Aragonský hrad (Castello Aragonese) je z dálky viditelnou dominantou ostrova Ischia. Jeho první výstavba spadá do 5. století př. n. l., v následujících staletích byl ovšem několikrát přestavován a upravován pro potřeby těch, kteří tu zrovna potřebovali najít útočiště. Je svědkem historických událostí i milostných pletek.
Za současnou podobu hradu vděčíme dynastii Aragonců (15. století). Král Alfons Aragonský nechal vystavět také most Ponte Aragonese, spojující trachytový ostrůvek, na kterém se hrad rozkládá, s pevninou ostrova Ischia. Původní dřevěný most nahradil kamenným opevněným mostem. Večerní procházky po něm jsou jako stvořené pro všechny romantiky.
Život na hradě
Hrad vytesaný do skály býval samostatným komplexem. Právě sem se soustředil veškerý život na ostrově. V areálu hradu žilo v době jeho největšího rozkvětu několik tisíc lidí, měli tu kromě svých obydlí i svůj chrám či políčka s vinnou révou.
Význam hradu ovšem začal upadat přibližně od poloviny 17. století. Po přestání pirátského nebezpečí se začal vylidňovat poté, co si obyvatelé začali hledat pohodlnější místa k životu jinde na Ischii. Posledních třicet obyvatel v roce 1823 vyhnal král Ferdinand I. Bourbonský a jejich původní obydlí uzpůsobil k potřebám strážníků. Později se hrad stal vězením, fungujícím až do roku 1860.
Útočiště pro básníky i milence
Kromě historických událostí je Aragonský hrad také svědkem tajných lásek. Milostné básně tu pro svou lásku Lucrezii d’Alagno (v Římě připomínané v podobě tzv. mluvící sochy) psal sám král Alfons Aragonský. Svatbu na hradě měla básnířka Vittoria Colonna s markýzem Ferrante d’Alvaros, když byli oba ještě v dětském věku, dávno před tím, než se Vittoria stala tajnou (platonickou) láskou Michelangela Buonarrotiho. S mistrem se údajně scházeli v tajných hradních zákoutích či v podzemí.
Věž Torre Michelangelo (oficiálně Torre di Guevara) z 11. století se dodnes nachází na pevnině naproti hradu. Do sousední Zahrady nymf (Il Giardino delle Ninfe) umístil sám Giovanni Boccaccio děj jedné z povídek ze svého Decameronu.
Pobyt Vittorie Colonny na Aragonském hradě byl šťastným kulturním obdobím pro dějiny celého ostrova Ischia. Ovšem slavná básnířka nebyla jedinou umělkyní, která tu pobývala a tvořila. Básník Ludovico Ariosto na hradě psal proslulé dílo Zuřivý Roland, Jacopo Sannazaro tu zase vytvořil báseň De Partu Virginis.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníProhlídka hradu: Nevynechejte děsivý „hřbitov“ klarisek
Při prohlídce lze navštívit mj. Vojenské muzeum, ve kterém jsou k vidění odvěké mučicí nástroje. Husí kůže naskakuje při prohlídce kláštera sester klarisek, do kterého zpravidla vstupovaly prvorozené dcery z aristokratických rodin, aby rodinné dědictví mohlo přejít na prvorozeného syna. Hrůzu budí zejména jejich „hřbitov“, ve kterém se za modlení ostatních sester nechávala skapat jejich mrtvá těla.
Navštívit můžete také katedrálu Nanebevzetí Panny Marie s kryptou. Úchvatný je výhled z terasy nad tehdejším vězením nebo procházka udržovaným parkem.
