Víte, že...
Za 125 let její historie navštívilo Eiffelovu věž přes 250 milionů návštěvníků? Ze začátku to bývalo kolem 200–300 tisíc ročně, dnes už je to více než dvacetinásobek!
Paříž pravidelně získává označení „nejnavštěvovanější turistická destinace světa“. Ročně region navštíví více než 30 miliónů turistů a každý z nich si udělá minimálně jednu fotografii Eiffelovy věže. Téměř všichni si nadto koupí suvenýr s jejím vyobrazením. Životní odkaz inženýra Eiffela je tak stále znovu zvěčňován a obdivován. Seznamte se s jedním z nejsilnějších světových symbolů, bez kterého si dnes Paříž nedovede nikdo představit.
Pařížští umělci se bouří. Hlásají: Odstraňte monstrum! Je známo, že „Železná dáma“, jak se Eiffelově věži trefně přezdívá, nebyla během své historie vždy na výsluní. Když ji v roce 1889 postavili, mnoho tehdejších intelektuálů odsuzovalo „znetvořené panorama“ města nad Seinou.
Stavba, která měla dát Paříži novou modernější tvář, vyvolala obrovskou vůli nevole: objevovaly se petice za odstranění „železného monstra“, stížnosti i kritické pamflety.
Jako trýznivá noční můra
Francouzský spisovatel Guy de Maupassant se zapsal do dějin jako jeden z největších odpůrců nové věže. Údajně tvrdošíjně navštěvoval restauraci umístěnou v jejím druhém patře, protože to podle něj bylo jediné místo ve městě, odkud se na onu „ošklivou kostru“ konečně nemusel dívat.
Svůj cestopis pak uvedl slovy: „Opustil jsem Paříž, dokonce i Francii, protože Eiffelova věž mě prostě příliš rozhněvala. Nestačí, že ji člověk vidí odevšad, ne, je k dostání všude a v každém myslitelném materiálu, je vystavená v každé výloze jako nevyhnutelná, trýznivá noční můra.“
Tehdejší pařížská umělecká elita mohla upínat své naděje alespoň k tomu, že věž bude po dvaceti letech odstraněna. Takový byl alespoň původní plán. Vzhledem k tomu, že však díky své nebetyčné výšce začala sloužit jako meteorologická stanice a později televizní a rozhlasový vysílač, stojí na Martových polích dodnes.
Čtení na podobné témaEiffelova věž: praktické informace – jak se dostat nahoru, ušetřit čas a co všechno uvidítePřečíst
Symbolem Světové výstavy EXPO 1889
Původní účel stavby byl však vznešenější. Věž se měla se stát ohromujícím symbolem Světové výstavy EXPO v roce 1889. Tehdejší Francie nebyla zrovna silná – byla to doba mladé třetí republiky, které chyběla sebejistota, nedávno ztratila ve prospěch Německa Alsasko a Lotrinsko a celou zemí zmítala krize, ve které si stále více lidí stýskalo po staré dobré monarchii či nedávno padlém císařství.
Světová výstava byla naplánována na rok, který zároveň připadal na oslavy stého výročí od Velké francouzské revoluce, tedy historické události, díky níž se Francie stala republikou. Městští zastupitelé proto začali uvažovat nad tím, jak vhodně spojit výstavu s výročím tak, aby lidem připomněli revoluční ideály...
Čtení: Zájezdy do Paříže – srovnání a doporučeníFrancie oslavuje svobodu
Jaké zvolit jednotící téma, které by zároveň odkazovalo k ideálům Velké francouzské revoluce? Ono známé revoluční motto se nabízelo samo, každý si přece ještě pamatoval ta tři slova, pro která se před sto lety stavěly barikády: Volnost, rovnost, bratrství.
Oslavovat bratrství nebylo za tehdejších občanských vztahů právě tou nejlepší volbou, rozdíly mezi společenskými třídami zase hovořily proti rovnosti. Z motta tedy zbyla volnost: svoboda, která umožňuje dělat velké věci a rozvíjet kreativní energii jedinců ve všech oblastech lidské činnosti. Bylo tedy rozhodnuto: tématem výstavy bude svoboda a s ní související rozvoj. Symbolem pak bude stavba, která bude hmatatelným důkazem rozvoje vědy a techniky.
Volba padá na Eiffela, úspěšného stavitele mostů
Organizátoři výstavy oslovují známého inženýra, stavitele mostů Gustava Eiffela, který v té době zrovna pracuje na druhé straně Atlantiku, kde sestrojuje železnou konstrukci pro Bartholdiho sochu Svobody.
Eiffel již pár let předtím poslal návrh na stavbu ocelové věže do Barcelony, kde ho však odmítli kvůli vysokým nákladům a nevkusnosti projektu. Nyní má jeho věž konečně šanci spatřit světlo světa. Se svým návrhem se tedy zúčastňuje vypsané soutěže, vyhrává a nechává tak za sebou dalších asi sedm set návrhů velkolepých staveb jako třeba obrovskou fontánu, která by stříkala vodu do širého okolí, nebo velkou gilotinu na památku obětí Velké francouzské revoluce.
28. ledna 1887 se začíná stavět. Eiffel při stavbě využívá svých zkušeností se stavbami mostů a používá stejnou konstrukční technologii: více než 18 000 kovových částí nechává předem vyrobit a očíslovat, čímž výrazně usnadňuje následnou montáž. Na stavbu je použito více než 2,5 milionu nýtů a dělníci pracují každý den po dobu 26 měsíců.
Čtení na podobné témaEiffelova věž: vstupné – ceník, kde koupit vstupenky a jak se vyhnout frontámPřečíst
Nejvyšší na chvíli, první navždy
Sedm dní před zahájením Světové výstavy je nejvyšší stavba světa dokončena. Eiffelova věž se toho dne stala na příštích více než čtyřicet let nejvyšší stavbou světa (dnes měří i s anténou 324 metrů), kterou překonal až newyorský mrakodrap Chrysler Building, ale byla také vůbec první stavbou bez jasné funkce a také jednou z prvních městských vyhlídek.
Dosud se místa s výhledem stavěla především v přírodě, stavbou Eiffelovy věže se však nově stává město předmětem pozorování shora.
