Víte, že...
...během archeologických průzkumů nebyly nalezeny žádné stopy po prasklině ve skále, natož pak po zázračných párách, které měla Pýthie při věštění vdechovat?
Delfy byly již od počátků své existence předurčeny k celosvětové slávě a úctě. A to jim vydrželo více než 1000 let. Jakmile staneme na začátku posvátné cesty a vydáme se vzhůru po kamenech, po nichž stoupali nejen obyčejní prosebníci, ale i králové a mýtické postavy, pohltí i nás atmosféra stále živého dávnověku.
Pojďme projít cestu, kterou museli absolvovat všichni, kdo dychtili po poznání svého osudu.
Okrsek bohyně Athény „před chrámem“
Většina návštěvníků mířících k Apollónovu chrámu se sem dopravila po moři a od přístavu Krísa pokračovali do hor pěšky. Ještě před tím než mohli vstoupit na posvátnou půdu, museli projít malým okrskem bohyně Athény, kde se mohli upravit, občerstvit, zakoupit votivní dary a vůbec se fyzicky i psychicky připravit na nadcházející jedinečný okamžik.
Nejvýraznějším prvkem tohoto okrsku, potažmo celých Delf, je kruhová stavba Tholos, oříšek pro všechny archeology. Význam stavby totiž zatím nebyl s určitostí rozluštěn.
Kastallský pramen = duševní očista
Po opuštění okrsku bohyně Athény čekala návštěvníky ještě jedna povinná zastávka, a to u bájného Kastallského pramene, ve kterém se museli omýt.
Tomuto zážitku prý neodolal ani samotný lord Byron, velký milovník Řecka. Po této očistě už nám nic nebrání ve vstupu na tzv. svatou cestu.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníPosvátný okrsek čítá 3000 soch!
Delfy byly kromě sídla věštírny významné také tím, že si zde jednotlivé městské státy stavěly pokladnice, do nichž si ukládaly finanční prostředky v různých podobách (zbraně, drahé kovy, umělecká díla apod.). Těmito pokladnicemi je lemována svatá cesta od svého začátku až k Apollónovu chrámu. Najdeme zde základy pokladnice Sikyónu, Sifnu, Théb či Megary, nejzachovalejší ze všech je pokladnice Athén obnovená na původních základech.
Tato kamenná cesta byla lemována také různými votivními dary jako sousoším delfského vozataje, obrovskou trojnožkou, sochou sfingy, trojským koněm apod.
Dalo by se říct, že svatá cesta v Delfách byla přehlídkou bohatství jednotlivých států, které se doslova předháněly v okázalosti své sebeprezentace. Vzhledem k tomu, že v 1. století n. l. zde bylo napočítáno až 3000 soch, je těžko představitelné, kolik jich zde muselo být v dobách největší slávy věštírny asi o 700 let dříve.
Posvátná cesta vedla poutníky kolem Sybilina kamene, kde věštila vůbec první Apollónova kněžka, až k obrovské soše boha Apollóna před jeho chrámem, jehož současné zbytky pocházejí z v pořadí šestého chrámu postaveného na tomto místě. Ten zde nebyl vybudován náhodou, ze zadní části – obyčejným smrtelníkům nepřístupné – totiž vycházely ony posvátné věštecké páry. Na štítu chrámu bylo vytesáno heslo delfské věštírny: „Poznej sám sebe“.
Jak se bavili staří Řekové?
Jednou za čtyři roky se v Delfách konaly pýthijské hry a k tomuto účelu bývalo využíváno divadlo a sportovní stadion nad chrámem. Program her byl podobný jako u známějších olympijských, odměnou pro vítěze byl v tomto případě věnec ne olivový, ale vavřínový – ze stromu symbolizujícího boha Apollóna.
