vždy dvě a jejich úkolem je prodávat časopis „Sýrový expres“, šířit dobré jméno trhů a pózovat turistům na fotkách.

Čtení: Zájezdy do Holandska – srovnání a doporučení

Alkmaar však nabízí víc

Místní sýrový trh je světoznámá událost, ale důležité jsou i kulisy, v nichž se toto představení odehrává.

Dominanta náměstí, městská vážní budova Waaggebouw, byla postavena roku 1390 jako modlitebna a chudobinec. Svému účelu sloužila až do roku 1576, kdy se z ní stala městská váha. A od té doby tu kupci převažovali zakoupené zboží. Každou hodinu si návštěvníci mohou poslechnout slavnou zvonkohru z její věže a jistě si všimnou i sochy trumpetisty, která ji doprovází.

V současné době v budově sídlí turistické informace a v prvním patře malé muzeum sýrů, kde se návštěvníci mohou seznámit s tradičními i moderními postupy při jejich výrobě.

Za návštěvu také stojí asi 300 m vzdálený gotický kostel Grote Kerk (Velký kostel) zasvěcený svatému Vavřinci. Tato cihlová stavba z 15. století byla postavena na křížovém půdorysu a pyšní se nejstaršími kostelními varhanami v Nizozemsku z roku 1511.

Ať vám často svitne Alkmaar!

Toto zvláštní nizozemské rčení vychází z dějinných událostí roku 1573. Tehdy Španělé obléhali město a snažili se ho dobýt. Z této doby pochází i dělová koule vyčnívající ze zdiva domu s příznačným názvem Het Huis Met de Kogel (Dům s koulí). Město bylo málem dobyto, ale v poslední chvíli mu svitla naděje a přišel nápad – Alkmaar se zachránil protržením hráze a zaplavením celého okolí, takže Španělé museli odtáhnout. Od těch dob se začala používat věta „Svitnul mu Alkmaar“ jako synonymum pro „Svitla mu naděje“.