Na světě existují města, do nichž se vyplatí přijet vlakem. A Antverpy jsou jedním z nich. Zdejší několikapatrová neoklasicistní budova hlavního nádraží z počátku století vám totiž přichystá vskutku majestátní vstup do druhého největšího města v Belgii. Stěny z barevného mramoru, haly jako na zámku a elegantní nádražní hodiny dávají už předem tušit, že Antverpy budou stát za to.
Metropole belgických Flander, která leží na východním břehu řeky Šeldy, se může pochlubit bohatou historií. V ní narazíme i na známou legendu o tom, jak město získalo svůj dnešní název.
Kdysi totiž na řece Šeldě vládl obr Druon Antigon, který nutil lodníky připlouvající do přístavu, aby mu odevzdávali vysoké poplatky...
Město, kde se trhaly ruce…
Pokud někdo odmítl zaplatit, utrhl mu obr obě ruce a hodil je do řeky. Na obra vyzrál až římský voják, údajně možná dokonce synovec samotného Julia Caesara, Silvius Brabo. Na oplátku uťal obrovi ruku mečem a vítězoslavně ji hodil do řeky…
Podle legendy právě tehdy dostalo město svůj název „Antwerpen“ pocházející z holandského spojení „hand werpen“ – „trhat ruce“. Hrdina Brabo prý zase dal jméno provincii Brabantské. Budete-li se pozorně dívat, narazíte v Antverpách na připomínky tohoto příběhu takřka na každém kroku.
Po městě jsou rozmístěny sochy kamenných rukou, za výlohami cukráren spatříte malé ručky z čokolády a marcipánu, na hlavním antverpském náměstí Grote Markt pak stojí tzv. Brabova kašna s neohroženým vojákem házejícím obrovu ruku do řeky a na začátku antverpského přístavu najdete sochu samotného hrozivého obra, před kterým se krčí vystrašení lodníci.
Zdroj pohádkového bohatství: Druhý největší přístav v Evropě
Odkloníme-li se od legend, zjistíme, že antverpská historie je neméně poutavá. Druhé největší město v Belgii bylo v minulosti jedním z nejvýznamnějších obchodních a finančních center západní Evropy. Od 14. století pohádkově bohatlo díky fungování zdejšího přístavu a dvě století nato už zažívalo skutečný rozkvět.
Portugalci si zde totiž zřídili své hlavní obchodní zastupitelství a začali odtud rozvážet veškeré zboží, které přivezli ze zámoří. Šlo především o pepř, stříbro, ale také textilní výrobky. V tomto zlatém věku začalo do Antverp proudit také velké množství Židů z Pyrenejského poloostrova. Ti ve městě postupně vytvářeli velkou komunitu, která dodnes patří k těm vůbec nejpočetnějším v Evropě.
Ne nadarmo se proto Antverpám říká „Jeruzalém západu“. Antverpy jsou obecně velmi kosmopolitním městem. Kromě židovské čtvrti v okolí hlavního nádraží tu narazíte třeba na působivou indickou nebo čínskou čtvrť.
Lidé z celého světa by do metropole Flander zřejmě nikdy nezavítali, kdyby nebylo antverpského přístavu, druhého největšího v Evropě, po nizozemském Rotterdamu. Při vaší návštěvě toto místo, jemuž Antverpy vděčí za své bohatství a prosperitu, určitě nesmíte minout.
Můžete se třeba vydat na procházku k hradu Steen, nejstarší stavební památce ve městě, u které přístav začíná, a pak si procházet nekonečné doky plné remorkérů, jeřábů a nákladních lodí. Nastoupit můžete také na vyhlídkovou plavbu, která vám přístav představí přímo z řeky Šeldy.
Netradičním způsobem je také poznávání přístavu vlastním autem – v jeho areálu o rozloze asi 13 500 hektarů je totiž asi 350 km silnic, po kterých vedou dobře značené turistické trasy. V neposlední řadě se pak nabízí návštěva nového Muzea MAS (Museum aan de Strom) otevřeného v roce 2010, které dějiny a fungování přístavu návštěvníkům interaktivním způsobem přibližuje.
Čtení: Zájezdy do Belgie – srovnání a doporučeníDámy, mějte se na pozoru: V Antverpách kvete diamantový a módní průmysl!
Ruku v ruce s příchodem Židů v 16. století se v Antverpách začalo rozvíjet také odvětví, které je pro ně dodnes typické – diamantový průmysl. Říká se, že oblíbeným místem všech dívek a dam je okolí hlavního nádraží – zde totiž sídlí firmy zabývající se zpracováním a prodejem oslnivých třpytivých kamínků závratných cen.
V Antverpách údajně naleznete neuvěřitelných více než 1500 obchodů s diamanty, také čtyři světové diamantové burzy a povídá se, že místní diamantovou čtvrtí projde 70 % nejdražších kamenů na světě.
Za tento fakt může především tzv. antverpská módní šestka – šestice mladých čerstvě vystudovaných návrhářů, která se v osmdesátých letech vydala dobývat svět se svými neotřelými módními vizemi a zažila nebývalý úspěch. Antverpy od té doby mají pověst prostředí, ve kterém se líhnou nové návrhářské talenty.
A také si ji pečlivě udržují a jsou na ni hrdí. Na antverpské hlavní nákupní zóně Meir najdete množství obchodů a butiků s módou, ve městě sídlí Flanderský návrhářský úřad, Katedra návrhářství akademie krásných umění, pořádají se tu pravidelné módní přehlídky, workshopy a kongresy.
Ústřední budovou antverpského módního světa je pak místní Muzeum módy nedaleko historického centra. V něm se jednak dozvíte něco o antverpské cestě ke slávě přehlídkových mol a uvidíte zde také historické šaty nebo nejnovější extravagantní kousky od mladých návrhářů.
Umělecký náboj města s Rubensem v čele
Pro milovníky umění jsou Antverpy doslova rájem. Město vždy přitahovalo umělce a intelektuály, a tak tu žily a tvořily tu jedny z největších postav vlámského baroka i renesance. Tím nejslavnějším rodákem je samozřejmě „malíř králů“ a obdivovatel kyprých žen Petr Paulus Rubens, který v Antverpách strávil více než třicet let svého života.
A jeho stopy jsou tu dodnes patrné. Na prvním místě v dlouhém výčtu míst spojených s tímto Homérem malířství stojí Rubensův dům s ateliérem, ve kterém údajně vzniklo více než 2000 uměleckých děl. Chloubou antverpské katedrály jsou pak mistrovy monumentální polyptychy, které patří k vrcholům jeho tvorby. V kostele sv. Jakuba našel známý umělec svůj poslední odpočinek a v takřka každém dalším antverpském kostele narazíme na jeho obrazy.
Některá z Rubensových děl, včetně slavného obrazu Klanění Tří králů, si zájemci mohou prohlédnout také v jedné z největších uměleckých sbírek v Belgii, Královském muzeu krásných umění. Tady se setkáte i s díly dalších významných vlámských malířů spojených s Antverpami, třeba Antoniem van Dyckem, Janem Brueghelem nebo Jacobem Jordaensem.
A budete-li ve městě hledat českou uměleckou stopu, budete úspěšní také. Vždyť v Antverpách tvořil také český rytec a grafik evropského významu Václav Hollar, který tu dokonce dokončil svůj proslulý Velký pohled na Prahu. Antverpy toho zkrátka nabízejí mnoho a je jen na vás, co si z široké nabídky vyberete.
