Dvoumilionové hlavní město Rumunska láká návštěvníky na starobylé stopy dávných valašských knížat a princů, šlechtická sídla a široké bulváry, pro něž bývá metropole nazývána „Paříží východu“, i na stále přítomné dědictví komunismu a megalomanské stavby Nicolae Ceaușesca.
Na samém jihu Rumunska, mezi tokem Dunaje a hřebenem Karpat, leží na řece Dambovita Bukurešť – jedno z největších měst na Balkáně. Podle legendy jej jako malou osadu založil pastýř jménem Bukur, ve skutečnosti však vznikla coby sídelní město valašských knížat.
V 15. století se v Bukurešti rozhodl usadit spolu se svým početným dvorem kníže Vlad III., který vešel do všeobecného podvědomí pod přízviskem Drákula. Městu tehdy nahrávalo především jeho strategické umístění na důležité obchodní trase a také fakt, že bylo daleko od maďarských vlivů.
Starobylé jádro ve čtvrti Lipscani: historické stavby, živé trhy a nádech středověku
Za nejstaršími pozůstatky bukurešťské historie se návštěvníci vydávají do zdejšího Starého města, do čtvrti známé jako Lipscani, která je středověkým srdcem Bukurešti. V minulosti se jednalo o centrum obchodu, které bylo pojmenováno po obchodnících z Lipska – nejbohatších, kteří se tu ve středověku usídlili.
Ústředním bodem čtvrti Lipscani je Starý královský dvůr, založený již ve 14. století a později několikrát přestavovaný. Dnes je otevřen pro veřejnost stejně jako vedlejší kostel Biserica Curtii Vechi, v němž byli korunováni někteří z rumunských princů. Staré město je čtvrtí jako stvořenou k procházkám – úzké uličky skrývají živé trhy, starobylé hostince, obchůdky s uměleckými předměty a také množství malebných kavárniček a restaurací.
„Paříž východu“ s elegantními bulváry a Vítězným obloukem
V době rumunského osamostatnění na konci 19. století do Bukurešti dorazilo několik francouzských či ve Francii vystudovaných architektů, kteří rumunskou metropoli přestavěli podle pařížského vzoru a vybudovali zde široké bulváry. Rumunská šlechta si v této době podél nových ulic nechávala stavět svá honosná sídla, a dokonce zde byla postavena i replika pařížského Vítězného oblouku.
Hlavní městskou tepnou a nejelegantnějším bulvárem je Třída vítězství (Calea Victoriei), dlouhá asi 3 kilometry. Na jejím jižním konci stojí majestátní budova Národního historického muzea Rumunska, v němž se zájemci mohou seznámit s historií země a jejími uměleckými poklady.
Severně od Třídy vítězství se rozkládá velké Náměstí revoluce s budovou zimního paláce krále Carola I. Postaven byl na začátku 20. století a v jeho jižním křídle dnes sídlí Rumunská národní umělecká galerie.
Kromě toho je na náměstí k vidění také nejprestižnější hotel ve městě, Athénée Palace Hilton, klasicistní koncertní síň Atheneum nebo budova Ministerstva vnitra, dřívější sídlo Ústředního výboru komunistické strany, z jehož balkonu pronesl v roce 1989 Ceaușescu svůj poslední veřejný projev.
Odpočinek od ruchu velkoměsta: skanzen, sbírky lidového umění a hrob proslulého Drákuly
Ti, kteří touží uniknout shonu velkoměsta, mohou zavítat také do atraktivní rezidenční vilové čtvrti Cotroceni s vynikající botanickou zahradou a palácem Palatul Cotroceni, oficiálním sídlem rumunského prezidenta. Jednou z předních atrakcí města je také skvělé Muzeum rumunského sedláka, jedna z nejkrásnějších sbírek lidového umění v celé Evropě s tradičními kroji, řezbářskými díly, keramikou a pravoslavnými ikonami.
Severně od centra města najdete venkovní Muzeum vesnice, nádherný skanzen se třemi stovkami lidových staveb, které sem byly soustředěny ze všech koutů země. Z Bukurešti je to navíc nedaleko do dalších historických rumunských měst – a do kláštera Snagov s domnělou hrobkou obávaného Vláda Tepeșe alias knížete Drákuly.
Ceaușescovo šílenství a ohromný Palác parlamentu
Poslední komunistický prezident Rumunska, Nicolae Ceaușescu, je bohužel zodpovědný za to, že velká část staré Bukurešti byla zničena. Padla za oběť jeho stavitelským projektům a megalomanskému šílenství. Ceaușescu se po návštěvě Severní Korey v 70. letech 20. století rozhodl pro dalekosáhlou přestavbu Bukurešti, během níž byla velká část jejího historického jádra srovnána se zemí.
Staré domy byly zbourány a jejich místo zaujaly velkolepé budovy sloužící potřebám komunistické strany.
Symbolem Ceaușescovy přestavby je především ohromná budova Paláce parlamentu, třetí největší vládní budova na světě, na jejíž stavbě pracovalo na sedm stovek architektů. Dodnes nedokončená stavba má celkem 12 poschodí, čtyři podzemní patra, atomový kryt a více než 1100 místností. Interiéry jsou zdobeny mramorem a zlatem a osvětleny více než 4500 lustry.
Celkové náklady této stavby se vyšplhaly na 3,3 miliardy amerických dolarů, což v době prací představovalo 40 % tehdejšího ročního HDP celého Rumunska. Kolosální palác je dominantou Ceaușescovy betonové džungle Centrul Civic a dnes patří k vyhledávaným bukurešťským památkám. Zájemci se mohou vydat na prohlídku s místním průvodcem .
