Tam, kde se Rudé náměstí svažuje k řece Moskvě, stojí jedna z nejznámějších ruských památek: velkolepý chrám Vasila Blaženého. Prozkoumání fantaskní pestrobarevné stavby je povinností pro všechny návštěvníky města a přenese vás do časů středověké Rusi, do doby vlády obávaného cara Ivana IV. Hrozného…
Ivan IV. Hrozný během svého panování měnil tvář Moskvy a monumentální chrám Vasila Blaženého je tou největší stavbou, kterou v ruském hlavním městě nechal postavit. Byla vybudována na památku poražení Tatarů u Kazaně. Jednalo se tehdy o vskutku slavné vítězství, protože pustošivé nájezdy Tatarů na moskevské území trvaly více než sto let.
Díky svému vojenskému úspěchu u Kazaně navíc Ivan IV. Hrozný překročil etnické hranice staré Rusi, a tím byla zahájena proměna Moskevského státu v mnohonárodnostní impérium. Car si význam vítězství dobře uvědomoval a svým vojákům tehdy rozdal dary za plné tři tuny zlata. V letech 1555–1561 pak nechal vystavět pohádkový chrám, který nahradil starší kostel stávající na stejném místě.
Devítka coby symbol slavného vítězství
Půdorys chrámu tvoří devět hlavních kaplí propojených průchody. Uprostřed stojí ústřední, kolem ní pak čtyři velké kaple a mezi nimi ještě čtyři malé. Číslo devět přitom není náhodné – přesně devět dní totiž trvalo dobývání Kazaně, dnešního centra ruského Tatarstánu.
Později byla na severovýchodní straně chrámu dostavěna ještě kaple desátá, zasvěcená svatému Vasilovi řečenému jurodivému. Ten mimo jiné předpověděl, že jakmile Ivanova armáda opustí Kazaň, vládce zabije svého syna. A tak se skutečně stalo.
Chrám byl původně zasvěcen Panně Marii a dodnes nese oficiální jméno Pokrovský chrám. Po vystavění kaple nad hrobem svatého Vasila se mu však začalo říkat daleko známějším názvem, chrám Vasila Blaženého.
Pohádkový zevnějšek, za který se vypichovaly oči
Exteriér chrámu vévodícího Rudému náměstí je vskutku majestátní, směsici jeho barev a tvarů popsal výstižně třeba ruský básník Lermontov: „Je vystavěn stupňovitě jako Babylonská věž a vrcholí majestátní, duhově zbarvenou a členitou helmicí s kupolí, která je kolem dokola obklopena na všech stupních stavby mnoha menšími kupolemi a helmicemi, z nichž se ani jedna nepodobá žádné jiné a jsou rozestaveny po celé stavbě bez ladu a skladu.“
Traduje se, že car dokonce nechal po dobudování svatostánku stavitelům vypíchnout obě oči, aby už nikde jinde na světě nemohli tak pohádkovou stavbu postavit. Návštěvník pak podvědomě očekává, že vnitřní prostory pod nejslavnějšími moskevskými kupolemi budou minimálně stejně zdobné.
Soukromá svatyně velkého vládce
Opak je však pravdou, temný interiér s úzkými průzory je totiž spíše skromný a jiné moskevské chrámy jej se svými barevnými letitými ikonami hravě předčí. Tento fakt je však pochopitelný – Ivan IV. Hrozný totiž nenechal vystavět chrám pro lid, nýbrž pro sebe samého.
Mělo se jednat o osobní a zcela soukromou svatyni cara, ve které chtěl o samotě rozmlouvat s Bohem. I přes to však návštěva svatostánku rozhodně stojí za to. Můžete se tu jednak poučit o dějinách stavby v místní malé expozici, jednak tu budete moci obdivovat třeba barvité fresky ze 17. století, které znázorňují proplétající se stébla květin.
Chrám během staletí prošel několika rekonstrukcemi a přestavbami (především 17. a 18. století) a několikrát měl také pořádně namále. Napoleon při svém obléhání Moskvy dokonce přikázal stavbu zničit, ale jeho vojska už naštěstí tento plán nestačila uskutečnit.
Na konci dvacátých let chrám uzavřeli bolševici a sňali přitom z věží zvony. Až po rozpadu Sovětského svazu byl Vasilij Blažený znovu zpřístupněn veřejnosti… A tak máte dnes možnost prohlédnout si pohádkovou stavbu mocného ruského cara i vy.
