Epidaurus (řecky Επίδαυρος) je jednou z hlavních památek nejen regionu Argolida a celého Řecka, ale jeho význam se dá považovat za celosvětový. Svědčí o tom zápis na seznam památek UNESCO již v roce 1988. Epidaurus byl od svého založení v době bronzové spojován s léčivými účinky a později si vybudoval pověst místa, kde vzniklo lékařství.
Kult starší bohyně, která pomáhala uzdravovat, byl nahrazen mladším bohem Asklepiem, patronem zdraví. Místní svatyně byla poutníky vyhledávaná až do poloviny 5. století n. l., kdy byla stejně jako jiné pohanské chrámy zrušena kvůli nastupující éře křesťanství.
Lázeňské procedury
Při procházce posvátným Asklepiovým okrskem narazíte na budovy, jejichž účel vám neomylně připomene, proč se sem uchylovali poutníci a nemocní z celého tehdejšího starověkého světa. Najdete zde pozůstatky nemocnice, ubytování pro Asklepiovy kněží – tehdejší lékaře, lázní, ubytování pro návštěvníky lázní – něco na způsob dnešních hotelů.
Dále zde najdete i stadion a gymnasion, kde cvičili sportovci a dbali tak na své fyzické zdraví. Nejdůležitější budovou pro nemocné bylo obdélníkové Kimitirion, kde byli léčeni v noci ve spánku za pomoci hadů, kteří prý nemocné léčili olizováním jejich ran.
Nejposvátnějším místem okrsku byl však tholos, kruhová stavba, jejíž účel dnes není přesně znám. Možná zde žili posvátní hadi (zvíře zasvěcené bohu Asklepiovi) nebo se zde konaly obřady symbolické smrti a znovuzrození.
Starověké divadlo
Ovšem když se řekne Epidaurus, všichni si vybaví především dokonale obnovené starověké divadlo. Obrovský amfiteátr s 54 řadami sedadel pro 14 000 diváků zasazený do kopce je postaven s matematickou přesností a dodnes má dochovanou bezchybnou akustiku.
Na stavbu divadla byl použit bílý vápenec a přední „VIP“ řady byly vytesány z červeného kamene. Ve starověku bylo divadlo používáno k velkému „festivalu“, jenž se konal každé 4 roky po Isthmijských hrách a soutěžilo se zde ve zpěvu a divadelních hrách, jejichž tématem byl kult Asklepia.
Divadlo je dodnes využíváno jako dějiště klasických her během každoročního Athénského festivalu. Každý pátek a sobotu v červnový a červencový podvečer se zde hrají klasická díla Sofoklova, Euripidova či Aischylova.