Víte, že...
Teprve před třemi lety byly tragické události let 1915–1918 uznány jako genocida Arménů také českými orgány. Na Slovensku je popření arménské genocidy trestáno 5 lety vězení.
Poznejte zemi s drsnými životními podmínkami, nádhernou přírodou a odlišnou kulturou, kterou masový turismus doposud nepohltil. Malý vnitrozemský stát na hranici s Evropou, který hraničí s nepřátelským Tureckem a Íránem, tajuplným Ázerbájdžánem a hornatou Gruzii, nabízí nezapomenutelnou podívanou.
Země, jejíž území se z 90 % nachází ve výšce nad 1000 m n. m., je pro spoustu cestovatelů dodnes tak trochu záhadou. V každém, kdo zemi navštívil, však zanechala hlubokou stopu. Proč?
Možná je to skutečností, že právě Arménie jako první v roce 301 přijala křesťanství za státní náboženství, nebo jedinečnou, téměř orientální, atmosférou. Pojďme si povahu země a její důvody připomenout v následujícím článku.
Moderní ráz Jerevanu v kontrastu s tradicí
Jerevan je jistě vstupní branou do země, kde cesta mnoha dobrodruhů dychtících po poznání Arménie začíná. V hlavním městě, které je proslulé svými kontrasty, dnes žije polovina všech obyvatel země.
Moderní vliv z Evropy zasáhl nejsilněji právě Jerevan, a to zejména kvůli častým zemětřesením a následným rekonstrukcím. Naopak okolí a venkov Arménie si stále zachovává tradiční skromný život.
Na několika kilometrech tak zažijete dva naprosto odlišné světy, a o to víc si Arménii zamilujete.
Přes 6 milionů Arménů žije v zahraničí. Proč?
Dnes žijí na území Arménie téměř 3 miliony obyvatel. Vlivem dějinných událostí spousta Arménů žije po celém světě, především v Americe, Francii a Rusku. Jednou z posledních příčin byla turecká genocida Arménů v letech 1915–1918. Podle místních v ní o život přišly až 2 miliony Arménů. Napjaté vztahy s Tureckem jsou po této tragické události citelné dodnes.
Arméni žijící v zahraničí se oproti některým menšinám řádně integrují do migrovaných zemí, i přestože si stále zachovávají svou identitu spolu s arménskými tradicemi a zvyky v komunitách po celém světě. V daleké minulosti nejen vlivem genocidy, ale například i kvůli živelným pohromám byla spousta západních Arménů nucena opustit své domy a stěhovat se.
Mnohdy celé rodiny, ale i vesnice emigrovaly společně (i spolu s názvem vesnice) třeba jen o několik set metrů na východ. Vlivem dlouhodobého stěhování obyvatel se tak dneska setkáváme s arménskými názvy čtvrtí či ulic pojmenovanými právě komunitami, které žijí například již desítky let v USA.
Památník obětem genocidy na vrcholku hory
Dlouhá kamenná cesta na vrchol hory Tsitsernakaberd vede k vysokému jehlanu, kde z reproduktorů zní církevní hudba. Ihned ve vás rozehraje směs pocitů.
Památník tady návštěvníkům připomíná křivdy a násilí páchané na nevinných lidech během let 1915–1918 . Citlivé místo s dochovanými dokumenty, mapami a fotografiemi sbíranými napříč generacemi vzbuzuje rozpaky.
Perlou země jsou její obyvatelé
Místní jsou patřičně hrdí na kulturu a zvyky, hlavním pilířem jejich tradic je především lidský přístup a humanita, která má kořeny právě v křesťanství. Největším lákadlem jsou i proto nejstarší církevní památky, které jsou zasazené v drsné arménské přírodě.
Perlou této nádherné země jsou ale jednoznačně její obyvatelé – vstřícní, pohostinní a dobrosrdeční i přes všechna historická úskalí a genocidy. Přijeďte se s nimi seznámit i vy.