Rozlehlý národní park Death Valley v odlehlé oblasti pouštních plání, ve kterém nám příroda přichystala takové scenérie, nad kterými zůstaneme stát v němém úžasu. Nekonečné písečné duny, vyprahlé hluboké kaňony, vyhaslé sopečné krátery, zvrásněná solná pole nebo horniny hrající všemi barvami. Při putování tímto národním parkem si budeme stále znovu uvědomovat, jak trefné je jeho pojmenování - Údolí smrti…
Svůj dnešní název dostalo údolí rozkládající se ve Východní Kalifornii až v době Zlaté horečky v polovině 19. století. Tehdy si přes něj krátila cestu do zlatých dolů skupina bílých osadníků. Výpravu tenkrát sice přežili všichni až na jednoho z členů, i když jim po cestě došlo jídlo i voda. Po svých zkušenostech s vyprahlou krajinou, ve které se ocitli na pokraji života a smrti, oblast začali označovat jménem, které jí zůstalo dodnes.
Od té doby také kolují historky o tom, že smrt v údolí číhá na každého, kdo se opováží do něj vkročit. Stovky let před výpravou zlatokopů, kterým se říká Ztracení pionýři, bylo však údolí již obydleno indiány kmene Šošonů, kteří pak byli ve 30. letech přesídleni do malé oblasti v blízkosti dnešního návštěvnického centra parku Furnace Creek.
V roce 1933 bylo údolí prohlášeno za národní památku a v letech devadesátých pak získalo status národního parku. A není to jen tak ledajaký národní park, ale dokonce ten největší v celých kontinentálních USA, tedy nepočítáme-li Havaj a Aljašku.
Našly by se však i další superlativy: Údolí smrti je například také místem, kde byla naměřena vůbec nejvyšší teplota v USA (57 °C) a také v něm leží nejníže položený bod na západní polokouli (jezero Badewater v minus 86 metrech).
Jak se do parku dostat a které roční období je pro jeho návštěvu nejlepší?
Do národního parku Death Valley se můžete vypravit po celý rok, je totiž veřejnosti přístupný po 365 dní v roce, 24 hodin denně. Nejezdí sem žádná veřejná doprava a návštěvníci se do parku tedy musí dopravit buď vlastním vozem, nebo s některou z organizovaných výprav. Nejvhodnější doba návštěvy je na podzim, v zimě nebo na jaře, kdy tu rozkvétají pouštní květiny.
V létě je návštěva také možná, ale je potřeba počítat se skutečně vysokými teplotami, dávat si pozor na úžeh a zásobit se dostatkem vody. Průměrné letní teploty v Death Valley se pohybují okolo 45 °C a teplota zemského povrchu tu může dosahovat téměř bodu varu.
V parku je velké množství úchvatných míst a vyhlídek, která stojí za to navštívit. Před tím, než se vypravíte odhalovat krásy Údolí smrti, je určitě dobré zastavit se v jednom z návštěvnických středisek. Zde můžete zjistit maximum možných informací, vzít si mapky a parkové noviny s aktuálními zprávami (tzv. Death Valley Visitor Guide) nebo se případně zúčastnit některé z organizovaných výprav.
Návštěvnická centra: Ideální místo, kde začít
Největší a hlavní návštěvnické centrum parku se jmenuje Furnace Creek. Najdete tu informační centrum, muzeum a knihkupectví. Dále jsou zde možnosti ubytování (ovšem je třeba s předstihem myslet na rezervaci), občerstvení, obchod, pošta, prádelna, půjčovna jeepů, horských kol a třeba také stáje, ve kterých si můžete zaplatit projížďku po Death Valley na koni.
Další návštěvnické centrum najdete v tzv. Scotty´s Castle, jakémsi pseudohradu ve španělském koloniálním stylu z 20. let 20. století. Nechal si jej vybudovat chicagský pojišťovací magnát A. Johnson a pojmenoval ho po jistém Scottym, kterému se přezdívalo Scotty z Údolí smrti. Tento muž proslul jako talentovaný vypravěč neuvěřitelných příběhů o hledání zlata.
Na stavbu hradu osobně dohlížel a všem prý tvrdil, že je financovaná z jeho tajného zlatého dolu. Po Johnsonově smrti žil Scotty na hradě a v zahradě si můžeme dodnes prohlédnout jeho hrob. Ve Scotty´s Castle jsou každou celou hodinu pořádány napínavé prohlídky s průvodci v dobových kostýmech, kteří vám budou vyprávět historky ze Scottyho života a ukážou řadu vymožeností hradu, jako jsou třeba vnitřní vodopády nebo piano na dálkové ovládání.
Poslední z návštěvnických center pak naleznete v tzv. Stovepipe Walls v samém srdci údolí, nedaleko ohromujících písečných dun. Až se dostatečně zásobíte informacemi v některém z center, můžete se konečně vydat objevovat.
Čtení: Zájezdy do USA – srovnání a doporučeníBadwater: Nejníže položený bod západní polokoule
Jedním z hlavních míst, kam míří kroky většiny návštěvníků, je jezero Badwater – nejníže položené místo na západní polokouli, nacházející se v hloubce -86 metrů. Ocitáte se v krajině zvrásněných solných plání u deset metrů širokého téměř neskutečně vypadajícího jezírka, které překypuje chloridy a sírany.
Je po něm pojmenován také nejnáročnější běžecký maraton světa, který se v Údolí smrti pravidelně pořádá. Během tzv. Badwater Ultramarathonu běžci zdolávají vzdálenost 217 km v teplotách kolem 50 °C.
Malířská paleta si své jméno opravdu zaslouží
Dalším oblíbeným místem a také jednou z nejvíce fotogenických oblastí v parku je tzv. Artist´s Pallette, Malířská paleta. Jedná se o kopce, které hrají všemi barvami díky zbarvení hořčíkem a oxidem železitým. Červené, zelené, zlaté a černé odstíny tohoto úbočí si nejlépe vychutnáte v odpoledním slunci.
Úchvatné písečné duny připomínající Saharu a velkolepé kaňony
V blízkosti návštěvnického střediska Stovepipe Walls se můžete procházet po obrovských písečných dunách, tzv. Mesquite Flat Sand Dunes, táhnoucích se v délce několika kilometrů. Nedaleko od nich pak narazíte na Mozaikový kaňon (Mosaic Canyon) hrající všemi barvami nebo na Mramorový kaňon (Marble Canyon) s černými stěnami, do nichž jsou vyryty tajemné staré malby.
Ještě vyšší písečné duny pak naleznete v odlehlejším údolí Eureka Valley (tzv. Eureka Dunes). Říká se o nich, že zpívají. Zvuk padajícího písku patří k jedněm z nejsilnějších zážitků v celém parku.
Nepřekonatelné vyhlídky
Vyhlídek v parku najdete skutečně požehnaně. Mezi ty nejoblíbenější z nich patří zejména Dantova vyhlídka (Dante´s View) ve více než 1500 m. n. m. Z ní můžete spatřit současně nejvyšší a nejnižší bod celého Death Valley, tedy vrchol Telescope Peak (3368 m) a Badwater. Úchvatný výhled na údolí se nabízí rovněž z oblíbené vyhlídky s názvem Zabriskie Point.
