Víte, že…
V regionu Emilia-Romagna se vyrábí i slavná jemná keramika fajáns? Dala název i městu Faenza.
Víte, odkud pocházejí dobrůtky jako parmská šunka, parmazán nebo Lambrusco? Z bohatého italského regionu Emilia-Romagna. A víte, odkud poprvé vyjela Ducati a dále Ferrari, Bugatti, Lamborghini nebo Maserati? Z Emilia-Romagni. Na své si tu ovšem přijdou nejen milovníci rychlých luxusních aut a dobrého jídla, ale také kultury a památek. Zkrátka nepřijde ani ten, kdo se chce osvěžit v Jaderském moři.
Emilia-Romagna je úrodný kraj v severní části Itálie, kde se odpradávna křížily důležité obchodní cesty. Jednou z nich byla Via Emilia, založená starými Římany, jež dala oblasti jméno. Bohatá města tu vždy prosperovala a v regionu bylo a dodnes je možné koupit výtečné produkty místního prosperujícího zemědělství a chovu dobytka i další kvalitní zboží. Úrodná půda ostatně bývá kolem řek, a tímto regionem protéká nejdelší italská řeka Pád (Po).
„Červená“ studentská Bologna…
Hlavním městem regionu je univerzitní Bologna, kde se nachází i mezinárodní letiště, nesoucí jméno Guglielma Marconiho. Tento fyzik je považován za vynálezce bezdrátového telegrafu, tedy prvního způsobu radiového spojení. Stejný vynález ovšem nezávisle na něm vymyslel o pár chvil dříve i Nikol Tesla, jenž je tak považován za prvního vynálezce rádia. Nic to nemění na tom, že Guglielmo Marconi zřídil radiové vysílání pro Vatikán a získal Nobelovu cenu za fyziku.
Bologna je označovaná jako „učená“ – to díky přítomnosti nejstarší univerzity na světě. Kdy přesně byla založena, se neví, hovoří se ovšem o roce 1088. Město je rovněž označováno za „červené“, a to jednak díky odstínu místních domů, chodníků i přechodů pro chodce, a jednak proto, že se v minulosti stalo baštou „rudých“ socialistů a komunistů. Někdo Bolognu označuje dokonce za „tučnou“, protože se tu dobře a tučně jí.
… a boloňské špagety
A jak je to s „boloňskými špagetami“? No… spaghetti alla bolognese jsou špagety s boloňskou omáčkou, tedy s ragú. A to pravé boloňské je skutečně prvotřídní.
Proto si vyžaduje kvalitní suroviny, pečlivou přípravu, a hlavně dostatečně dlouhou dobu vaření na mírném plameni na to, aby se jednotlivé suroviny mohly dostatečně propojit a dodat pokrmu tu pravou sílu. Těmito surovinami jsou především hovězí a vepřové mleté maso, pancetta, mrkev, řapíkatý celer, cibule, rajčata a víno.
Modena s chutí balzamikového octa…
Modena leží na někdejší důležité římské cestě Via Emilia. Dnes tu všechny cesty směřují k centrálnímu Velkému náměstí (Piazza Grande), kde stojí Palazzo Comunale z 12. století. Od té doby prošel několika úpravami.
Od 12. století se na náměstí dochovala charakteristická hodinová věž. Z řady místních památek by vaší pozornosti neměl uniknout dóm San Geminiano, postavený ze světlého narůžovělého mramoru. Byl zasvěcený místnímu patronovi.
V Modeně se narodil a žil italský operní pěvec, jeden z nejlepších tenorů, Luciano Pavarotti. A pochází odsud i ten nejlepší balzamikový (či balzámový) ocet – aceto balsamico di Modena. Tato dochucující přísada se vyrábí ze zahušťovaného moštu z vinných hroznů odrůdy Trebbiano, která se v okolí Modeny pěstuje. I samotný název „balsamico“ byl poprvé použit v Modeně – označovala se jím tinktura z vinného octa.
… a s rychlostí luxusních aut
Modena je ovšem v první řadě zářivým příkladem toho, že region Emilia-Romagna je právem označován za „terra dei motori“ – kraj motorů. Byla tu založena a dodnes funguje řada italských slavných automobilek. V Modeně se kromě jiných roku 1898 narodil Enzo Ferrari, automobilový závodník a zakladatel automobilky zvučného jména. V Modeně je možné navštívit v moderní výrazné žluté budově umístěné muzeum jeho luxusních vozů, další pobočka se nachází v Marasellu.
Do muzea Lamborghini se můžete vydat do Bologni. V Bologni byla založena i firma Maserati, vyrábějící sportovní a závodní auta a dnes sídlící v Modeně. V regionu se vyráběly také vozy Bugatti.
