Dějiny českého a německého národa se po dlouhá staletí prolínaly, v Čechách tedy můžeme objevit mnoho pozůstatků německého osídlení a naopak na území současného Německa nalezneme různá místa, která byla v minulosti osídlena Slovany včetně Čechů. Jedním z příkladů historicky českého města je berlínská čtvrť Český Rixdorf (Böhmisch-Rixdorf).
V současné době se zde česká menšina prakticky nevyskytuje. Nečekejte tedy typické české restaurace, jak je zvykem u čínských čtvrtí, ani ukázky naší národní kultury. Jedná se o historické místo, ve kterém pobývali čeští protestantští uprchlíci.
Několik slov o historii
Po třicetileté válce v době velmi tvrdé katolizace českého obyvatelstva byli nuceni všichni, kteří byli jiného vyznání, buď přejít na katolickou víru, nebo opustit zemi. Toto období, které Alois Jirásek popsal ve své knize Temno, trvalo poměrně dlouho. V 18. století pruský král Fridrich Vilém I. nabídl českým protestantům útočiště právě na území Pruska.
První česká protestantská osada byla založena roku 1722 a od roku 1737 se exulanti začali usídlovat na území Rixdorfu, kde o několik let později vznikla osada nazvaná Richardsdorp (Richardova ves). Řádově stovky původně českých obyvatel způsobily rozdělení obce na českou a německou, obě měly až do roku 1874 vlastní samosprávu. Češi zde působili zejména jako řemeslníci či zemědělci.
Tito usedlíci navazovali na tradici Jednoty bratrské, která se později rozdělila na několik evangelických církví. Na základě nápisů na místním hřbitově můžeme zjistit, že se na tomto místě dlouho používala čeština. Ještě náhrobky z počátku 19. století jsou popsány dvojjazyčně, a dokonce ulice s názvem „Mala ulicka“ byla přejmenována na Kirchgasse až roku 1909. V současné době se zde již česky nedomluvíte.
Památky v Rixdorfu
Památek z období českého osídlení zde naleznete velké množství. Ačkoli osadu roku 1849 postihl velký požár a mnoho budov bylo zničeno, podařilo se téměř vše během krátké doby vrátit do původního stavu. Je možné zde dosud obdivovat budovu bývalé školy, český hřbitov, Betlémský kostel, Rixdorfskou kovárnu nebo zahradu Komenského.
Budova bývalé školy
Ta stojí na již zmíněné Kirchgasse a je velmi dobře zachována. Učilo se v ní v letech 1753–1909. Nepřehlédnutelný je hlavně kalich na průčelí, který připomíná hlavní princip Jednoty bratrské. Ve školní budově se také nacházel modlitební sál, v němž je v současné době malé muzeum.
Betlémský kostel
Betlémský nebo též Rixdorfský vesnický kostel najdete na náměstí Richardplatz. Jeho historie se datuje až do 15. století. Později byl zničen při velkém požáru a znovu obnoven roku 1737. Kostel je dodnes funkční a konají se v něm bohoslužby. Už ale ani při nich neuslyšíte češtinu. Kromě mší můžete navštívit i některý z četných koncertů, neboť stavba má velmi dobrou akustiku a církev je velmi aktivní v sociálním i kulturním životě.
Český hřbitov
Ten se nachází na ulici Kirchhofstrasse. Vznikl z důvodu velké úmrtnosti českého obyvatelstva roku 1751 a zpočátku sloužil pouze pro českou osadu. Jedná se o druhý nejstarší dodnes používaný berlínský hřbitov. Byli a jsou zde pohřbívání věřící ze všech tří evangelických církví, které stojí na pilířích Jednoty bratrské.
Rixdorfská kovárna
Přímo na náměstí Richardplatz uvidíte významnou historickou budovu. Už v 17. století zde působil kovář, který ale jednou za čas dojížděl z Berlína. Místní kovář zde začal působit cca o 150 let později. V současné době zde sice stále existuje kovárna, ale ta funguje na bázi umělecké a renovační. Jednou za čas, obvykle před Vánoci, je možné zde uvidět přehlídku kovářské činnosti.
Zahrada Komenského
Tato zahrada nemá příliš dlouhou historii, oficiálně byla založena roku 1995 na památku J. A. Komenského. Slavnostního založení se tehdy zúčastnili primátoři Prahy i Berlína. Objevují se zde symboly, které vycházejí z myšlenek Komenského, a hlavně zde uvidíte historii Českého Rixdorfu. Slavnostní otevření zahrady, při němž byla podepsána smlouva o partnerství mezi Prahou a Berlínem, mělo symbolicky přispět k dobrým vztahům Čechů a Němců.
Umístění
Bývalá česká čtvrť se nachází v berlínském obvodě nazvaném Neukölln relativně daleko od centra města. Nepříliš daleko se ale nachází stanice metra Karl-Marx-Strasse linky U7.
