Víte, že...
Nejlepší adresou k ochutnání Býčí krve je Szépasszonyvölgy, „Údolí krásné paní“ na okraji města? Jeden vinný sklípek střídá další, panuje tu příjemná atmosféra a ceny vína jsou minimální.
Maďarský Eger láká na dobré víno a bohatou historii. A nebylo by to Maďarsko, kdyby tu neměli také oblíbené termální lázně. Mají tu druhou největší baziliku v zemi i barokní kostel pražského stavitele Kiliána Ignátze Dientzenhofera, turecký minaret i dominantní hrad. Uličky tohoto udržovaného města lemují kavárny a restaurace a panuje tu příjemná klidná atmosféra.
Na místě dnešního téměř šedesátitisícového Egeru se nacházelo jedno z nejstarších maďarských sídlišť. Město rychle rostlo a prosperovalo zejména od 11. století, kdy tu král Štěpán založil biskupství. Sice se neubránilo několika vpádům, jako například vpádu Mongolů ve 13. století, vždy ale bylo obnoveno. Pro dnešní podobu Egeru byla klíčová barokní obnova města na konci 17. století.
Obnovy byly vždy z velké části financovány výtěžkem z okolních vinic. Vyhlášené a široko daleko známé červené víno Egri Bikavér, u nás známé jako „Býčí krev“, je dodnes jedním ze základů zdejšího bohatství.
Kdo si troufá, nechť vystoupá na minaret
Historie města je úzce spjata s nájezdy Turků. Jejich kdysi velmi obávaný symbol, půlměsíc, je dnes oblíbeným logem různých firem a ve městě si ho můžete všimnout takřka na každém kroku. Památkou na Turky ve městě je i úzký minaret. Působí velmi křehce a vystoupat na něj po uzounkém schodišti je velký zážitek. Minaret je 40 metrů vysoký a z jeho miniaturního ochozu se naskýtá nádherný pohled na město. Byl nejsevernější tureckou stavbou v době přítomnosti Turků „v našich končinách“.
Pěkný výhled na město se nabízí i z opevněného hradu, který dominuje městu. V někdejším biskupském paláci na hradě dnes sídlí muzeum s tureckými zbraněmi, řemeslnými výrobky a dalšími exponáty. Pod hradem se ukrývá labyrint svažitých chodeb, šachet a tajemných síní. Součástí hradu je také mincovna, mučírna či lapidárium.
Monumentální egerská bazilika
V Egeru je více než dvacet kostelů, dokonce i jedna monumentální neoklasicistní bazilika. Ta je druhou největší bazilikou v Maďarsku, postavena byla v letech 1831–1836. Přístupové schodiště k tomuto svatostánku lemují sochy svatého Štěpána, Ladislava II. a sv. Petra a Pavla.
Není to pouhé zdání, že egerská bazilika připomíná baziliku v Ostřihomi. Architekt József Hild si totiž právě při stavbě této baziliky vyzkoušel nový styl, který poté, co se osvědčil, v Ostřihomi použil.
Interiér baziliky je převážně dílem Johanna Lucase Krackera, který v Egeru trávil poslední roky svého života a na výzdobě zdejších kostelů se výrazně podepsal. Obzvlášť působivé jsou fresky zdobící kupoli a místní varhany, patrně největší v zemi. Právě díky jejich přítomnosti se v bazilice pravidelně konají koncerty.
Dalším velmi významným kostelem ve městě je dvouvětvý barokní minoritský kostel od pražského stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ten dominuje náměstí Dobó István Tér a potažmo i celému Egeru. István Dobó, kterému patří i obrovská socha na náměstí coby velitel egerské posádky hrdinně bránil Eger v době tureckého nájezdu v roce 1552.
Maďarsko, země plná lázní
Okolní úzké uličky lemované kavárnami, typickými maďarskými csárdami, restauracemi, vinnými sklípky a cukrárnami lákají k posezení i poklidným procházkám. Dáváte-li raději přednost odpočinku v lázních, i tady Eger může posloužit. První lázně tu vystavěli Turci na počátku 17. století, tehdy jim sloužily zejména pro rituální účely. Od té doby se nepřetržitě využívají k léčení a k relaxaci. V roce 1932 tu svoje brány otevřely velké termální lázně s vnitřními i venkovními bazény i letní plovárnou.
Eger je město, které své návštěvníky mile překvapuje a vábí k opakovaným návštěvám. A co vy, už se také chystáte na výlet?
