V čem spočívá chuť a pestrost arménské gastronomie? Tajemstvím je široká škála koření, které u nás jen tak nenajdete. Samit, hamem, tarchun nebo regan patří k exotickým kořením vytvářející jedinečnou chuť, kterou stojí za to ochutnat.
Milovníci masa a zeleniny si pochutnají
Strava místních obyvatel je velice pestrá. Nechybí v ní maso, především mleté, arménský chléb nebo zelenina. Nejtradičnějším pokrmem je „tolma“ – pokrm připravovaný především ze skopového či jiného mletého masa zabaleného ve vinném listu, doplněný česnekovo-jogurtovým dresingem.
Dalším oblíbeným jídlem je „lamadžo“, což je masová směs s lavašem (chléb). Najdete ho ale i pod názvem arménská pizza.
Vyzkoušejte také „adžab-sandal“. Je to směs mletého masa smíchána s osmi druhy zeleniny (paprika, lilek, cibule aj.), někdy ji ovšem najdete i ve vegetariánské verzi bez masa.
Těm nejodvážnějším pak doporučujeme ochutnat tjvjik – hovězí vnitřnosti smažené s cibulí.
Víno jako dezert, káva místo čaje
Oblíbená jsou mezi místními dezertní vína
Tradiční víno z granátového jablka jistě potěší milovníky sladkých vín. Jeho cena je na místní poměry poměrně vysoká, ale za ochutnání jistě stojí. Místní často dezertní vína konzumují jako dezert.
Při stolování se objevuje na stole také miska se sušenými plody a ořechy. Káva se tu připravuje stejně jako v Turecku v džezvě, je dostatečně silná a poté se přelévá do hrnku.
Arménská brandy – nápoj diplomatů a státníků
Nejznámější značkou brandy v Arménii je Ararat, pojmenovaná po nedaleké bájné hoře, ke které Arménci vzhlížejí i přesto, že již leží na tureckém území.
V jerevanské destilérce v dubových sudech zraje nápoj, jehož kvalitu obdivují i Francouzi, odborníci na světoznámý koňak z francouzské oblasti Cognac.
Jedním z největších obdivovatelů a protagonistou arménského „koňaku“ byl Winston Churchill, který si pravidelně každý měsíc nechal posílat zdejší brandy až do Londýna.
(Ne zcela) pravdivý příběh o záchraně života
Brandy byla oblíbená u W. Churchilla
V roce 1946 si britský premiér W. Churchill údajně vychutnával skleničku svého oblíbeného koňaku, ale byl velice překvapen, že se jeho kvalita zhoršila, a postěžoval si tehdy J. V. Stalinovi. Ten začal ihned pátrat, proč se kvalita snížila, a zjistil, že proběhla výměna technologa výroby v Jerevanu, a novému se moc nedařilo.
Markar Sedrakjan, původní technolog, se totiž už nějakou dobu nacházel na Sibiři v gulagu. Stalin nechal Sedrakjana osvobodit a poslal jej zpátky do Jerevanu. Kvalita pálenky se zlepšila a britský premiér tak zřejmě nepřímo zachránil lidský život a znovu si mohl vychutnávat brandy nejvyšší kvality.
Fakt, že arménská brandy je výborná, potvrzuje mnoho odborníků a láska W. Churchilla k arménské brandy byla zvěčněna v jeho odpovědi na otázku zaručené dlouholetosti. Tehdy prý Churchill odpověděl: „Nechoďte pozdě na večeři, kuřte havajské doutníky a pijte arménský koňak.“ Zda celému příběhu věříte, nebo ne, už ale necháme na vás…
