Tepnou „věčného města“ je řeka Tibera, která je s historií Říma spjata už od počátku. Jeho bájní zakladatelé Romulus a Remus jsou po řece posláni v košíku, aby se utopili, ale zachrání je vlčice. Stejně tak jejich matka Rhea Silvia je vhozena do Tibery, ale zachrání ji říční bůh, který ji pojme za svoji manželku.
Dnes řeku v Římě přehrazuje okolo 30 mostů. Nejstarší je Pons Fabricius, spojujícící Iberský ostrov se severním břehem řeky. Rozhodně nejslavnější a nejkrásnější je však Andělský most. Z jeho dnešní barokní podoby by se mohlo zdát, že příliš dlouhou historii za sebou nemá.
Opak je však pravdou. Vystavěn byl ještě za časů velkých antických císařů, dnešní podobu mu však dal jeden z největších barokních umělců, Gian Lorenzo Bernini. Je to krásný příklad místa, které existovalo už od časů starého Říma, ale nezůstalo skanzenem, naopak se vyvíjelo podle soudobých trendů.
Hadriánův most
Andělský most vás dovede k Andělskému hradu
Místo, kde se most klene přes Tiberu, se dnes nachází v samém srdci Říma, nedaleko od Vatikánu. V době, kdy jeho stavbu zadal v polovině 2. století našeho letopočtu císař Hadrián, to však byl víceméně okraj tehdejšího města. Původní most se skládal ze tří oblouků a postaven byl z travertinu a vulkanické horniny tufy. Tufu bychom našli především uvnitř mostu, travertin potom funguje jako obložení.
Každý materiál má trošku jiné vlastnosti a kombinací obou se dosáhne ideálních výsledků. Most byl dokončen roku 134 a měl být přístupovou cestou k císařovu mauzoleu, dnešnímu Andělskému hradu. Objevují se dohady, co vzniklo dříve, most nebo mauzoleum? Podle nových výzkumů byl most postaven ještě před dokončením mauzolea a byl využíván mimo jiné pro transport stavebního materiálu na stavbu místa posledního odpočinku císaře.
Původní název byl tedy Pons Aelius, císařovo celé jméno bylo Publius Aelius Hadrianus. Most nabyl na významu hlavně ve 4. století, kdy byla vystavěna první bazilika sv. Petra. Tehdy most využívali především poutníci a díky spojitosti právě s bazilikou získal most na čas název Ponte Sancti Petri.
Legenda o andělovi
Kde se tedy vzal název Andělský most? V roce 590 v Římě zuřila velká morová epidemie, která si vyžádala mnoho obětí. Podle legendy měl papež Řehoř I. právě procházet po mostu, když se mu zjevil archanděl Michael na vrcholku Hadriánova mauzolea. V ruce držel meč, který zasouval do pochvy.
Tímto gestem měl naznačit, že konec epidemie se blíží. A tak se i stalo a na počest této události byla na vrcholek mauzolea postavena socha tohoto anděla a i samotné mauzoleum bylo postupně přejmenováno na Andělský hrad. Odsud už jen krůček k přejmenování mostu. Dnes je most známý především díky sochám andělů. První sochy sem byly instalovány v polovině 16. století za vlády papeže Klimenta VII. Byli to svatí Petr a Pavel.
K nim potom přibyli evangelisté, svatý Marek, Matouš, Lukáš a Jan a také Adam, Abraham, Noe a Mojžíš. Zajímavostí je, že most není pojmenovaný podle deseti soch andělů, které most po obou stranách zdobí dnes, ale právě podle sochy archanděla Michaela na vrcholku Andělského hradu.
Čtení: Zájezdy do Říma – srovnání a doporučeníTemná historie mostu
Ještě než byl most přestavěn do dnešní podoby, stal se dějištěm tragédie. V dobách středověkých se nedaleko také nacházela budova městského soudu a místo poprav. Dnes je Andělský most jednou z nejoblíbenějších zastávek pro návštěvníka Říma, kouzelné místo s geniem loci. Kdybychom se však přesunuli do časů dávno minulých, místo by působilo trošku jinak. Tehdejší zákony byly kruté, a tak pro výstrahu všem ostatním byly právě zde na mostě vystaveny nabodnuté hlavy zrádců. Most byl však důležitý i z náboženského hlediska.
Bylo to jediné spojení Vatikánu se zbytkem Říma a proudily tudy zástupy poutníků, kteří chtěli navštívit Svatopetrskou baziliku. Roku 1450 se most stal místem tragédie. Úzký přechod přes řeku zablokovala mula, a protože zrovna probíhal svátek, bylo zde více ruchu než obvykle. V následné panice přišlo o život přes 170 osob, některé byly ušlapány, jiné spadly do řeky a utopily se. Po této nešťastné události nechal papež Sixtus IV. postavit nový most, který měl být alternativní cestou do Vatikánu.
Most andělů
Současná podoba mostu se datuje do 17. století. Tehdy byly přidány další dva pilíře k původním třem římským. Poté v 19. století byl upraven po vytvoření tiberských nábřeží. Hlavní vizuální změna ale proběhla za působení papeže Klimenta IX. Ten se roku 1669 rozhodl, že most vedoucí k Andělskému hradu potřebuje nutně vylepšení. Jednalo se o jednu z hlavních cest k Vatikánu a bylo třeba, aby dostatečně reprezentovala slávu a majestát církve.
Kromě toho bylo právě dokončeno nedaleké Svatopetrské náměstí se slavnou Berniniho kolonádou a most neměl zůstat pozadu. Samozřejmě že se tak důležitého úkolu nemohl zhostit jen tak někdo, a tak byly sochy svěřeny komu jinému než Berninimu samotnému. Bernini tedy navrhl mramorové sochy andělů, které most zdobí dodnes.
Sochy andělů
Andělský most zdobí několik soch
Bernini sám stihl vytvořit 2 sochy, ostatní jsou prací umělců jeho dílny. Nakonec však i Berniniho původní sochy byly ještě za umělcova života nahrazeny kopiemi. Papeži se totiž tak moc líbily, že se rozhodl nechat si je pro sebe. Dnes bychom originály našli v římském kostele Sant Angele delle Fratte. Na mostě tedy nalezneme celkem deset soch andělů, které mají zpodobňovat atributy umučení Ježíše Krista.
Když se na anděly podíváme pečlivěji, všimneme si, že jsou uspořádáni chronologicky. Začneme na pravé straně jižního konce mostu a „cikcak“ pokračujeme směrem k Andělskému hradu. Pod každou sochou je na podstavci latinský nápis, který parafrázuje moment mučení v Bibli popsaný. Berniniho dílem byl anděl s nápisem INRI, tedy „Ježíš Nazaretský a král židovský“ a anděl s trnovou korunou.
Andělé a démoni
Určitě si vybavujete román Dana Browna Andělé a démoni, který se v Římě odehrává. Kniha byla zfilmována roku 2009, a protože se zde objevují poměrně kontroverzní témata ve vztahu ke katolické církvi, církev odmítla natáčení v oblasti Vatikánu. Svaté město tedy muselo být ztvárněno pomocí počítačových technologií a kulis v jiných místech Itálie. Scény odehrávající se jinde v Římě ale natočeny být mohly.
A výjimkou není ani Andělský hrad a k němu vedoucí most. Hádanka, kterou se Robert Langdon snažil rozluštit, aby zachránil unesené kardinály, a objevil centrum iluminátů, zněla: Od hrobu Santiho s pekel dírou, křížem skrz Řím živly zříš, světelná stezka co tajný test, dej se vést anděly pyšných gest.
