Nejvyšší státní instituce Nového Zélandu, jako jsou Parlament a Vláda, sídlí v hlavním městě Nového Zélandu Wellingtonu. A to na velmi originálním místě, totiž ve včelíně. Nevěříte? Nechte se přesvědčit, druhou takovou instituci na světě nenajdete.
Ne jen jedna budova, ale celá Parlamentní čtvrť
Stavba se nachází v Parlamentní čtvrti
Na severozápadě Wellingtonu, v obchodní části města, najdete Parlamentní čtvrť. Komplexu historických budov dominuje jedna. Beehive, česky včelín nebo úl, je exekutivní křídlo parlamentních budov a sídlo vlády.
Ministři a premiér tu mají opravdové pohodlí a dokonalý servis s množstvím restaurací a barů, ale i místnosti pro televizní a rozhlasové natáčení, když je potřeba. Zdá se, že se o své zázemí rádi podělí. Budova je otevřená i běžným návštěvníkům, stačí se jen zaregistrovat.
Moc výkonná aneb Kdo je tu včelí královna?
Beehive funguje jako univerzální výraz pro pojmenování výkonné moci. Stejně tak jako se často používá spojení „Bílý dům se vyjádřil...“ pro rozhodnutí amerického prezidenta, tak na Novém Zélandu platí to samé o, v češtině trochu humorných, slovních spojení jako „Včelín rozhodl...“. V takovém případě se jedná o rozhodnutí z „vrchu“, ať už všech včeliček, tedy vlády nebo královny, tak i premiéra.
Trocha historie
Stavba nového parlamentu začala roku 1914
Původní žulová budova parlamentu v edwardiánském neoklasicistním stylu byla celá postavená z místních materiálů. Mramorové obloží pocházelo z Takaky na pobřeží Tasmanova moře.
Stavební kámen z poloostrova Coromandel nedaleko Aucklandu. Na začátku století bohužel kompletně celá vyhořela. Stavba nového parlamentu začala v roce 1914, ve dvacátých letech bohužel zůstala nedokončená.
Pilné včeličky nebo jenom náhoda?
A proč se vlastně budově říká včelín nebo, chcete-li, úl? V šedesátých letech vyvstala otázka, zda se má nedokončené historické sídlo parlamentu zbourat, dokončit nebo přestavět. Tohle téma bylo natolik citlivé, že bylo třeba najmout na vyřešení problému někoho nezaujatého, ideálně nepocházejícího z Nového Zélandu.
Britský architekt, Sir Basil Spence, se rozhodl pro moderní dostavbu v překvapivém tvaru úlu. Na nápad prý přišel díky místním zápalkám značky Beehive s ilustrací úlu na krabičce. Výrobci těchto zápalek později vyrobili limitovanou edici krabiček se zápalkami určenou jen pro poslance. Velmi podařený, přesně cílený marketing, co myslíte?
Slavnostní otevření i uvedení do „síně slávy“
Novou budovu slavnostně otevřela královna Alžběta II.
Novou budovu otevřela sama královna Alžběta II. v roce 1977. Vláda se do svých kanceláří nastěhovala o dva roky později. V roce 2015 prohlásila novozélandská vláda budovu Beehive, která budila v době své výstavby rozporuplné reakce, za národní památku.
Včelín, který není ze dřeva
Beehive je sedmdesát dva metrů vysoká stavba. To odpovídá asi desetipatrovému věžáku s tím, že čtyři patra má ještě schovaná pod zemí. Foyer, kde budovu slavnostně otevírala královna, zdobí mramorové podlahy a skleněným stropem vidíte wellingtonské nebe. Samotná střecha vládní budovy je tvořená dvaceti tunami oceli.
Včelínu se dostalo v roce 1992 zvláštní pocty. Národní banka označila stavbu za ikonu, která si zaslouží své místo na dvacetidolarové novozélandské bankovce.