Pro milovníky sladkostí práce snů, pro dietářky noční můra – to je má reportáž o barcelonských cukrárnách. Ať už patříte do první, nebo druhé kategorie, jste zváni na exkurzi do světa zákusků, dortíků, dezertů a nejrůznějších sladkostí, abyste mohli načerpat inspiraci pro vaši příští cestu do Barcelony.
Nedávno jsem monitorovala sladkosti typické pro jednotlivé regiony Španělska, a když jsem chtěla napsat něco o barcelonských pamlscích a začala jsem toto téma studovat trochu do hloubky, zjistila jsem, že je toho tady tolik, že to vydá na celý článek, možná na celou knihu. Takže začal maraton po barcelonských chrámech delikates a všelijakých dobrůtek.
Escribà: dáma v letech
Jednou z nejstarších barcelonských cukráren je slavná Escribà, kterou najdete přímo na známém bulváru La Rambla. Upoutá vás hned na první pohled svým krásným modernistickým exteriérem, a když se podíváte do výlohy, jste ztraceni!
Cukrárna byla založena už v roce 1906, dnes ji vede čtvrtá generace rodiny Escribà. Jejich motem je: Nadchnout, překvapit, vytvořit jedinečné a neopakovatelné okamžiky. A myslím, že se jim to daří.
Úžasné zákusky roztodivných tvarů, ať už sem zavítám kdykoli, nikdy nejsou stejné, mění se podle roční doby a aktuální situace. Ale takovou stálicí a vlajkovou lodí je jejich nejznámější dezert „Rty“ (katalánsky Llavi), křiklavě rudá špulící se pusinka z bílé čokolády, vanilky a jahod. Hříšně dobré pokušení!
Kavárna „U Čtyř koček“
Další vyhlášenou barcelonskou oázou sladkého potěšení je ta „U Čtyř koček“. Byla založena na konci 19. století v krásné modernistické budově Casa Martí, kterou navrhl významný katalánský architekt Josep Puig i Cadafalch.
Jméno odkazuje na slavnou pařížskou kavárnu Le Chat Noir, kde původní majitel pracoval jako číšník. Tady v té barcelonské se podobně jako v té pařížské konaly nejrůznější umělecké výstavy, koncerty a literární vystoupení. Setkávali se tu místní umělci, především modernističtí architekti, ale chodil sem třeba i mladý Picasso, který zde měl dokonce i svou první výstavu.
Interiér se od té doby moc nezměnil, když sem vejdete, dýchne na vás duch starých časů, přítmí, příjemná hudba, trochu oprýskané kachličky, na zdech fotky slavných štamgastů. Klidně si můžete představit, že sem za chvilku vejde mistr Picasso, v podpaží svůj skicák, usadí se ke stolku pod hodinami, rozevře noviny a dá si svou oblíbenou kávu s dezertem.
MŮJ TAJNÝ TIP: Mají tu nejrůznější sladkosti, ale já vám doporučuji objednat si místní specialitu, typický katalánský dezert Crema catalana. Je prostě boží! Lepší jsem v životě nejedla. Za mě je to nejlepší crema catalana nejen v Barceloně, v Katalánsku nebo ve Španělsku, ale prostě na celém světě! Na stupnici od 1 do 100 má 1 000 bodů!
Čtení: Zájezdy do Barcelony – srovnání a doporučeníCasa Amatller s českou stopou
Tahle kavárna, cukrárna a prodejna skvělé čokolády se nachází v nádherném modernistickém domě hned vedle slavného Gaudího domu Casa Batlló, s nímž tvoří blok domů nazvaných „Jablko sváru“, kde nejslavnější architekti na počátku minulého století soutěžili o to, kdo postaví hezčí dům.
Počátky firmy Amatller zabývající se výrobou čokolády sahají do 18. století. Byla založena už v roce 1797. V roce 1915 vyráběla čokoládovna neuvěřitelných 11 000 kg čokolády denně. Umíte si to vůbec představit? Já tedy ne!
Dokonce tady najdeme i českou stopu: Umělecké návrhy obalů na čokoládu nevytvářel nikdo jiný než náš slavný malíř Alfons Mucha, takže se dodnes na obalech této čokolády setkáte se známými secesními Muchovými krasavicemi.
MŮJ TAJNÝ TIP: Ve zdejší cukrárně si můžete nejen skvěle zamlsat, ale koupíte tu i krásné originální a oblíbené gastrosuvenýry s příběhem, třeba kvalitní čokoládu s originálním obalem od Alfonse Muchy.
Granja Viader: ta nejlepší čokoláda!
Další nostalgická kavárna zašlých časů, místo, kde v roce 1933 vznikl slavný kakaový nápoj Cacaolat, obdoba našeho Granka, který si tu v nezměněné podobě můžete dát dodnes. Nemám nic proti supermoderním designovým kavárnám a cukrárnám, ale já dávám přednost těm historickým, kde máte pocit, že se zastavil čas a můžete si popíjet kávu jako v minulém století.
Osobně mám raději, když na mě dýchne duch zašlých časů než ego architekta. Pokud jste na tom stejně, nesmíte vynechat kavárnu Granja Viader. I sem rád chodíval Pablo Picasso, popíjel kávu u stejných mramorových stolků, které tu s krásnou patinou, již umí vyčarovat jen čas, najdete dodnes.
