Den Haag: královské město a sídlo moci výkonné a zákonodárné

Není moc obvyklé, aby hlavní instituce moci výkonné a zákonodárné byly umístěny mimo hlavní město. V Nizozemsku tomu tak je, sídlo veškeré politické moci se nenachází v Amsterdamu, ale ve třetím největším nizozemském městě zvaném den Haag.

Z hrádku největší vesnice na světě

S Haagem je to ovšem ještě komplikovanější. Ve skutečnosti se totiž nejmenuje den Haag, ale jeho oficiální historický název zní ´s-Gravenhage, tedy Hraběcí obora. Jméno poukazuje na malý lovecký hrádek, který tu v lesnaté krajině protkané jezery využívala jako základnu při lovu holandská hrabata.

Už roku 1247 kousek od něj Vilém II., hrabě holandský a král německý, postavil hrad, kolem něj vznikla vesnice. Té se přezdívalo Haghe, česky plot, z čehož vznikl dnešní název města den Haag. První zmínku v literatuře o této vesnici najdeme již v roce 1370. Je překvapivé, že v 16. století se hrad stal oficiální královskou rezidencí, přestože město nevlastnilo městská práva. Ty mu udělil až Ludvík Bonaparte v roce 1811.

Panovník sídlí na předměstí

Královská rodina bydlí mimo centrum. Jejich oficiální sídlo od roku 1981 leží na haagském předměstí v paláci zvaném Huis ten Bosch. Ten si nechala postavit v 17. století manželka „zimního krále“ Fridricha Falckého česká královna Alžběta Stuartovna, která tu pobývala v exilu. 

Právě v tomto paláci se roku 1899 konala první ze světových mírových konferencí, z níž vyšel základ tzv. Haagských úmluv, které se zabývají mírovým řešením sporů, statutem neutrálních území a podmínek vedení válek.

Čtení: Zájezdy do Holandska – srovnání a doporučení

Binnenhof – opravdové centrum moci

Vláda i obě komory parlamentu sídlí naopak uprostřed den Haagu na okraji rybníka Hofvijver, v souboru budov zvaném Binnenhof, v překladu Vnější dvůr. Jejich základ položil roku 1280 Floris V., který k původnímu hradu přistavěl několik dalších budov a především Rytířský sál.

Tato cihlová přístavba čtvercového tvaru s charakteristickými věžemi ze 13. století se pyšní délkou 20 metrů a šířkou 40 metrů a ve své době to byl jeden z největších sálů v Evropě! Už od svých počátků sloužil jako trůnní sál a i dnes se využívá pro reprezentační účely.

Velkou událostí každý rok je Prinsjesdag, který se tu koná vždy třetí úterý v září. V tento den předjede na nádvoří Binnenhofu zlatý kočár, z nějž vystoupí královská rodina. Panovník pak na společném zasedání obou komor parlamentu a vlády pronese řeč, v níž definuje vládní program na příští rok.

Mauritshuis

S komplexem Binnenhof sousedí palác z roku 1633 Mauritshuis, postavený dle projektu Jacopa Van Campena. Jako své soukromé sídlo si jej nechal zbudovat hrabě Mořic Oranžsko-Nasavský poté, co odešel do penze po mnoha letech ve funkci brazilského guvernéra. Po jeho smrti připadl palác městu, které ho roku 1822 nabídlo královské rodině jako stálou veřejnou expozici jejich sbírek. 

V současné době je tu „jen“ kolem čtyř set pláten, ale jejich kvalita a proslulost řadí galerii mezi přední světová muzea. Návštěvníci tu mohou obdivovat díla věhlasných malířů „zlatého věku“ i světových umělců 19. století. K nejproslulejším obrazům patří např. Pohled na Delft, Dívka v turbanu a Mladá žena s perlovým náhrdelníkem Jana Vermeera, Rembrandtova Zuzana v lázni a Přednáška z anatomie dr. Nicolaese Tulpa, špičková díla Rubense, Holbeina či Jana Steena a mnoho dalších.

Nejstarší galerie v Nizozemí

Jen kousek dál stojí Schilderijengalerij Prins Willem V. Její zakladatel princ Vilém V. byl velkým milovníkem umění a celý svůj život se mu věnoval. Shromáždil také proslulou soukromou sbírku, která byla roku 1774 zpřístupněna lidem v budově bývalého hostince, a tak vznikla první veřejná nizozemská galerie.

Muzeum mučení v hradní bráně

Galerie sousedí s městským muzeem Gevangenenpoort, umístěným, jak už název napovídá, ve Vězeňské bráně. Ta od roku 1296 sloužila jako hlavní vstupní brána do hradu, ale v 15. století byla přebudována na vězení. Jedna z místních legend vypráví, že tu roku 1672 byl kvůli podezření ze spiknutí proti princi Moricovi uvězněný starosta města Cornelius de Witt se svým bratrem Janem.

Ani po sérii mučení se však k tomu nepřiznali a byli propuštěni. Rozlícený dav na ulici však soudil jinak a oba dva muži byli na místě ubiti. Není proto překvapivé, že tomto muzeum je dnes věnováno expozici mučících nástrojů.

Grote Kerk

Ze sakrálních staveb v den Haag nelze nezmínit Grote Kerk. Tento protestantský kostel je zasvěcený svatému Jakubovi a spolu s Binnenhof představují nejstarší stavby ve městě. Jedná se o nejvýznamnější místní církevní stavbu. Postaven byl ve 14. století, ale současnou podobu získal po přestavbě roku 1539, kdy byl původní kostel zničen požárem.

V jeho šestiboké, sto metrů vysoké věži, která je jednou z nejvyšších v Nizozemsku, se ukrývá zvonkohra z roku 1959, která se skládá z 51 zvonů. Za zmínku stojí i fakt, že právě v tomto kostele se už po staletí konají svatby královské rodiny a členové dynastie Oranžsko-Nasavských jsou tu také křtěni.

Výlet z centra ven

Mimo centrum města se nachází největší panoramatický obraz na světě Panorama Mesdag. Na ploše o velikosti 1 680 m² je ztvárněna rybářská vesnička Scheveningen s dunami, mořem a pláží. 120 metrů dlouhý obraz je doplněný skutečným pískem a naplavenými dřevem, které dodávají celému prostoru reálný ráz.

Obraz vznikl roku 1881 a jeho autoři jsou členové haagské školy pod vedením právě H. W. Mesdaga. Komu už stačí ruch velkoměsta, může vyrazit tramvají na předměstí zvané Scheveningen.

Tato původně nenápadná rybářská vesnička sehrála v nizozemských dějinách velmi významnou úlohu. Ještě před druhou světovou válkou byla tato „perla Severního moře“ významnými přímořskými lázněmi s mnoha honosnými budovami. I dnes si zachovala noblesu starých časů a luxusu hotelu Kurhaus, 381 metrů dlouhého mola a nádherné písečné pláže tu ročně využívá přes 70 000 návštěvníků.

Mimochodem tato vesnička prý příspěla během druhé světové války k odhalení německých špionů – protože pouze rodilí Nizozemci jsou schopni vyslovit její název správně.