S trochou fantazie připomíná londýnský Westminsterský palác. Byl právem zařazen mezi 100 nejlepších holandských památek. A co to vlastně je? Komplex budov, kde se setkávají nejvyšší státní úředníci a politici. Místo, které na vás dýchne důležitost okamžiku. Zkrátka vznešenost každým coulem.
Haagský paradox
V Haagu sídlí přes 100 mezinárodních organizací
Třetí největší holandské město, založené ve 13. století, je sídlem nizozemského panovníka, parlamentu i vlády. Přese všechny jeho důležité funkce zůstává i nadále hlavním městem Amsterdam. Zároveň je sídelním městem pro 150 mezinárodních organizací a má zásadní vliv právě proto, kolik zde sídlí významných politických a správních orgánů. Půlmilionové město je domovem pro Mezinárodní soudní dvůr, Evropský patentový úřad a mnoho dalších, jejichž výčet by vydal na samostatný článek.
Ačkoli se na první pohled může zdát, že je město plné úředníků a byrokratických kanceláří, najdete zde i několik kulturních i turistických atrakcí. Nepochybně stojí za zmínku obrazárna Mauritshuis, ve které jsou vystavována díla Rembrandta van Rijna a mnohých dalších.
Pro fanoušky architektury uvádíme, že galerie nedávno prodělala rozsáhlou rekonstrukci a došlo k propojení podzemní části budovy s vedlejšími stavbami. Zároveň doporučujeme navštívit Palác míru, jehož stavba byla dokončena před více než sto lety. Co bychom dnes ale chtěli extra vyzdvihnout, je Binnenhof.
Binnenhof, důkaz toho, že i domy můžou být něco extra
Gotický hrad ze 13. století původně sloužil jako sídlo holandských hrabat. Politickým centrem Holandského království se stal až v roce 1584. Ridderzaal neboli taneční sál dnes tvoří centrum celého komplexu. Každé třetí zářijové úterý zde král přednáší svůj projev z trůnu. Ostatní budovy lemují jeho strany tak, že vytváří obří obdélník kolem samotného Ridderzaalu.
Před ním vzniká velké nádvoří a z druhé strany, tedy vzadu, je nádvoří menší. O jeho vzniku se mnoho neví, některé zdroje uvádějí, že usedlost byla postupně zvětšována, přistavovány byly boční zdi, později i kaple a část, kde své útočiště našly návštěvy, především rytíři. Největší stavební boom zažil Binnenhof během vlády vévody Alberta I. a jeho nástupce Viléma II., kteří zde trvale žili a komplex obestavěli budovami.
Čtení: Zájezdy do Holandska – srovnání a doporučeníKoho kde najdete aneb zasedací pořádek obřích rozměrů
Sněmovna se nachází ve východní části
Uspořádání a rozdělení jednotlivých částí je striktní a jasně dané. Dovnitř vstoupíte Stathouderskou bránou na vnitřní náměstí a můžete jasně sledovat, jak se postupem času přistavovaly jednotlivé části, neboť vám jednotlivé slohy dost napoví.
Jak již bylo řečeno, sídlí zde hned několik politických jednotek. Západní roh patří Senátu, zatímco Poslanecká sněmovna se dnes setkává ve východní zmodernizované části. Malá věž neboli Torentje je zázemím předsedy vlády a Treveszaal, zasedací místnost, dnes slouží Holandskému kabinetu, což je nizozemský správní orgán.
Prohlídky s průvodcem probíhají denně kromě neděle, vstupenka vychází cca na 5 eur.
