Zámek v Blois: zámek plný příběhů

Na podobě zámku v Blois se podepsala velmi spletitá historie a řada majitelů. Tyčí se na kopci nad řekou Loirou v podivné směsici stylů v rozmezí 13. až 19. století. Nepatří k těm bezvýznamným – své oficiální sídlo zde mělo sedm francouzských králů a deset královen.

Básník s mladou ženou

Celé tyto komplikované dějiny započala tvrz, která byla postavena na obranu před Vikingy. Tu roku 1391 koupil bratr tehdejšího krále Karla VI. Ludvík a zdědil ji jeho syn Karel z Orleáns.

Ten padl během Stoleté války v bitvě u Azincourtu do zajetí a byl uvězněn v Anglii, kde si krátil čas studiem literatury a psaním básní. Když byl po pětadvaceti letech propuštěn, zamiloval se tento čerstvý padesátník do čtrnáctileté Marie de Cleves, oženil se s ní a pro společný život přestavěl Blois na pohodlný zámek.

Později tu zúročil čtvrt století literárního studia v zajetí a z Blois se stalo kulturní centrum Francie. Roku 1458 tu dokonce uspořádal soutěž v poezii, jíž se zúčastnil i Francois Villon se slavnou básní Balada ze soutěže v Blois (jestliže vám nic neříká název, určitě si vzpomenete na verše: Já u pramene jsem a žízní hynu,...)

Král s dikobrazem v erbu

Syn Karla Orleánského Ludvík XII., korunovaný roku 1498, si Blois zvolil za své sídelní město. Tím zůstalo po dobu celých sta let, dokud se Jindřich IV. nepřestěhoval do Paříže. Ludvík XII. provedl rozsáhlou rekonstrukci celého areálu – zrušil původní opevnění, které nahradil dnes již neexistující italskou zahradou, a postavil křídlo z červených cihel a šedého kamene, které dnes slouží jako vstup do zámku.

Nad hlavní branou mohou také návštěvníci vidět kopii sochy tohoto krále. Ta původní byla zničena během Velké francouzské revoluce. V celém křídle je možné najít často zobrazené erbovní zvíře tohoto krále – dikobraza, který ideálně symbolizuje schopnost zasáhnout nepřátele i na dálku.

Čtení: Zájezdy do Francie – srovnání a doporučení

Francouzská renesance dle italských vzorů

Dcera Ludvíka XII. se provdala za Františka I., korunovaného roku 1515. Za jeho vlády dosáhlo Blois svého stavebního vrcholu, neboť právě sem se chtěl král přestěhovat ze svého zámku v Amboise. Výsledkem této snahy je křídlo ve stylu rané francouzské renesance pod italským vlivem. Nejznámnějším jeho počinem je však úchvatné vřetenovité schodiště zdobené reliéfy v osmiboké věži.

Vražda úhlavního nepřítele

Další významný král Jindřich III. na Blois bydlet neplánoval. V dobách francouzských náboženských válek byl však vyhnán z Paříže a v letech 1576–1588 tady našel své útočiště. Sem také svolal roku 1576 generální stavy, které zasedaly v Salle des Etats. Rekonstrukce tohoto sálu ukončená v roce 2007 představuje největší restaurátorský projekt obnovy maleb v Evropě. Jejich plocha tu činí 8000 m².

Generální stavy tu rozhodly o potlačení hugenotů. Jindřich III., inteligentní a velmi tolerantní panovník (k jeho celkové charakteristice určitě patří i slova elegantní a zženštilý), se však snažil vše ukončit v míru. To ale přední katolík Jindřich de Guise odmítl.

Roku 1588 byly znovu do Blois svolány generální stavy, kde chtěl vévoda de Guise krále sesadit. To se mu však nepovedlo, neboť 23. prosince 1588 byl ve svém pokoji zavražděn dýkou. Král prý celou vraždu sledoval ze svého pokoje. Sám skončil v rukou vraha o šest měsíců později.

