Ararat je se svými 5 137 metry nad mořem nejvyšší horou Turecka i Arménské vysočiny. Leží poblíž turecko-arménsko-íránského trojmezí a až do první světové války patřil Arménům, pro které je stále národním symbolem.
Bájemi opředený vrchol odjakživa přitahuje pozornost lidí z celého světa. Má se totiž za to, že právě zde během velké potopy světa přistál Noe se svou archou. Tato informace dosud nebyla potvrzena, ale ani vyvrácena, a tak je jen na vás, ke kterému názorovému táboru se připojíte. Rozhodně je to ale pozoruhodný vrchol, který si svou slávu zaslouží.
Trocha geografie
Ararat, pro Turky též Ağrı Dağı („hora bolesti“), pro Armény Azatn Masis (hora „svatá a svobodná“), je spící sopka na styku arabské a euroasijské desky. Její poslední sopečná aktivita byla zaznamenána během zemětřesení v roce 1840.
Celý masiv je asi 35 km široký a má dva vrcholy – Velký (5 137 m n. m.) a Malý Ararat (3 896 m n. m.). Úpatí Araratu leží ve výšce okolo kilometru a obklopují ho stepi, které jsou zjara pohádkově zelené a plné pasoucího se skotu, na podzim pak sežehnuté od sluníčka.
První zaznamenané snahy o zdolání Araratu proběhly už ve středověku, oficiálně se to však podařilo až v roce 1829 skupině, kterou vedl německý přírodovědec Friedrich Parrot a v té době teprve 20letý arménský spisovatel a národní buditel Chačatur Abovjan.
Celoročně zasněžený ledovcový vrchol v kombinaci s velmi prudkým převýšením z Araratu i dnes dělají oblíbenou metu zdatnějších horalů. K jeho zdolání je ale kromě dobré fyzičky potřeba povolení od tureckých úřadů („Ararat visa“) a doprovod oficiálních horských průvodců.
Přístav slavné Noemovy archy?
Archa měla přistát na úbočí Araratu
Příběh o Noemově arše asi všichni dobře znáte. Legenda ve starozákonní knize Genesis praví, že když se Bůh rozhodl seslat na zkažené lidstvo zkázu, zalíbil se mu čestný Noe, kterému poručil postavit obrovskou archu. Ta měla být tak velká, aby pojala celou jeho rodinu (manželku a 3 syny se svými ženami) a minimálně jeden pár od každého zvířecího druhu.
Noe Boha poslechl a snažil se přesvědčit ostatní, aby se také zachránili. Všichni se mu ale vysmáli. Když po dlouhých letech archu dokončil a svou rodinu i všechna zvířata konečně nalodil na palubu, Bůh za ním zavřel dveře a seslal na svět velkou potopu. Vydatné deště trvaly 40 dní a nocí. Nikdo mimo archu nepřežil. Když pak po více než roce voda konečně opadla, Noe spolu s přeživšími založili novou civilizaci.
Archa během velké vody přistála na úbočí vysoké hory. V bibli není přesně specifikováno, o jakou horu se jednalo, lidé z celého světa se ale po staletí shodují, že mohlo jít právě o Ararat. Archeologové, horolezci, lovci pokladů, podvodníci... ti všichni se zde slavnou loď horlivě snažili a stále snaží najít.
Araratská anomálie
Některé objevy byly přesvědčivější než jiné, vesměs všichni však argumentují tím, že se toho v důsledku ničivé síly lávy stejně příliš dochovat nemohlo. Americkému letectvu se v místech, kde výjimečně roztál led, opakovaně podařilo vyfotit útvar, který připomíná loď. Nejasné snímky, kolem kterých turecké i americké úřady podezřele mlží, jsou předmětem odborných diskuzí.
Podle jiné teorie koráb zavadil o vyvýšeninu Durupınar jižně od Araratu. Ta svým tvarem připomíná právě trup obrovské lodi a podle mnohých je vysoce nepravděpodobné, že by nápadný útvar vznikl přirozeně. Geologové ale tvrdí opak. Ani v jednom případě pravost archy dosud potvrzena nebyla a o jejím osudu tedy můžeme nadále jen spekulovat.
Národní symbol v nesprávných rukou
V Jerevanu jsou vysoké budovy, aby bylo na horu dobře vidět
Přestože Ararat leží na území tureckého Kurdistánu, pro Armény i nadále zůstává důležitým symbolem staletých bojů za nezávislost. Hora odjakživa patřila právě Arménům, prvnímu křesťanskému národu, který prosperoval v jejím podhůří.
Změnilo se to po roce 1915, kdy Turci začali Armény z oblasti vyhánět. A co víc, hromadně je vyvražďovali. Během tzv. arménské genocidy přišlo o život okolo 1,5 milionu Arménů. Území okolo Araratu Turecku oficiálně připadlo v roce 1921 při podpisu Karské smlouvy, mírové smlouvy mezi tehdejší Osmanskou říší a Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republikou (Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie). Turci genocidu dodnes neuznali a o navrácení území svým sousedům nechtějí ani slyšet.
Vztahy mezi oběma státy jsou dnes stabilizované, přesto jsou jejich hranice nadále uzavřené. Pokud tedy někdo z Arménů touží navštívit Ararat, jediná legální cesta vede přes Gruzii nebo Irán. Velkou hlavu si z toho však nedělají, na vrchol s láskou a uznáním pohlížejí zpovzdálí a s oblibou tvrdí, že ho Turci mají pouze ve „výpůjčce“.
Řada socialistických staveb v Jerevanu je koncipována tak, aby z nich bylo na Ararat dobře vidět. Hora je také součástí arménského erbu a v Jerevanu se už od roku 1887 vyrábí stejnojmenná brandy, kterou si zamilovali světoví velikáni Winston Churchill, Frank Sinatra nebo ruský car Mikuláš II.