Parma s vůní šunky…
Když se řekne Parma, mnozí si vybaví parmskou šunku nebo parmezánský sýr parmazán (či parmezán). A možná také Parmigianina, význačného portrétistu a rytce ze 16. století. Je pravda, že v Parmě se všechno točí kolem jídla. Kromě toho je to i město zaujímající významné postavení na poli kultury a umění a také důležité hudební centrum Itálie – za tím stojí i fakt, že se tu narodil slavný dirigent Arturo Toscanini.
Kdo se vyzná v nejlepších chutích, ví, že ta pravá parmská šunka (prosciutto di Parma) je jen „jedna“. Označením parmská se smí honosit pouze šunka některých výrobců, která projde přísným výběrem. Za její jedinečnou chutí a kvalitou stojí mimo jiné fakt, že už samotní vepři pocházejí z výběrového chovu. Šunka pak pod kontrolou zraje obvykle 12–15 měsíců. 80 % produkce parmské šunky pochází z Langhirana, ležícího přibližně 20 km jižně od Parmy.
… a příchutí křupavého parmazánu
Díky ručnímu nasolování a dlouhé době zrání má výsledný produkt velmi jemnou chuť. Šunka se podává nakrájená na tenoučké plátky, krásně voní a jen těžko si lze představit, že by chyběla u italského aperitivu.
Stejně tak si snad žádné italské stolování (o aperitivu nemluvě) nelze představit bez parmazánu. Ten pravý nese označení Parmigiano-Reggiano a je na něm uvedeno datum a identifikační číslo. I tento extra tvrdý sýr se vyrábí za přísných podmínek a kontroly, a to zejména v oblasti kolem Parmy.
Čím delší je doba jeho zrání, tím je parmazán lepší, což se logicky odrazuje i na jeho ceně. Ten, který zraje 36 měsíců, je nejlepší: teprve po delší době zrání se totiž z mléka tvoří krystaly vápníku, které sýru dodávají jeho křupavost. Kůrka z bochníků se dá rovněž využít při přípravě jídla, které je díky ní dobře provoněno.
Přímořská letoviska, sklenka Lambrusca…
Emilia-Romagna má na svém území také oblíbená přímořská letoviska – s dlouhými písečnými plážemi a bujarým nočním životem. Rimini měl velmi rád i slavný italský režisér Federico Fellini, který se tu narodil.
Do Riccione se jezdí k moři i do delfinária či za zábavními parky. Těch je ostatně v oblasti několik. Pokud byste raději spíše než do zábavního parku zavítali třeba do malinkého horského státu San Marino, pak je Rimini díky pravidelným autobusovým linkám ideálním výchozím místem. Vzdálenost mezi San Marinem a Rimini je přibližně 25 km. Anebo můžete vyrazit do San Lea: ze starobylého hradu i podhradí se naskýtá nádherný výhled do širokého okolí.
Dovolenkáři vyhledávaná je rovněž přímořská Cattolica, Cesenatico, Milano Marittima i další. A co by to bylo za dovolenou bez Lambrusca? Tady pro něj navíc nebudete mít daleko: v Emilia-Romagně je toto lehké šumivé víno doma.
… a kultura nejen vinařská
Výzdoba kostela San Vitale v Ravenně
Víno patří i k italské kultuře stejně tak jako slavná místní architektura. Abyste mohli zdejší architekturu nasávat plnými doušky, vydejte se do Ravenny. V tomto důstojném městě můžete objevovat spoustu kostelů z raně křesťanského období i řadu honosných paláců – není se čemu divit, díky strategické poloze město v minulosti hodně prosperovalo.
Navštivte tu třeba kostel San Vitale, osmibokou stavbu se zvonicí z neomítnutých cihel. Poměrně strohý exteriér je přesným opakem zdobného interiéru, ve kterém jsou k vidění mimo jiné zajímavé byzantské mozaiky.
Poklonit se tu můžete také u hrobky Danta Alighieriho. „Otec italské literatury“ a potažmo i italského jazyka tu totiž pobýval poté, co byl roku 1302 vyloučen z Florencie. Zemřel v Ravenně, proto je tu pochován. Ve Florencii ovšem mají otevřená zadní dvířka a jsou připraveni na to, že by se jejich rodák mohl jednou vrátit: ve florentském kostele Santa Croce je pro něj přichystána prázdná hrobka.
Dalším z mnoha klenotů regionu Emilia-Romagna je Ferrara, zapsaná na seznam UNESCO, která jako město díky zde sídlící rodině d’Este zaujímala ve středověku a renesanci významné postavení a srovnávala se s takovými centry, jakými byly Milán, Benátky či Florencie. Mile vás potěší její centrum, do kterého je vjezd pro automobily zakázán. Stylově tedy město projedete na kole.
