Víte, že...
Rumuni měli ve středověku, kdy bylo město obýváno Sasy, zakázáno v Brašově žít.
Brašov se může pyšnit historií sahající až do 13. století. Podle jedné z pověstí tam tehdy dovedl stovku dětí či mladých lidí z německého městečka Hameln krysař, aby tu založili vlastní město. Prameny však hovoří o založení města řádem německých rytířů. Stejně jako většina transylvánských měst, tak byl i Brašov obýván německými Sasy. Podívejte se, co dnes nabízí.
Lyžařské středisko Poiana Braşov
V padesátých letech minulého století nesl Brašov název Oraşul Stalin, tedy Stalinovo město. Na hoře Tâmpa, která se tyčí nad městem, se taky roky po vzoru nápisu Hollywood v americkém Los Angeles blýskal obrovský nápis Stalin. Po osmdesátém devátém se však město otevřelo turistům a dnes vítá návštěvníky z celého světa.
Jedná se o nejnavštěvovanější rumunské město, protože tady najdete opravdu všechno – dostatek hotelů, restaurací, muzeí, divadel, překrásné historické centrum a do hor je to, co by kamenem dohodil, kromě horské turistiky je okolí Brašova navštěvováno i díky blízkému lyžařskému středisku Poiana Braşov.
Brašov je opravdu grandiózní město, což si vybírá svou daň – ve městě se připravte na větší množství turistů. Díky tomu se ale místní mohou přetrhnout v otevírání nejrůznějších restaurací a jídelních stánků, a tak zde máte celou rumunskou kuchyni doslova jako na dlani.
Náš tip:
Pokud můžete, vydejte se do Brašova ve všední den.
Těžký průmysl jako podpis režimu
V historickém centru je na mnoha místech zákaz vjezdu aut
Kromě historického centra je Brašov klasickým velkoměstem východního bloku – za komunistického režimu zde byly vystavěny mnohé továrny, například výrobna traktorů Uzina Tractorul Braşov, ve které pracovaly tisíce nedobrovolně přesídlených Moldavanů. Brašov je ale dnes na východoevropské poměry velmi udržované a čisté město.
V historickém centru je na mnoha místech zákaz vjezdu aut, což je určitě na místě. Ve zbylých částech města je doprava opravdu hustá a k orientaci v cizím prostředí rozhodně nepřispívá fakt, že prakticky na každé křižovatce je namísto semaforů kruhový objezd.
Čtení: Zájezdy do Rumunska - srovnání a doporučeníNáš tip:
Pokud místo dobře neznáte a nechcete bloudit, doporučujeme spíše využít veřejnou dopravu.
V centru Brašova dýchá historie
Za návštěvu určitě stojí gotický kostel Biserica Neagrã, česky Černý kostel. Jeho výstavba trvala celých sto let (1377–1477), během kterých byl jednou téměř celý zničen tureckými nájezdníky a musel být stavěn od začátku. Místy až 37 metrů vysoká stavba je dlouhá asi 90 metrů a pyšní se více než 60metrovou věží, z nedostatku financí oproti původním plánům, kdy věže měly být dvě, pouze jednou.
Na konci 17. století postihl centrum Brašova, a i tento kostel rozsáhlý požár, jehož následky trvalo napravit opět sto let, podle poškozené fasády po požáru dostal kostel svůj dnešní název Černý. Další poškození pak čekalo kostel při zemětřesení v roce 1977, po kterém došlo opět k renovaci.
Biserica Neagrã je největším rumunským kostelem, který se také může honosit největším rumunským zvonem o hmotnosti 6,3 tuny. Kromě překrásné gotické architektury má návštěva kostela ještě jeden skvělý důvod – uvnitř se nachází unikátní sbírka tureckých koberců, které získávali obyvatelé města během několika staletí darem od osmanských obchodníků.
Historické muzeum města sídlí v radnici z roku 1420, která se nachází stejně jako Černý kostel na náměstí Piata Sfatului, které je obklopeno asi 3 km dlouhými hradbami. Ty podle legendy neměly bránit ve vstupu pouze tureckým nájezdníkům, ale také Vladu III., valašskému knížeti, který proslul jako předloha románového Drákuly, ale také jako krutý válečník, který nechával válečné zajatce napíchnout na kůl.
Světový rekord, který unikl o centimetry
Ulice Strada Sforii, která se v centru Brašova nachází, měří ve svém nejužším místě pouhých 111 centimetrů. S těmito mírami je 83 metrů dlouhá ulice jednou z nejužších na celém světě.
O pár centimetrů ji ale o světový rekord připravily tři další ulice – 29 cm široká ulice L’Androuno ve francouzském městečku Gassin, 31 cm široká ulice Spreuerhofstraße v německém Reutlingenu a 64 cm široká Parliament Street v anglickém Exeteru.
Pravoslavné ghetto
Pravoslavní Rumuni měli po celá staletí vstup do města zakázán. Katoličtí Sasové jim vyhradili městskou čtvrť Schei na jihovýchod od historického centra, ve které mohli žít.
V 15. století zde byla postavena gotická pravoslavná katedrála, později přibyly i další chrámy. Ve čtvrti Schei byla také v roce 1761 otevřena první rumunská škola, v jejíž budově můžete dnes navštívit muzeum školství.
