Bazilika svatého Štěpána je jednou z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších sakrálních památek a zároveň třetí nejvyšší budovou v Maďarsku. Je zasvěcena králi Štěpánovi, který v roce 896 spojil maďarské kmeny a je považován za zakladatele maďarského státu.
Na místě současné baziliky stával menší kostel a spolu s národním sebeuvědomováním Maďarů rostly i jejich snahy o rozšíření tohoto kostela do reprezentativního svatostánku centra Uher. Plány na přestavbu existovaly již od roku 1810, ale stavba začala až v roce 1846. Architektem této nové baziliky byl určen Jószef Hild, jenž mimojiné projektoval i slavnou maďarskou katedrálu v Ostřihomi.
Nešťastné nehody
V případě tohoto největšího kostela v Budapešti se však ze stavebního hlediska nejedná o baziliku, nýbrž o kostel v půdorysu řeckého kříže. Průběh jeho stavby nebyl zcela standardní. Nejen, že během stavby trvající 60 let zemřeli 3 její vedoucí architekti, ale doprovázelo ji také dost vážných nehod.
22. 1. 1868 přesně v 17:10 se zřítila dokončená kupole, která sahala do výšky 51,5 metrů. Nehoda si naštěstí nevyžádala žádnou oběť. Po nutných zpevňovacích pracech byla nová kupole postavena do výšky 96 metrů.
Druhé vážné poškození kupole utrpěla během druhé světové války a další během její rekonstrukce, kdy v roce 1947 zachvátil provizorní dřevěné zastřešení požár. V roce 1982 bylo zaznamenáno poslední vážné nebezpečí, které zapříčinila kupole chrámu svatého Štěpána. Větrná bouře strhla jeden z plátů střešní krytiny a shodila jej na ulici.
Finální dokončení této stavby je datováno dnem 9. 11. 1905. U instalace závěrného klenáku byl osobně přítomen i císař František Josef I. Bazilika byla od svého postavení v majetku státu a až v roce 2001 přešla do správy katolické církve.
Současnost
Dnes se bazilika těší velké návštěvnosti, dokáže pojmout až 8 500 lidí. Kupole sahají do výšky 96 metrů (má evokovat rok 896, kdy vznikl maďarský stát), stejně jako kupole budovy parlamentu. Je zde možnost vyjet na ochoz na vyhlídku jedním ze dvou výtahů nebo po 364 schodech.
Relikvie
Nejsvětější relikvií tohoto kostela, potažmo celého Maďarska, je tzv. Svatá pravice – paže, která je považována za pravou ruku svatého Štěpána, ta je umístěna ve stejnojmenné kapli. Ruka byla objevena v roce 1083, tedy 45 let po smrti krále Štěpána, kdy bylo rozhodnuto o exhumaci jeho těla a znovupohřbení na místo dnešní baziliky.
V jeho hrobě byla nalezena neporušená pravá paže, která je považována za zázračnou. Pokud do kasičky vhodíte 100 forintů, relikviář se na 118 sekund rozsvítí.
