Amalienborg Slot: rezidence dánské královské rodiny

Amalienborg Slot je dánský královský rezidenční palác. Návštěvníkům je přístupné jedno z jeho křídel a lákavou atrakcí je střídání stráží na velkém nádvoří. Celý komplex je tvořen čtyřmi paláci. Už kvůli dánské královně by si návštěvu Amalienborgu neměl nechat žádný návštěvník Kodaně ujít.

Celý Amalienborg je tvořen čtyřmi rokokovými paláci, postavenými po roce 1750. Jsou jimi paláce krále Kristiána VII., Kristiána VIII., Federica VIII. a Kristiána IX. Původně měla královská rodina obývat jen několik místností, když ale v roce 1794 vzplanul požár v jejich dosavadním sídle v Christiansborgu, plány se změnily a celý královský dvůr se přestěhoval právě sem.

Výměna stráží přesně v poledne

Střídání stráží je velkou turistickou atrakcí

Od roku 1794 je tedy Amalienborg oficiální královskou rezidencí, přičemž na přítomnost královny upozorňuje vyvěšená standarta. Palác je také ve dne v noci střežen královskou gardou s charakteristickými vysokými čepci. Výměna stráže na nádvoří je vyhledávanou turistickou atrakcí a neobejde se bez hudebního doprovodu a případně i praporů a královské standarty, pokud je královna přítomna.

K výměně stráží na nádvoří dochází každý den přesně v poledne. Už v půl dvanácté ovšem nová několikačlenná stráž vyráží ze svých kasáren u zámku Rosenborg a poté pochoduje centrem města až na místo určení.

Co je k vidění?

Část paláce je přístupná veřejnosti

Až ji tu budete vyčkávat, prohlédněte si například jezdeckou sochu krále Frederika V., která se reprezentativně tyčí uprostřed osmibokého nádvoří. Byl to právě Frederik V., za jehož vlády ke stavbě nového paláce došlo spolu se stavbou celé čtvrti Frederiksstad a Mramorového kostela, který je i od Amalienborgu vidět.

Navštívíte-li jediné veřejnosti přístupné křídlo královského paláce, uvidíte některé z královských komnat, využívaných hned třemi generacemi monarchie mezi lety 1863–1947. Pokoje jsou zařízeny těžkým dubovým nábytkem a zdobí je gobelíny, rodinné fotografie i další předměty. K vidění je dále studovna a přijímací pokoj Kristiána IX. a královny Louisy.

Gefionina kašna co by kamenem dohodil

Fontána Gefion se čtyřspřežím býků

Vydáte-li se od královského paláce směrem na nábřeží Nyhavn s Malou mořskou vílou, půjdete kolem působivé Gefioniny kašny (Gefion Springvand). Mohutná kašna zpodobňuje bohyni Gefionu se čtyřspřežím býků. Podle legendy prý této bohyni švédský trůn přislíbil tolik země, kolik si ji dokáže během jediné noci vzít. Bohyně proto proměnila své čtyři syny na býky a ze Švédska s jejich pomocí vytrhla kus země, který pak vytvořil dánský ostrov Sjælland. Díru ve Švédsku, která tak vznikla, zaplnilo největší švédské jezero Vänern.