Víte, že...
Do baziliky je umístěno i jedno dějství Verdiho opery? Jedná se o dílo Lombarďané na první křižácké výpravě.
Milánská bazilika svatého Ambrože (Basilica di Sant’Ambrogio) je jedním z nejstarších kostelů a také druhým nejdůležitějším svatostánkem ve městě. Zasvěcená je patronovi města, na kterého Miláňané nedají dopustit. Korunován tu byl i Karel IV. Pozornost si zaslouží vystavené artefakty, interiér baziliky i její exteriér, který dokonce inspiroval stavbu Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Milánský biskup Ambrož, patron města, se ve 4. století zasloužil o šíření křesťanství. Je pochován v kryptě pod bazilikou, která mu byla zasvěcena, a jeho ostatky představují jednu z hlavních relikvií kostela. Původní bazilika tu byla postavena ve 4. století v jeho době, stavba však prošla řadou úprav.
V 8. století ji například benediktini přebudovali na rozlehlý klášter. Na další významné přestavbě v 15. století se podílel i slavný architekt Bramante, který navrhl dostavbu dvou křížových chodeb a také arkádového vchodu, známého jako Portico della Canonica.
Zvuky pekla i korunovace Karla IV.
Bramantovo obdélníkové nádvoří, přes které se do kostela vchází, zdobí sloupová kolonáda, hlavice sloupů zkrášlují vzpínající se koně a rozzuření dravci. Stojí tu rovněž takzvaný Ďáblův sloup (Colonna del Diavolo), který pochází z římské doby a je svědkem potyčky Ambrože se samotným ďáblem. Ďábel chtěl Ambrože ranit svými rohy, místo toho se ovšem trefil do sloupu a dlouho se mu nedařilo se vyprostit. Když se mu to konečně povedlo, zalekl se a utekl. Podle tradice je z otvorů ve sloupu cítit síra a přiložíte-li ke sloupu ucho, uslyšíte zvuky pekla.
Sloup plnil důležitou roli při císařských korunovacích. Jednou z korunovací, která se tu odehrála, byla i korunovace Karla IV. lombardským králem. Karel IV. tu slavnostně přijal královskou korunu na Tři krále roku 1355 v menší kapli sv. Zikmunda v sousedství baziliky, kterou si patrně vybral proto, že z Francie do Čech přivezl ostatky sv. Zikmunda. Později dal toto jméno i jednomu ze svých synů. Takzvaná Železná koruna sem při příležitosti korunovace byla dovezena z nedaleké Monzy.
Interiér zdobený poklady
Další zajímavý sloup z granitu stojí v interiéru svatostánku. Zdobí ho Mojžíšův had, který prchá před hněvem krále Chizkijáše. Pokud by had ze sloupu sešel, symbolizovalo by to budoucí konec světa.
Trojlodní interiér dále zdobí hlavní oltář, skvostně zdobený zlatem, stříbrem a drahokamy či oltářní baldachýn, podpíraný římskými porfyrovými sloupy. Kaple jsou zdobeny mozaikami, na jedné z nich je zobrazen Kristus Pantokrator a po stranách scény ze života svatého Ambrože. Unikátní jsou i sochy orla, symbolizující evangelistu Jana, a anděla, symbolizujícího evangelistu Marka.
Baziliku svatého Ambrože zdobí rovněž dvě zvonice. Vpravo od hlavního vchodu stojící Zvonice mnichů (Campanile dei Monaci) pochází z 8. století a připomíná typické italské obranné věže. Vlevo stojící Zvonice kanovníků (Campanile dei Canonici) je ze 12. století a ukrývá pět zvonů.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníZahájení operní sezony i bleší trh na počest Ambrože
Na svého patrona svatého Ambrože nedají Miláňané dopustit. Sami si s oblibou říkají Ambroziáni. V den jeho svátku 7. prosince slavnostně začíná sezona v milánské prestižní La Scale. Od 7. prosince až do následující neděle se před bazilikou na Ambrožovu počest rovněž konal slavný bleší trh. Dělo se tak každoročně už od roku 1866 do roku 2006, kdy byl trh dočasně přemístěn na Foro Bonaparte před milánský hrad Castello Sforzesco. Trh je známý jako Oh bej! Oh bej!, což je název připomínající výkřiky místních prodejců.
Jeden z nejstarších milánských kostelů a druhý nejdůležitější milánský svatostánek hned po slavném dómu inspiroval dokonce i Kalifornskou univerzitu v Los Angeles, zejména pak stavbu její Royce Hall. Při návštěvě Milána si návštěvu této významné baziliky rozhodně nenechte ujít.
