Víte, že...
Skalní dóm má dvě na sobě položené kupole a prostor mezi nimi je vyplněný korkem? Díky tomu nedochází k velkým výkyvům teplot a poškození jeho výzdoby.
Chrámová hora je místem, které hraje klíčovou roli pro Židy a muslimy zároveň, představuje nejposvátnější místo judaismu a zároveň jedno z nejposvátnějších míst islámu, které se pyšní jedněmi z nejstarších a nejkrásnějších děl islámského umění a architektury. Současně je žhavým kamenem v ohni a původcem neustálých neutuchajících svárů v Jeruzalémě. Vstup pro turisty je v současné době velmi regulován, nicméně je velkým lákadlem – mimo jiné i proto, že právě na tomto prostranství se tyčí Skalní dóm se zlatou kupolí, dominantní symbol celého Jeruzaléma.
Pro Židy je Chrámová hora na východním okraji Starého Města jakýmsi ztělesněním Boží přítomnosti. Zároveň jim ale připomíná i zašlou slávu, protože zdejší židovský chrám byl opakovaně ničen. Právě tady vzal údajně Bůh zem, aby z ní stvořil Adama. Ve směru k Chrámové hoře se modlí Židé na celém světě.
Pro muslimy představuje Chrámová hora třetí nejsvětější místo islámu po Mekce a Medině. Jakožto na místo „nejvzdálenější mešity“ sem byl údajně přenesen Mohamed během své noční cesty a odsud pak vstoupil na nebe.
Skalní dóm se zlatou střechou dominuje Chrámové hoře i celému městu
Bohatě zdobený Skalní dóm a Řetězový chrám
Skalní dóm (či Skalní chrám) se majestátně tyčí nejen nad chrámovým prostranstvím, ale i nad celým Jeruzalémem, jeho pozlacená kupole je dokonce jeho typickým symbolem. Dnes je skutečným poutním cílem, zasvěceným památce proroka Mohameda. Jde o elegantní stavbu osmibokého tvaru uprostřed Chrámové hory, stojící na místě důležitých událostí z Bible i z Koránu.
První chrám tu nechal postavit král Šalamoun. V roce 586 ovšem došlo k jeho devastaci a z iniciativy Heroda Velikého byl postaven nový chrám, na němž se pracovalo přes sto let. I ten byl ovšem zničen, a to Římany, a už se ho nepodařilo obnovit.
Současný Skalní dóm byl postaven na přelomu 7. a 8. století a vyznačuje se slohovou a dekorativní čistotou. Jeho výzdoba vychází z raně islámského období. Dominují živé barvy, ornamentální výzdoba i kaligrafie v podobě nápisů z Koránu. Barevné fajánsové obklady vytvářejí složité geometrické obrazce inspirované antickými i byzantskými vlivy, vytvářeli je přitom arabští řemeslníci.
Interiér dómu je rovněž velkolepý, plný mozaik, glazovaných keramických obkladů, mramoru a červených vzorovaných koberců. Uprostřed chrámu je odkrytý Základní kámen – podle rabínské legendy údajně základní kámen celého světa. Pod skálou uprostřed se nachází Studna duší – jeskyně, ze které byly podle islámské legendy slyšet duše zemřelých, čekajících na soudný den. Pod ní jsou podle muslimské tradice vody ráje, podle židovské se tam ukrývá propast, v níž zuří vody potopy.
Dominantní obrovská kupole dómu prošla poslední velkou změnou v roce 1994, kdy byla nově pozlacena. Pro tyto účely věnoval 80 kg zlata jordánský král Husajn II., který prodal jeden ze svých domů v Londýně a za získané peníze zlato nakoupil.
Mešita al-Aksá – odsud Mohamed vstoupil na nebe
Největší jeruzalémská mešita al-Aksá
Mešita al-Aksá je největší mešitou v Jeruzalémě a při pohledu na ni zvenčí se skoro nechce věřit, jak důležitou roli tato stavba hraje. Al-Aksá znamená v arabštině „nejvzdálenější“ a právě odsud, z „nejvzdálenější mešity“, Mohamed přivedený archandělem Gabrielem vstoupil na nebe.
Al-Aksá je tradičním místem k uctívání a modlitbám. Byla dostavěna v 8. století na místě, kde patrně již dříve stávaly jiné svatyně, a později byla několikrát upravována. Její interiér dnes zdobí impozantní sloupy vyrobené z mramoru, který věnoval Benito Mussolini. Mihráb směřující k Mekce pochází už z doby Saladina.
Mešita se pyšní čtyřmi minarety a elegantní kopulí, která má aktuálně převážně černou barvu. Za tu může vliv kyslíku, původně byla kopule stříbrná a tvořila tak jakýsi protipól nedaleké zlaté kupole Skalního dómu.
Na Chrámovou horu jen za striktních podmínek
Turistická vstupní lávka na Chrámovou horu od Zdi nářků
V těsné blízkosti Skalního dómu stojí Řetězový chrám, který je jakousi zmenšeninou svého mohutného souseda. Jeho průměr je ovšem pouhých 14 metrů a kupoli podpírá 17 sloupů. Svůj název získal díky legendě, podle které tu údajně už král Šalamoun zavěsil řetěz, fungující jako tehdejší detektor lži: do každého, kdo se ho držel a křivě přísahal, údajně uhodil blesk.
Rozlehlá dlážděná plošina Chrámové hory je jinak spíše poloprázdná a nezastavěná, vynikne tak její spiritualita. Uvidíte tu několik arkád, kazatelnu Burhána ed-Dína ze 14. století, kamennou kašnu Sabil Qaitbay z 15. století, která vznikla na příkaz egyptského sultána, a pokocháte se výhledy na protější Olivetskou horu.
Návštěvu celého areálu je nutné si dobře naplánovat, Chrámová hora je zpřístupněná pouze za přísných podmínek a ve velmi omezené době. Běžně totiž slouží výhradně muslimům, kteří se sem chodí modlit. Příslušníci jiných vyznání a turisté se do prostranství dostanou pouze po speciální plošině branou od Zdi nářků, která se dochovala po zničení druhého zdejšího chrámu.
Do areálu není povoleno vnášet předměty, které by mohly poukazovat na to, že dotyčný hodlá v místě praktikovat jinou než islámskou víru. Současný stav upravující možnost vstupu pro příslušníky jednotlivých náboženství upravuje tzv. status quo, který má vydržet až do konečného vyřešení postavení Jeruzaléma.
Nutné je vhodné oblečení – tj. schovaná ramena a kolena, ženy nesmějí vstoupit v kalhotách. Dlouhé sukně i vhodné svršky si lze u vstupu vypůjčit.
