Víte, že...
Chrám každý den odemyká muslimský klíčník? Děje se tak kvůli neshodám jednotlivých spravujících církví.
Jedno z nejsvětějších míst křesťanství se ukrývá v husté zástavbě v srdci jeruzalémského Starého Města. Oním místem je Chrám Božího hrobu, který vyrostl na místě Ježíšova ukřižování, pohřbení i zmrtvýchvstání. Ač to na první pohled možná nevypadá, interiér chrámu je velmi rozlehlý a jeho architektonická dispozice poměrně komplikovaná. Není se čemu divit, komplikovaná byla už samotná historie chámu jakožto jednoho z nejdůležitějších svatostánků křesťanství, jednoho z pilířů křesťanské víry a zároveň jedné z nejnavštěvovanějších památek v Jeruzalémě vůbec.
Historie Chrámu Božího hrobu sahá do druhého století, kdy dal na místě současného svatostánku císař Hadrián postavit chrám, aby zakryl jeskyni, ve které byl pohřben Ježíš. Byzantský chrám na tomto místě nechal ve čtvrtém století vybudovat císař Konstantin. Stavba byla několikrát přestavována a upravována. Ničily ji mimo jiné opakované požáry, zemětřesení i násilné útoky.
Ježíšův hrob a Golgota
Ježíšův hrob se nachází uvnitř edikuly
Veškeré přestavby a úpravy se podepsaly na současné architektonické dispozici chrámu, která je velmi nesouměrná. Uvnitř se nachází mnoho kaplí, rozložených v několika nadzemních podlažích. Současná podoba pochází z doby křižáckých výprav, kupole z roku 1870.
Ježíšův hrob je umístěn v edikule z 19. století, stojící v centrální části chrámu zvané katholikon. K jejímu znovuotevření po rekonstrukci došlo v roce 2017. Restaurátorské práce v dalších částech chrámu dodnes neustále pokračují. V jedné ze dvou místností v edikule je k vidění tzv. Andělský kámen – fragment z kamene, který měl zakrývat původní Ježíšův hrob. Ve druhé se nachází samotná hrobka, kterou dal císař Konstantin původně vytesat do okolní skály. Dnes ji zakrývá mramorová deska.
Schody vpravo za vstupem do chrámu vedou na Golgotu, kde byl Ježíš ukřižován. Nacházejí se tu dvě kaple – římskokatolická s moderními mozaikami a řecká pravoslavná, která se pyšní stříbrným oltářem, zhotoveným původně pro kardinála Ferdinanda de´Medici Domenicem Portigianim ve Florencii. U něho je k vidění stříbrný kotouč s otvorem, do kterého byl údajně zapuštěn Ježíšův kříž. V kapli lze vidět i kusy skály Golgoty.
Kámen pomazání, kaple sv. Heleny a křížová cesta
Ihned za vstupním portálem leží Kámen pomazání, na který bylo údajně položeno Kristovo tělo po sejmutí z kříže. Právě na tomto kameni mělo být jeho tělo pomazáno před vložením do hrobu. Od roku 1810, kdy sem byl umístěn, k němu poklekají věřící, aby se ho dotkli a políbili ho. Nad kamenem visí charakteristické lampy, věnované jednotlivými církvemi.
Ve svatostánku bylo vystavěno asi třicet kaplí, z nichž nejvyhledávanější je bezesporu kaple sv. Heleny, nacházející se pod úrovní současného chrámu. Ve starobylé cisterně na místě dnešní kaple údajně císařovna Helena našla roku 327 tři kříže, z nichž jeden je dnes k vidění v katedrále v Monze, další v Miláně a třetí v Římě. Sejdete-li z kaple ještě níž, dostanete se do kaple Nalezení svatého Kříže.
V chrámu se rovněž nachází posledních pět zastavení křížové cesty Via Dolorosa, a to ta, kde byl Ježíš svlečen z šatů, přibit na kříž, kde na kříži zemřel, byl z něj sňat a uložen do hrobu. V jejich blízkosti jsou umístěny oltáře, mezi nimi františkánský oltář s mozaikou, která zobrazuje scénu přibití na kříž, či latinský oltář, věnovaný žalu Panny Marie nad Ježíšovou smrtí.
Každou část svatostánku vlastní jiná náboženská obec. V současné době Chrám Božího hrobu řídí šest církví, přičemž o společné prostory se starají dohromady. Největší část spravují řecká pravoslavná a římskokatolická církev.
