Cambridge: slavné univerzitní město v číslech, které se stalo líhní držitelů Nobelových cen

Ve vzdálenosti osmdesát kilometrů severovýchodně od Londýna se nachází Cambridge – slavné univerzitní město s univerzitou starou přes osm set let. Charles Darwin, Isaac Newton, Lord Byron, John M. Keynes, Vladimir Nabokov či Princ Charles – netřeba vyjmenovávat všechny slavné osobnosti, které zde studovaly, o prestiži místní university vypoví pár překvapivých čísel.

Devadesát dva držitelů Nobelovy ceny, čtrnáct premiérů

Absolventi Cambridge po slavnostním ceremoniálu

Jestli v něčem Cambridge vítězí nad rivalským Oxfordem, pak je to právě počet držitelů Nobelovy ceny, kteří zde studovali. K letošnímu roku 2016 jich bylo rekordních devadesát dva – během posledních dvaceti let si tak připsala univerzita každoročně v průměru jednoho držitele. V počtu premiérů však pokulhává Cambridge s čtrnácti premiéry za Oxfordem pyšnícím se hned dvaceti sedmi ministerskými předsedy.

Dvacet osm tisíc studentů

Nádvoří v Cambridge

Cambridge má přibližně 120 000 obyvatel, přičemž studentská obec představuje téměř 30 000 osob. Není proto divu, že v městečku narazíte v kavárnách a místních pubech na mladé lidi, když každý čtvrtý občan Cambridge je student místní univerzity.

Čtení: Zájezdy do Anglie – srovnání a doporučení

Sto čtrnáct knihoven s třiceti milióny publikací

Pokud jste vášnivými čtenáři, v Cambridgi se rozhodně nudit nebudete. Jen samotná centrální univerzitní knihovna čítá na osm milionů knih – každoročně knihovna dostává zdarma kopie všech knih nově vyšlých ve Spojeném království.

V knihovně Wren Library na nejznámější koleji Trinity College můžete vidět Milneho rukopis Medvídka Pú. Mezi další vzácnosti patří knihy z osobní knihovny Isaaca Newtona či rané publikace Shakespearova díla. Až nebudete mít co číst, víte kam zamířit.

Třicet jedna colleges

Město

Ačkoli se v češtině mluví o kolejích, nenechte se zmást! Místní colleges nenabízí studentům pouze ubytování, ale zastřešují z velké části jejich výuku a studentský život. Koleje disponují vlastní jídelnou, knihovnou, nabízí studentům mimoškolní aktivity a v bakalářském studiu částečně organizují výuku studenta.

Některé koleje také nabízí různé druhy finanční pomoci, jiné ne, proto velmi záleží, jakou kolej si student zvolí. Nejrůznější spolky od divadla po veslování, formální kolejní večeře, na které se chodí v akademických hábitech a usedá k dlouhým stolům (tak trochu ve stylu Harryho Pottera) – studenti Cambridge mají o zábavu postaráno.

Dvacet pět Santových čepic a jeden veterán

Cambridgeští studenti se zdají být nadšenými horolezci – alespoň v noci a na univerzitním kampusu. Někteří se spokojí se zdoláním staletých střech, jiní si neodpustí pár šprýmařských kousků a vynáší na střechy nejrůznější předměty. V roce 1958 se podařilo talentovaným studentům strojařiny dostat na střechu univerzitního senátu vůz Austin Seven.

Po zbytek týdne se pak bavili tím, že sledovali univerzitní zaměstnance, policisty a hasiče, jak se neúspěšně vozidlo snažili dostat dolů. Nakonec auto museli odnést po dílech. V roce 2009 rozmístili studenti po střechách 25 Santových čepic, včetně věžičky architektonického skvostu kaple King’s College (tu byste si při návštěvě Cambridge neměli nechat ujít, ačkoli Santovu čepičku už na ní nejspíš neuvidíte).

Jeden most, nula hřebíků?

Matematický most v Cambridge postavený bez jediného hřebíku

Až vám někdo bude tvrdit, že v Cambridge se nachází most postavený Isaacem Newtonem v duchu gravitačních zákonů, na kterém byste nenašli jediný šroub či matici, tak se nenechte napálit! Studenti jej prý měli ze zvědavosti rozebrat, ale pak ho nedokázali smontovat do původní podoby bez použití kovových dílů.

Báchorka je to vskutku hezká, ale není na ní špetka pravdy. Matematický most (také nazývaný Dřevěný most) spojující dvě části koleje Queen’s College navrhl architekt William Etheridge v roce 1749, kdy už byl Newton dvacet dva let po smrti.

Most má sice neobvyklý vzhled a byl dvakrát zbourán a znovu postaven, ale že by v něm nebyly žádné hřebíky? Hřebíková legenda možná vznikla proto, že v původní konstrukci byly hřebíky umístěny z vnější strany mostu, a tak je z vnitřní strany nebylo vidět.

Jeden rok studia – devět tisíc liber!

Že je studium na nejlepších britských univerzitách drahá záležitost není třeba zdůrazňovat. Ještě v roce 2010 bylo roční školné zhruba 3 375 liber ročně.

Po vzdělávací reformě vlády Davida Camerona se školné téměř ztrojnásobilo na 9 000 liber za rok. Studenti s nízkým rodinným příjmem mají většinou nárok na třetinovou slevu, a tak místo původních 270 tisíc zaplatí v přepočtu „pouhých“ 180 tisíc korun – a to se vyplatí!

1,1 % univerzitních „odpadlíků“

Když už se studentům podaří se na Cambridge dostat a zajistit si dostatek financí či půjčku na studium, mají téměř vyhráno. Ne že by studium byla hračka, ale v porovnání s ostatními univerzitami se Cambridge pyšní velmi nízkým počtem „odpadlíků“ – jen 1,1 % studentů studium nedokončí.

Jeden závod, dva týmy

Slavný veslařský závod mezi univerzitami

Slavný veslařský závod mezi rivaly Cambridge a Oxford se koná pravidelně na přelomu března a dubna od roku 1856. Osmiveslice se utkávají na Temži na trati dlouhé 6,8 km. Členové obou týmů jsou označování jako blues (modří), přičemž Cambridge je ve světle modré a Oxford v tmavě modré.

Dosavadní skóre je 82 vítězství Cambridge proti 79 vítězství Oxfordu, přičemž v roce 1877 byl vyhlášen slavný mrtvý závod, neboť nešlo určit, kdo dojel do cíle jako první – údajně se na tom podepsal i rozhodčí John Phelphs, kterému bylo přes sedmdesát let a neviděl na jedno oko.

Cambridge rozhodně stojí za návštěvu. Nechte na sebe dýchnout majestátní atmosféru místní univerzity, udělejte si příjemnou procházku kolem místních kolejí, navštivte Fitzwilliam Museum a až se budete projíždět na loďce po místní řece Cam, nezapomeňte si vyfotit Matematický most – kdo jiný může říct, že viděl Newtonův most bez šroubů a matic?!