Víte, že...
Německý film nazvaný v češtině Hranice zoufalství nese původní název Frau vom Checkpoint Charlie? Je natočený podle skutečné události, která se stala roku 1982. Žena z Východního Berlína chce jet na pohřeb svého otce do Západního Berlína. Když se snaží utéct přes Rumunsko, skončí ve vězení. Západ za ni zaplatí výkupné, ale její děti zůstávají v Berlíně Východním.
Symbol rozděleného Berlína, symbol touhy po svobodě, symbol marných nadějí a tužeb. To je hraniční přechod mezi Východním a Západním Berlínem – Checkpoint Charlie.
V noci z 12. na 13. srpna roku 1961 obsadili východoněmecké vojsko, policie, pohraniční stráž a jednotky podnikových milicí hranici Východního a Západního Berlína. Veškeré spojení mezi těmito dvěma částmi jednoho města bylo přerušeno nejdříve ostnatým drátem a o tři dny později, 16. srpna 1961, se začala stavět neblaze proslulá Berlínská zeď.
Tento nejznámější symbol studené války v Berlíně měřil 155 km, sestával z 302 pozorovacích věží, dvaceti bunkrů a výška zdi dosahovala 3,6 metrů. Hranice Východního Berlína se stala nepropustnou. Přejít ji bylo možné jen na několika místech, nazývaných Američany Checkpoint, tedy kontrolní stanoviště.
Tři místa, která spojovala rozdělený svět
První z nich vznikl v městečku Helmstedt a dostal označení Checkpoint A. A protože písmenko A má v hláskovací abecedě NATO název alpha, začalo se mu říkat Checkpoint Alfa. O něco později pak byl vytvořen v Dreilindenu u Berlína Checkpoint B, zvaný Bravo.
Nejznámější Checkpoint Charlie (písmeno C odpovídá právě tomuto slovu) byl vytvořen uprostřed rozděleného Berlína deset dnů po stavbě Berlínské zdi na Friedrichstrasse. Představoval jediné místo, kde bylo možné přejít hranici mezi sovětským a americkým pásmem v Berlíně.
I tak ho mohli využívat pouze diplomaté, novináři a obyvatelé jiné než německé národnosti, a to za přesně určeným účelem, jako byly např. tranzit do SRN, přechod na letiště, návštěva v druhé části města atd. Dva měsíce po výstavbě Berlínské zdi právě na tomto místě došlo k demonstraci síly při konfliktu mezi americkým a sovětských sektorem – tanky obou zemí tu stály vzdálené jen 200 metrů od sebe.
Hraniční budka – obnovený symbol
Slavná hraniční budka na Checkpoint Charlie byla odstraněna po pádu berlínské zdi 22. června 1990. Znovu však byla postavena dle původních plánů a zachovaných fotografií o deset let později po sjednocení Německa, přesně 13. srpna 2000, u příležitosti výročí stavby Zdi.
Vrátila se i kopie původní cedule, která ve čtyřech jazycích, tzn. v angličtině, ruštině, francouzštině a němčině, informovala ty, kteří odcházeli ze Západního Berlína: „Opouštíte americký sektor.“
Dnes před strážní budkou je obnovený i obranný val z pytlů písku a „vojáci“ v dobových uniformách s vlajkami okupačních jednotek se tady s vámi rádi za jedno euro vyfotí.
Muzeum berlínské zdi – dokumenty o útěcích
Hned vedle slavného bývalého hraničního přechodu stojí Haus am Checkpoint Charlie, v němž má své sídlo Muzeum berlínské zdi (Das Mauermuseum). Založil ho roku 1962 historik a aktivista za lidská práva Dr. Rainer Hildebrandt. Ve dvou a půl pokojích tehdy shromáždil na základě spolupráce s novináři i s lidmi, kterým se Zeď podařilo překonat, informace o nově postavené Berlínské zdi.
Dnes toto muzeum zabírá plochu přes 2000 metrů čtverečních a soustředí se především na příběhy lidí, kteří se snažili utéct z Východního Berlína do západní části tohoto města. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout množství předmětů, jež sloužily k útěku přes 1,2 metrů širokou Zeď, skrze ni i pod ní. Vystaveny jsou tu i speciálně upravená auta, horkovzdušné balóny a miniponorka.
Nejnovější výstava pak mapuje vývoj lidských práv ve světě a zabývá se místy, na nichž jsou v současnosti porušována lidská práva. Jen o kousek dál se nachází památník sestávající ze vztyčených černých křížů s názvem Pomník Checkpoint Charlie, který připomíná osoby, jež zemřely při překonávání Berlínské zdi.
Checkpoint Charlie je snadno dostupný městskou dopravou. Na zastávce Kochstrasse zastavuje jak Ubahn č. U6, tak i Metrobus M29.
