Úzké starobylé uličky, vůně čokolády, malebné kanály se siluetami labutí, klidná nábřeží, historické štítové domy, umělecké poklady v chrámech a galeriích… Vlámské Bruggy jsou romantickým místem s úchvatnou historií, která tu zůstala takřka zakonzervovaná ve své středověké podobě. Město inspirovalo malíře a spisovatele a nepřestává dráždit fantazii návštěvníků a lákat zástupy turistů. Proč mají zrovna Bruggy takové pohádkové kouzlo? Pojďte se s námi ponořit do příběhu jedné z nejnavštěvovanějších lokalit v Belgii…
Bruggy byly původně malou gallo-římskou osadou a významnějším městem se staly až v 9. století, kdy tu první flanderský hrabě založil pevnost na obranu proti výbojným Vikingům, kteří tehdy plenili přímořská města západní Evropy. Kolem této pevnosti brzy začalo vyrůstat město, ve kterém se usazovali obchodníci a pořádaly se trhy.
Krátce nato se již Bruggy vyšvihly na pozici významného obchodního střediska a důležitého přístavu: byly vlámským protipólem k Sieně, Florencii či bohatým Benátkám. Město se stalo slavným centrem obchodu se suknem a ve skladištích tu kromě něj ležely ruské kožešiny, švédští norci, dřevo z Baltu, vlna z Anglie, italské koření, obilí, jantar či diamanty a se vším se tu čile obchodovalo.
Zlatá éra Brugg: Lesk a sláva burgundského dvora
Největší rozkvět pak město zažilo ve 14. a 15. století, za vlády burgundských vévodů. Ti ve středověku ovládali velké území, které se rozpínalo od Severního moře až ke Švýcarsku a jeho hlavním městem byly právě Bruggy.
O lesku a přepychu burgundského dvora se vyprávějí legendy: byla to éra slavných malířů Jana van Eycka, Huga van der Goese nebo Hanse Memlinga, doba výstavby skvostných sídel, cinkání zlaťáků a pořádání opulentních dvorských slavností, při kterých z městských kašen teklo víno. Bruggy v té době náležely k předním kulturním centrům Evropy a dvůr burgundských vévodů byl údajně ještě daleko honosnější než dvory samotných francouzských králů.
O této zlaté éře se můžete více dozvědět třeba v předním muzeu výtvarného umění v Bruggách, v tzv. Groeninge Museum, které se může pochlubit úchvatnou sbírkou pozdně středověké malby. Návštěva nedalekého muzea Gruuthuse, umístěného v rozlehlém středověkém paláci, zase návštěvníkům přiblíží, jak se bohatým měšťanům ve středověku žilo.
Spatříte tu třeba autentickou kuchyň nebo středověkou lékárnu a také působivé tapisérie. Interaktivní moderní výstava Historium na hlavním náměstí Grote Markt se speciálními efekty působícími na všechny smysly vás pak do Brugg 15. století přenese dokonale.
Neslavný konec slavné éry: Bruggy ztrácejí svůj lesk
Historie tomu chtěla, aby burgundský rod nakonec skončil neslavně: jeho poslední mužský zástupce Karel Smělý padl v bitvě proti Švýcarům a dynastie vymřela po meči. Dcera Karla Smělého Marie se pak provdala za habsburského prince a pozdějšího císaře Maxmiliána I. a Bruggy začaly pod vládou španělské větve Habsburků pomalu upadat.
Ani Marii Burgundské se rodinné neštěstí nevyhnulo a zemřela pár let po svatbě po pádu z koně. Dnes odpočívá vedle svého otce, posledního mužského zástupce burgundského rodu, v bruggském Kostele Panny Marie. Tento svatostánek nemůžete při vašich toulkách městem vynechat, řadí se totiž k tomu nejlepšímu, co zde uvidíte.
Jeho krásu korunuje půvabně něžné sousoší Panny Marie s dítětem z bílého carrarského mramoru. Autorem této „Bruggské Madony“ není nikdo menší než sám Michelangelo, který sochu dokončil ve svých 29 letech a stala se jediným dílem, které za jeho života opustilo území Itálie.
Čtení: Zájezdy do Belgie – srovnání a doporučeníZkáza Brugg je dokonána: Město ztrácí životně důležitý přístup k moři
Vraťme se ale zpět k tomu, co se v Bruggách dělo po vymření burgundského rodu. Doba vlády Maxmiliána Habsburského v Bruggách nebyla zrovna růžová – v roce 1488 jej měšťané dokonce uvěznili a popravili jednoho z jeho blízkých rádců. Vladař vzpurné měšťany podle legendy potrestal tím, že jim nařídil, aby na kanálech na věčné časy chovali labutě.
K jednomu z nejmalebnějších zákoutí Brugg tak v dnešní době patří poklidný park Minnewater obývaný kachnami a elegantními labutěmi, ideální místo pro romantické procházky nebo rodinný piknik.
Kromě vzdorů a povstáním proti španělské větvi Habsburků a ztráty pozice vévodského města však Bruggy později potkala jiná fatální zkáza: naplaveniny v zálivu Zwin zcela odřízly město od moře a Bruggy ztratily své postavení coby hlavní přístav Flander.
Napomohlo to pro změnu Antverpám, kam se středisko obchodu přesunulo, nicméně Bruggy se staly mrtvým městem. Odešli obchodníci, námořníci i bohatí měšťané a Bruggy se staly bezvýznamným provinčním městem, v polovině 19. století dokonce nejchudším městem Belgie.
Paradoxně však toto neštěstí napomohlo k dnešní turistické atraktivitě města. Jeho vývoj se totiž zastavil v oněch slavných dobách, a tak mohou dnešní návštěvníci obdivovat takřka nedotčenou historickou krásu se středověkým koloritem.
Bruggské kanály nadchly i Winstona Churchilla!
Jedinečnost tohoto historického klenotu ještě zdůrazňují jeho malebné kanály, díky kterým Bruggy kdysi tak prosperovaly, protože právě síť kanálů tvořená řekami Reie a Dijver spojovala slavný flanderský přístav se Severním mořem. I sám Winston Churchill našel v místních kanálech zalíbení a dokonce je i maloval – dokladem je jeho fotografie s malířským stojanem na jednom z nábřeží, na které samozřejmě nechybí ani jeho oblíbený doutník.
Plavbu ve výletních člunech je při návštěvě Brugg naprosto nemyslitelné vynechat a patří k těm nejsilnějším zážitkům, které si z tohoto historického klenotu odnesete. Město jako vystřižené z romantického filmu s historickým centrem zapsaným na Seznamu světového dědictví UNESCO vás zcela uchvátí.
Odložte na chvíli fotoaparáty, odmyslete si japonské turisty důkladně dokumentující každou fasádu a nechte na sebe Bruggy působit: dívejte se, žasněte a těšte se z toho, že jste tam.