Rekonstrukce a pak kytičky

Ludvík XIII. pak zámek věnoval svému bratru Gastonovi Orleánskému jako svatební dar a roku 1617 sem uvrhl do vyhnanství svoji matku Marii Medicejskou. Ta z tohoto nuceného pobytu nebyla příliš nadšená a dle pověsti se jí i přes její značnou tloušťku po dvou letech v noci z 21. na 22. února 1619 podařilo utéct po provazovém žebříku. Paradoxně tento čin vedl k jejímu smíření se synem Ludvíkem.

Gaston Orleánský byl dlouho považován za možného následníka trůnu. Proto mu kardinál Richelieu dopřával ze státního rozpočtu nemalé částky, které Gaston využíval k rozsáhlé rekonstrukci zámku. Za tímto účelem si najal Francoiase Mansarta, muže, po němž nese jméno místnost pod (ve Francii velmi populární) dvakrát lomenou střechou – mansarda.

Když se však Ludvíkovi XIII. narodil syn, ztratil Gaston naději na trůn a zároveň přišel o štědré státní dotace. Proto ukončil celou přestavbu, stáhl se do soukromí a po zbytek života se věnoval sbírání rostlin.

Zdevastování zámku revolucionáři i vojáky

Po smrti Gastona z Orleans zámek sto třicet roků chátral, takže když přišla Velká francouzská revoluce, byl již v dezolátním stavu. Ani to však nezabránilo revolucionářům zničit veškerou výzdobu a rozkrást cennosti.
Napoleon roku 1810 prodal zámek městu a to z něj udělalo kasárna. Zámek byl určen k demolici.

O jeho záchranu se zasloužil král Ludvík Filip, díky němuž se roku 1841 dostal na seznam historických budov, a tak se mohlo začít s jeho další rekonstrukcí.

Směs gotiky, renesance i klasicismu

V současné době tvoří zámek tři křídla. Jeho východní část vznikla ve stylu gotiky na přelomu 15. a 16. století za vlády Ludvíka XII. a dnes v ní sídlí Muzeum výtvarného umění a Archeologické muzeum.

Křídlo Františka I. představuje severní část zámku a pochází z let 1515 až 1519. Je postaveno ve stylu renesance s jasným italským vlivem. Uvnitř si návštěvníci mohou prohlédnout zrekonstruované bohatě zdobené komnaty Františka I., Jindřicha III. a Kateřiny Medicejské.

Nejmladší, klasicistní křídlo na západě je zdobeno dorskými, jonskými a korintskými prvky a vzniklo díky Gastonovi d´Orleans. Čtvrté, původní křídlo Karla Orleánského, bylo roku 1834 zničeno a na jeho místě vznikla vojenská kuchyně.

Zámek s historií

Za mnoho století své historie se stal Blois dějištěm mnoha událostí, které poznamenaly svět. V roce 1429 v místní kapli požehnal Renault ze Chartres, arcibiskup remešský, před tažením do Orleans Janě z Arku.
Roku 1462 se tu narodil budoucí král Francie Ludvík XII.

Od roku 1501 tady po dobu devíti let pobýval florentský filosof a politolog Niccolo Machiavelli. Roku 1545 se tu na plese seznámil Pierre de Ronsard s Cassandrou Salviati, která se mu stala inspirací jeho sbírky Lásky.
5. ledna 1589 zde zemřela královna Kateřina Medicejská, jejíž smrt dle pověsti přesně předpověděl její dvorní astrolog.

Široká nabídka návštěvníkům

Dnes se na zámku koná po celý rok množství akcí, které připomínají jeho bohatou historii. V létě na nádvoří probíhají šermířské turnaje doprovázené živou dobovou hudbou, od června do srpna se každý pátek hraje představení Zavraždění vévody Guise a v říjnu je každoročně vyprodán Velký renesanční ples.

Nejoblíbenější akcí je patrně Son et lumier (Zvuk a světlo). Jedná se o festival speciálních zvukových efektů a obří projekce na stěnách zámku, který probíhá na nádvoří. Návštěvníci se tu mohou seznámit s příběhy lásek a zrad i se záhadami v dějinách zámku.