Estonsko je nejsevernější ze všech tří pobaltských států a zároveň je i státem nejmenším. Pochopitelně tak má i nejméně obyvatel. Co mu ubralo na velikosti rozměrové, přidává mu na významu ekonomickém. Estonsko je totiž ze všech tří pobaltských států ekonomicky nejvyspělejší, což zároveň znamená nejdražší. Tím se však nenechejte odradit. Svých plus má mnohem víc.
O vysoké životní úrovni Estonců může svědčit třeba nejvyšší počet osobních počítačů a mobilů v přepočtu na jednoho obyvatele.
Za současnou ekonomickou situaci své země si však Estonci bez nadsázky zaslouží nefalšovaný obdiv. Z okraje mocné sovětské říše totiž dokázali během necelých 20 let vybudovat stát, který zdaleka nezaostává za ekonomicky i kulturně vyspělými státy západní Evropy.
Estonsko bychom proto mohli charakterizovat jako geograficky nejsevernější a ekonomicky nejzápadnější pobaltskou republiku. A co ještě byste měli vědět, než se do Estonska vydáte?
Země hlubokých lesů a jezer. Poznejte ji blíž!
Země vás překvapí množstvím jezer
Průměrná nadmořská výška Estonska je 50 m. n. m., přesto je tato země pokryta bohatými lesy, které zabírají unikátních více než 60 % její rozlohy. Dalších 4,5 % Estonska pak tvoří vodní plochy, včetně největšího jezera tvořícího hranici s Ruskem a nabízí tak úchvatné pohledy na krajinu.
K Estonsku náleží také více než 1 500 ostrovů a ostrůvků a na celém jeho území je pět rozsáhlých národních parků. Tato malá země se tak stává zemí s úžasným přírodním bohatstvím, které si místní obyvatelé náležitě hýčkají.
Hlavní město Tallin: Pevnost obývaná Rusy
Hlavní a zároveň největší estonské město se nazývá Tallin. Žije tady půl milionu obyvatel, což je celá jedna třetina všech Estonců. Historické centrum města je zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO a rozhodně více než právem. Uvnitř městských hradeb se totiž ocitnete v jednom z nejlépe dochovaných středověkých měst na severu Evropy.
Název města znamená v překladu „Dánská pevnost“. Největší počet dochovaných středověkých domů v estonské metropoli pochází z doby německých rytířů.
V současné době je v Tallinu naprosto běžně slyšet ruština, téměř 40 % obyvatel města totiž tvoří ruští přistěhovalci ještě z doby Sovětského svazu.
Čtení: Zájezdy do Pobaltí – srovnání a doporučeníPamátky UNESCO: Méně je někdy více
V Estonsku najdeme pouze dvě místa zapsaná na seznam kulturního dědictví UNESCO, což souvisí s nevelkou rozlohou země.
V roce 1997 na něj bylo zapsáno tallinské Staré město společně s hradním vrchem Toompea. Ve Starém městě se dochovaly až 2/3 původních hanzovních domů ze 13. až 17. století. Naprosto unikátní jsou rovněž netknuté obranné hradby středověkého města, toto dělá z Tallinu jedno z turisticky oblíbených evropských měst.
V roce 2005 byla zapsána archeologická lokalita z období doby kamenné nedaleko Vilniusu a naposledy jeden z bodů Struveho geodetického oblouku, který měl v polovině 19. století pomoct určit rozměry Země.
Národní park Lahemaa: V době totality soukromá podívaná
Východně od Tallinu se nachází Národní park Lahemaa, jenž zabírá plochu téměř 500 km2. Nejvyhledávanější atrakcí tohoto Národního parku jsou bludné kameny, které jsou rozesety podél pobřeží Baltského moře a najdete je poblíž vesničky Käsmu.
Národní park v těchto místech vznikl už v roce 1971, tzn. v době hluboké totality, a to jako první Národní park v tehdejším Sovětském svazu. Prvním turistům ze zahraničí byl však povolen vstup až o celých 15 let později.
Estonština: Jeden z nejsložitějších jazykolamů
Estonci se s trochou námahy domluví pouze se sousedními Finy
Oficiálním jazykem Estonska je estonština, jež patří do skupiny ugrofinských jazyků, čímž se řadí mezi nejsložitější a nejméně čitelné evropské jazyky.
Estonci se s trochou námahy domluví pouze se sousedními Finy. Zajímavostí estonštiny je, že nerozeznává rody podstatných jmen, která se však skloňují podle 14 pádů.
