Víte, že...
Když se řekne Golanské výšiny, většina lidí si nejspíš představí konflikt a válku? Nicméně Golanských výšin se není potřeba bát, pohyb po silnicích a osídlených oblastech je zcela bezpečný.
Když se v Izraeli vydáte na sever, do regionu Galiley, ze kteréhokoliv vyvýšeného místa uvidíte směrem na východ od Galilejského jezera pohoří. Tím pohořím jsou Golanské výšiny.
Za vším hledej vodu
V první řadě je potřeba si ujasnit, že nejde o výšiny v pravém slova smyslu, protože jejich výška se pohybuje průměrně kolem 300 metrů nad mořem. Vyššími se můžou zdát díky poloze Galilejského jezera po jejich západní straně, které je dvěstě metrů pod úrovní moře nebo díky svému strategickému významu v historii.
Právě historie jim vytiskla nápis bouřlivé přímo na temeno a nemluvíme nyní vůbec o té novodobé, protože konflikt je s Golanskými výšinami spjatý od dávnověku. O vliv tady bojoval kde kdo. Snad za nejstarší konflikt lze pokládat boj mezi Izraelity a králem jménem Og již v dávném starověku. Ale Golanské výšiny zaujaly také Asyřany a Peršany, později Římany.
Proč tolik boje o jedno pohoří? Odpověď je jednoduchá, pramení tady hlavní přítoky řeky Jordán, která naplňuje Galilejské jezero. Či už je to Dan, Banyas, Wazzani nebo Iyyon, všechny tečou z hory Hermon po Golanských výšinách do Galilejské roviny, kde vytváří Jordán. V tak suché oblasti, jakou je dnešní Izrael a Jordánsko, je voda vzácná.
Dobytím Golanských výšin tudíž vítěz získá kontrolu na vodou a tím nad celou oblastí, která byla ve starověku nesmírně důležitá a strategická, tudy vedly obchodní cesty a transport zboží mezi Orientem a Západem.
O Golanské výšiny dodnes přetrvává spor. Izrael si po dobytí oblast anektoval v roce 1982. Sýrie se o Golanské výšiny uchází. Ale něco z Golanských výšin patří Libanonu a ten se o svůj podíl uchází také. Moderní spor o tuto oblast vznikl v době, kdy byla na Blízkém východě vláda Britského a Francouzského mandátu. Už tyto dvě země vedly o přesném vymezení hranic spory.
Navzdory rozepřím a sporům si Golanské výšiny vedou svůj poklidný život v několika městečkách a vesnicích, které se tady nacházejí. Obyvatelé oblasti jsou převážně Židé a Drúzové, které můžete potkat při obdělávání půdy nebo při oddychu v kavárnách.
A pokud se rozhodnete navštívit Golanské výšiny, určitě se vám bude hodit těchto pár tipů na místní zajímavosti:
1. Trekking k pramenům Jordánu
Jarní a podzimní soboty patří na Golanech místním výletníkům, kteří přijíždí za účelem příjemně stráveného dne spojeného s piknikem u vodopádů jednoho z pramenů. Oslava vody koneckonců není na místní poměry nijak nezvyklá – pramen Banyas se přece jmenuje podle starověkého boha Pana, který ochraňoval vodu a vodní toky.
Oslava jde ruku v ruce právě s tou ochranou, které stát Izrael věnuje velkou pozornost – u každého pramene je přísný zákaz odhazování odpadků. A pokud by si někdo troufnul, riskuje, že ho usvědčí všudypřítomné oči milého hnědého zvířátka damana skalního. Co unikne damanům, neunikne uklízecím četám, které mají každý večer plné ruce práce.
Za čistotu platí návštěvníci, každý z pramenů je spolu se svým okolím prohlášen národním parkem. Hezkou procházku si můžete udělat k pramenům Banyas, Dan i Iyyon. Velmi dobře označené stezky vás tak zavedou na krásná místa v podhůří Golanských výšin.
2. Koupání na Golanských výšinách
U jordánských pramenů se zcela jistě můžete i trochu osvěžit, i když voda tady bude nejspíš ledová. Za dobrým koupáním se vydejte na jižní cíp Golan, k řece Jarmúk. Tam jsou léčivé prameny, o kterých věděl už i tetrarcha Filip, když mu byly Golany po smrti jeho otce Heroda přiděleny.
Koupání v moderních lázních je zážitkem, ale opomenout vykopávky antických lázní by byl hřích. Dosud je bazének naplněn vodou, je vidět, kudy se na procedury vcházelo a s trochou fantazie je možné si domyslet atmosféru požitku z úlevy od bolesti kloubů nebo komplikací spojených s vysokým tlakem.
3. Pro milovníky historie
Golanské výšiny jsou na historii a její stopy nesmírně bohaté. Zamířit tak můžete k mameluckému hradu Nimrod, odkud se vám otevře neopakovatelný výhled na krajinu Galiley. Nedaleko jsou zase vykopávky města Cesarea Filipova. Již zmíněný tetrarcha Filip tady měl své luxusní sídlo, leccos z jeho paláce se dodnes zachovalo.
A je-li libo ryze židovských památek, zamiřte do města Katzrin a k jeho synagogám a olivovým lisům, kde byly sepsány texty Mišny a v nich stará židovská moudrost. Bez ní se dnes neobejde žádná ortodoxní židovská komunita, protože napomáhá pochopení Starého zákona.
4. Ochutnejte olej a víno Golanských výšin
Není těžké si představit, jaké muselo být meditování nad slovem Božím ve stínu majestátních olivovníků. Rozjímání pod olivovníky může nerušeně pokračovat alespoň do té doby, co dostanete hlad, nebo spíš chuť na jeho plody. Ty musí být správně sčesané, vyčištěné a vykostkované, poté naložené do nálevu.
Jejich barva a chuť přitom závisí od doby sběru a nejjemnější chuť mají ty, které zůstávají na stromě nejdéle. Mají černou barvu a vylisované dávají nejkvalitnější olej. Nejenom že jsou tak zdravé pro zažívání, ale i lidská pokožka může z olivového oleje vstřebat látky, které na ni působí blahodárně. Proto se vylisované zbytky oliv používají k přípravě kosmetiky. I tu si můžete ve specializovaných obchodech vyzkoušet nebo přímo zakoupit.
A co víno? To se na Golanech nepěstuje dlouho, zato se mu tady výborně daří. Nejznámější vinařštví Golan Heights Winery funguje od 70. let a pozůstává z osmi mošavů a kibutzů, kde se vinná réva pěstuje. Stačí si vybrat jednu ze třech značek – Gamla, Yarden nebo Golan a ochutnávat.
Yarden Cabernet Sauvignon chutná výborně i bez ohledu na to, že je jedno z nejlépe oceněných vín v rámci golanské produkce. Jeho příchuť švestek a ostružin roztaví horkost, kterou Galilejské výšiny tak důvěrně znají. Kde vůbec hledat pravdu o Golanských výšinách? Třeba bude lepší následovat doporučení moudrého filozofa a nalít si sklenku dobrého Golanského vína.