Na zdech visí zaprášené diplomy a čestná uznání, které rodina získala na počátku minulého století, nebo historické reklamy na místní chloubu Cacaolat. Dlaždičky s krásným retrovzorem jsou na místech, kudy denně tisíckrát projdou nohy číšníků, už značně ošoupané.
MŮJ TAJNÝ TIP: Co jiného si tu dát než již zmiňovaný Cacaolat? Mají horkou i ledovou variantu, etiketa se snad od dob vzniku vůbec nezměnila, prostě esence nostalgie.
Pastissería Barcelona = cukrárna šampión
Toto je šampión mezi barcelonskými cukrárnami. V roce 2011 byl tento podnik vyhlášen nejlepší cukrárnou na světě, v roce 2019 pak nejlepší katalánskou a nejvíce inovativní cukrárnou. V nabídce mají nejrůznější zákusky a dezerty, vybrat si jen jeden, to je těžká volba.
U mě asi zvítězil romantický dortík Růže svatého Jiří, snad pro jeho tvar růžového květu, nebo pro spojení s katalánskou legendou o místním patronovi. Kdyby jeden dortík nestačil, můžete si ho koupit i jako celý velký dort! Ale to už je trochu velké sousto i pro mě.
Vynikající je i třešňový dortík La Cirera (což je katalánsky třešeň), který navzdory ingrediencím a svému názvu vypadá spíš jako jablko. Ale chuť má fakt nepřekonatelnou!
Zmrzlinárna, kde mají zadek lvice?!
Co by to bylo za reportáž o sladkostech, kdybychom vynechali v létě asi nejoblíbenější pamlsek – zmrzlinu! Krámky se zmrzlinou tu najdete na každém kroku, ty vám tu popisovat nebudu, protože se nijak moc neliší od těch v jiných městech.
Ale přeci jen pro vás mám jednu ledovou specialitu, vlastně několik… Malý nenápadný krámek na hlavní třídě La Rambla nabízí nanuky nevšedních tvarů. No uznejte, neláká vás dát si třeba Icephone, Kolumbův prst, Černý nanuk, Sladkou letní lásku, Zlatou ruku nebo třeba Zadek lvice (který podle legendy líbají obyvatelé Girony)? Pokud ano, nezapomeňte se tady při toulkách Barcelonou zastavit a vybrat si svého ledového favorita.
Kam zajít na šálek husté čokolády?
Úzká, nijak výjimečná ulička Petritxol vedoucí paralelně s Ramblou a ústící na malém příjemném náměstíčku u nádherné gotické baziliky Santa Maria del Pi je rájem všech milovníků čokolády.
Barcelona je s čokoládou úzce spjata, dostala se sem, když Kryštof Kolumbus objevil Ameriku a přivezl na starý kontinent nejrůznější nové plodiny, odsud se díky císaři Karlu V. dostala na vídeňský císařský dvůr, tady ji mniši začali rozpouštět do formy lahodného nápoje, aby obešli tvrdá pravidla půstu, při kterém bylo možné jen pít, nikoli jíst, takže tabulka čokolády by neprošla, ale šálek husté roztavené čokolády byl OK. A v této uličce najdete hned několik cukráren, kde si můžete na této lahůdce pochutnat.
Na churros do Granja La Pallaresa
Jednou z mých nejoblíbenějších cukráren v „čokoládové“ uličce je Granja La Pallaresa.
Tady se můžete usadit na staré rozvrzané dřevěné židličky k ještě rozvrzanějšímu stolku, který snad pamatuje začátky této cukrárny ve čtyřicátých letech minulého století, kývnete na číšníka a objednáte si těžce návykové churros con chocolate (vyslovuj čuros kon čokolate).
I když to není typicky katalánská sladkost, můžete si ji dát v celém Španělsku, a asi nejslavnější „churreríe“ jsou v Madridu, i tak ale stojí za to se tady stavit a tuhle kalorickou bombu ochutnat.
Když totiž podlehnete a jednou tuto zvláštní kombinaci ochutnáte, budete navždy ztraceni a příště už určitě neodoláte. Co vám mám vykládat, zabořit křupavou smaženou tyčinku do horké, husté, hořkosladké čokolády, to je okusit pravé blaho.
Delikátní náhradník Granja Dulcinea
Granja Dulcinea, další barcelonská churreríe v „čokoládové“ uličce.
Kdyby měli v Pallarese zavřeno, nebo kdyby tam bylo plno, tak nemusíte věšet hlavu, hned vedle se nachází další chrám churros con chocolate, ze stejné doby, s podobným příběhem, s téměř stejnými rozvrzanými židličkami, s nádechem romantické omšelé krásy a s výbornou horkou čokoládou – Granja Dulcinea. Takže se klidně stavte i tam.
Ale pozor, tuhle lahůdku si nemůžete dát kdykoliv, většina místních cukráren má přes poledne zavřeno. A když říkám „přes poledne“, tak tím myslím katalánský časový úsek, což je od 13,00 do 17,00 hodin. Ale v ostatních časech jste tu srdečně vítáni!
A protože jsou sladkosti má vášeň, zvu vás na tuhle exkurzi na živo a těším se, až vás příště budu moci po místních cukrárnách provést osobně, a to včetně degustace!
Dokážete velké věci – poznávejte svět, poznávejte sebe!
